Pytláctví může být posuzováno nejen jako přestupek, ale dokonce jako trestný čin při provozování myslivosti nebo lovu ryb. Děje se tak pro peníze nebo z vrozené náruživosti. Představa inspirovaná filmem Pytlákova schovanka, kde pytlák vezme flintu pod kabát a jde lovit na panské, je už překonaná. Pod pytláctví se schová nejen lov bez platné licence, ale také to, že není doba lovu pro danou zvěř, právo lovit zvěř má někdo jiný, nebo se loví na nehonební půdě, případně zapovězeným způsobem.
1. Kdo neoprávněně uloví zvěř v hodnotě nad 10 000 Kč, nebo ji přechovává, dopouští se trestného činu se sazbou až dva roky vězení. Za přitěžujících okolností až pět let.
2. Od října platí nový sazebník, který oceňuje hodnotu upytlačené zvěře. Ceny jsou v něm podstatně vyšší než dříve a slouží jako vodítko pro polici při posuzování trestného činu pytláctví.
3. Kdo se o neoprávněné ulovení zvěře pouze pokouší, dopouští se přestupku s hrozbou pokuty až 60 000 Kč.
Mezi pytláky se někdy zařadí i samotní myslivci či majitelé rybářských revírů, když se zaměřují na chráněné druhy zvěře, které sami považují za škodnou, protože decimují populaci „jejich“ zvířat. Ignorování zákonů a vyhlášek o ochraně některých druhů zvířat je totiž rovněž pytláctví.
Až pět let vězení
V trestním zákoníku (40/2009 Sb.) je v paragrafu 304 jako pytlák charakterizován ten, „kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné“. Tomu hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci.
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude podle stejného paragrafu potrestán pachatel, který se výše popsaných skutků dopustil jako „člen organizované skupiny, získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného větší prospěch, spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost chránit životní prostředí (např. lesní stráž), či ho spáchá zvlášť zavrženíhodným nebo hromadně účinným způsobem či v době hájení, nebo byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen či potrestán“.
Hodnota nikoli nepatrná, o níž se v zákoně hovoří, znamená nad 10 000 Kč. Získání většího prospěchu se počítá od 100 000 Kč.
Účtuje se nejen maso
Při posuzování závažnosti neoprávněného lovu hraje důležitou roli nový sazebník s navýšenými cenami za nelegálně zabitou zvěř, který letos vydalo ministerstvo zemědělství ve spolupráci s policií a odbornými společnostmi.
Sazba se mění u všech druhů lovné zvěře, včetně ptáků a ryb. Nové sazebníky platí od 5. října a zohledňují jednak inflaci, protože od poslední změny uběhlo již 11 let, a také rostoucí částky nutné k pořízení náhrady za neoprávněně ulovenou zvěř.
Taxy totiž zahrnují nejenom samotnou hodnotu upytlačené zvěře, ale také minimální náklady na vrácení jedince téhož druhu do honitby, tedy uvedení honitby do původního stavu.
U spárkaté zvěře nejsou do těchto nákladů zahrnuty částky odvíjející se od bodové hodnoty trofeje, které mohou hodnotu upytlačené zvěře dodatečně výrazně zvýšit. Ceny upytlačených ryb se odvíjejí podle druhu, věkové kategorie a skupiny ryb a sazebník slouží rovněž k vyplácení kompenzací za škody způsobené mimořádnými událostmi.
Vodítko pro policii
O jaké jde částky? Hodnota srnce se od října zvýšila o 12 100 Kč na 28 000 korun a jelena evropského o 4400 korun na 33 700 Kč. Náklady na vrácení dospělého muflona do přírody jsou 35 950 korun a daňka nebo siky japonského 30 700 Kč.
Když se připočte ocenění trofeje, vyjde to na trestný čin stejně, jako u divočáka s hodnotou 26 705 Kč. Sazebník totiž slouží jako vodítko pro policii při jejím rozhodování v případech pytláctví.
S trestem za „pouhý“ přestupek by pak pytlák mohl vyváznout, pokud neoprávněně uloví králíka divokého (6440 Kč), lišku obecnou (7490 Kč), jezevce lesního (7790 Kč), zajíce polního (7440 Kč), lovnou kachnu (6060 Kč) či husu (6290 Kč). Ocenění těchto zvířat je totiž pod deset tisíc korun, což je hranice pro hodnotu nikoli nepatrnou.
Musí se ulovit
Oproti původnímu znění trestního zákoníku, kdy pytlákem byl už ten, kdo „jenom“ lovil, je nyní k trestněprávnímu postihu vyžadováno ulovení zvěře. Neznamená to však, že kdo by nyní v lese načerno střílel a měl štěstí, že netrefil, tak by mu nehrozil postih. Podle zákona o myslivosti je přestupkem i pokus o ulovení bez platného povolení.
Za něj hrozí při opakovaném pokusu pokuta až 60 000 Kč a náhrada škody vzniklá uživateli honitby, u myslivců a rybářů navíc zákaz činnosti až na dva roky a odebrání loveckého lístku.
