Ukazuje to analýza, kterou na základě různých zdrojů a informací provedly Finanční a ekonomické informace (faei.cz). Žáci ze znevýhodněného prostředí často pocházejí z chudších poměrů, jejich rodiče mnohdy nedosáhli na vyšší vzdělání.
„Český vzdělávací systém čelí jedné z největších výzev, která zásadně ovlivňuje budoucí životní šance dětí. Mezi žáky se prohlubují nerovnosti, které se vyprofilovaly už během pandemie covidu-19,“ uvedla Jana Navrátilová z výzkumné skupiny Národního institutu SYRI zaměřené na vzdělávání.
Problémem je podle ní silná závislost vzdělávacích výsledků na socioekonomickém statusu. „Děti z méně podnětného prostředí často zaostávají za svými vrstevníky, což může vést k dalšímu prohloubení jejich znevýhodnění,“ upozornila Navrátilová.
Dodala, že namísto toho, aby školní systém tyto rozdíly vyrovnával, spíše je produkuje, nebo zesiluje. Problémem je ale například také to, že méně movité rodiny si nemohou dovolit platit speciální kurzy, které připravují žáky na přijímací zkoušky na střední školy.
Výsledek je pak poznat i na vysvědčení, i když není možné paušalizovat. Pravidlo, že dítě z movité rodiny, kde se ještě rodiče svému potomkovi věnují, má lepší studijní výsledky, zatímco jeho vrstevník z chudých poměrů je na tom podstatně hůře, neplatí stoprocentně.
Pomoci může správné doučování
Stejně jako loni se i letos na střední školy bude hlásit kolem 100 tisíc deváťáků. O přijetí z většiny rozhodují výsledky jednotných testů, ale svou váhu stále mají i tři vysvědčení ze základní školy – dvě z 8. třídy a jedno aktuální pololetní z 9. třídy.
Jednou z cest, jak nerovnosti mezi žáky snížit, je doučování. V této oblasti ale dosud chybí efektivní vyhodnocení stávajících programů, proto se na tuto oblast výzkum SYRI zaměřil. Výzkumníci v rámci hloubkových rozhovorů mluvili s vedením škol, vyučujícími a dalšími relevantními zaměstnanci, ale také s rodiči a žáky.
Z výsledků šetření vyplynulo, že organizace školního doučování je na jednotlivých školách velmi různorodá. „Na doučování je však vynakládáno značné množství prostředků, času a energie,“ uvedla výzkumnice Jana Navrátilová.
Některé školy se zaměřují v rámci doučování na doplňování zameškaného učiva, jiní na přípravu na zkoušky nebo posilování vzdělávacích dovedností. Výjimkou nejsou ani doučovací aktivity o letních prázdninách či doučování za přítomnosti rodičů.
Badatelé například zjistili, že značná část doučovacích hodin je zaměřena na doplňování zameškaného učiva, což podle nich může omezit jejich potenciál cíleně pomoci znevýhodněným dětem.
Doporučili proto větší individuální přístup, tedy aby více myslelo na potřeby jednotlivých dětí. „Tam, kde školy nemají potřebné kapacity, by mohly cíleně spolupracovat s nevládními organizacemi, které mohou nabídnout odbornou a personální podporu,“ řekla Navrátilová, podle níž je také zapotřebí efektivitu doučování pravidelně vyhodnocovat.
Nejsilnější konkurence je v Praze
Ještě větší váhu má známky na vysvědčení v odborných učilištích bez maturity. „Pro uchazeče o učební obory přijímací zkoušky vůbec neuskutečňujeme, rozhodující jsou pouze výsledky z vysvědčení základní školy,“ řekl Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Odlišná je ale situace u uchazečů o studijní (maturitní) obory. „Vysvědčení tvoří třicet procent váhy pro přijetí, zbylých sedmdesát procent tvoří výsledky uchazeče u jednotných přijímacích zkoušek,“ dodal Janeček.
Soukromá střední škola výpočetní techniky (SSŠVT) má systém nastavený tak, že vysvědčení tvoří při přijímačkách až 20 bodů, zbylých až 80 pak tvoří body získané v jednotné přijímací zkoušce z českého jazyka a literatury a matematiky.
„Stávalo se, že jedničkář měl v matematice stejné znalosti jako žák z jiné školy s trojkami. Osvědčilo se nám to, spoléhat jen na přijímací testy ani do budoucna neplánujeme,“ řekl ředitel školy Martin Vodička.
Konkurence uchazečů o středoškolské studium bude i letos tradičně nejsilnější v Praze, kde loni poptávka převýšila kapacity středních škol o 8,5 tisíce míst. Velký zájem je možné očekávat také v Jihomoravském, Libereckém a Karlovarském kraji.
Právě body za vysvědčení pak mohou rozhodovat o úspěchu či neúspěchu v přijímacím řízení. „Vysvědčení stále považujeme za ukazatel dlouhodobých výkonů, který nelze přehlížet,“ poznamenal ředitel IT-školy Martin Vodička.
Zcela vyškrtnout vysvědčení z přijímacího řízení se podle ředitelů může vyplatit pouze gymnáziím, která jsou zaměřená na nadané žáky, u nichž jsou studijní výsledky často velmi podobné.
