K tomuto systému se například přiklání ekonom Daniel Münich, který působí na společném akademickém pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd CERGE-EI, kde se kromě výuky a vedení akademického think-tanku IDEA zabývá empirickými výzkumy i v ekonomii vzdělávání a školství. Jeho vyjádření má redakce FAEI.cz k dispozici.
Dosavadní systém papírových přihlášek, kdy žáci mohli zakroužkovat maximálně dvě střední školy, vedl k neobyčejně vysoké míře taktizování. Mnozí rodiče volili aspoň jednu ze škol tak, aby se jejich dítě „aspoň někam dostalo“.
Opodstatněná závist
Na systém navíc doplácely děti, které neměly dostatek informací o nabízených školách, protože se o to jejich rodiče, případně učitelé moc nezajímali – typicky ze špatných sociálních poměrů. V minulých letech se také objevovat takzvaný efekt opodstatněné závisti. Stávalo se, že žák s lepšími výsledky z testů se na „svou“ školu nedostal, zatímco žák s horším výsledkem ano.
To pak vedlo ke značnému zkreslování informací o tom, o které obory a o jaký typ středoškolského vzdělání mají absolventi základní škol vlastně zájem, takže odborníci nebo politici nevěděli, jaká je poptávka po jednotlivých oborech. V tomto směru je aktuální systém, který stojí na digitálních přihláškách a umožňuje označit až tři školy podle žákových priorit, zásadním posunem vpřed.
„Výsledky by měly dát méně zkreslenou informaci o tom, jaká je reálná poptávka po tom kterém typu škol. Minulý systém dával extrémně zkreslené informace, takže vlastně nikdo nic nevěděl,“ uvedl Daniel Münich v podcastu IDEA Talks Co (ne)čekat od letošních přijímaček.
Lepší, nikoli ideální
Nový systém je v tomto směru lepší: Žáci a jejich rodiče mohou zakroužkovat až tři školy a sestavit prioritu od jedničky po trojku. Celý proces se současně elektronizoval, takže rodiče už nebudou muset nedůstojně stát v dlouhých frontách před školami, které se po neúspěšném prvním kole přijímaček staly náhradní volbou pro jejich děti.
„Proto je v nejlepším zájmu uchazeče napsat do přihlášek pořadí oborů podle skutečného zájmu – na první místo obor, kam skutečně chce jít nejvíc a na třetí místo dát například obor, kde existuje vyšší pravděpodobnost přijetí. Taktizovat v tomto případě nemá význam. Systém vás v ‚žebříčku‘ přiřadí na nejvýše zapsanou školu, kde uspějete,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Jenže ani tento proces není ideální. Stále totiž zůstává nutnost volby ze tří škol, takže určitá míra strategického rozhodování bez ohledu na ministrova slova tak jako tak zůstala. A vybrat správný obor ve správné vzdělávací instituci může být stále velice náročné.
Podle Daniela Münicha je proto zapotřebí model přijímacích zkoušek dále posunout. V první řadě by zavedl zkušební testy pro všechny deváťáky, protože v současnosti neskládají přijímačky žáci, kteří míří do nematuritních oborů. Důvodem je také to, že mnohé děti si na maturitní obor nevěří, i když by měli šanci v něm uspět.
„Doporučujeme podat si alespoň jednu přihlášku do maturitního oboru, a absolvovat tak jednotnou přijímací zkoušku. I s jednou jedinou přihláškou na maturitní obor budete mít dva pokusy. Ve druhém a dalších kolech přijímacího řízení se už jednotná přijímací zkouška neskládá a bez jejího absolvování v kole prvním není možné být přijat na maturitní obor,“ vysvětlil ministr Bek.
Napřed test, pak škola
Dalším krokem by mělo být to, že by se napřed dělaly přijímačky. „A přihlášky podávat až v okamžiku, kdy všichni vědí, jak u testů dopadli,“ doporučil Münich. Nejhorší by podle něho bylo, kdyby se současný stav opět zakonzervoval a zůstal by dlouhé roky neměnný.
Podle ministra školství Mikuláše Beka je ale digitalizace přijímacího řízení na střední školu jen prvním krokem. „Jsme přesvědčeni o tom, že by bylo správné, aby v budoucnu byla jednotná přijímací zkouška ještě předtím, než se budou děti rozhodovat o tom, na kterou střední školu půjdou,“ řekl Bek, podle něhož by se testy mohly konat v základních školách.
Organizace Cermat, která je za přípravu přijímaček zodpovědná, předpokládá, že letos se na střední školy bude hlásit okolo 120 tisíc zájemců. Podávání elektronických přihlášek muselo být sice kvůli technickým potížím odloženo, ale nyní už by měl systém fungovat bez problémů, dokonce ustál několik kybernetických útoků.
Za první víkend tak podalo elektronickou přihlášku více než deset tisíc zájemců. Uchazeči mohou přihlášky na školy vedle plně elektronického způsobu podávat také takzvanou hybridní formou, tedy kombinací tištěných přihlášek s podporou elektronického systému, případně stejně jako v předchozích letech papírovou formou.
Hybridních přihlášek bylo o uplynulém víkendu podáno zhruba deset procent. „Nejde o žádný závod. Nerozhoduje čas a datum podání té přihlášky, nijak to neovlivňuje šanci na přijetí,“ sdělil ministr Bek na tiskové konferenci, které se zúčastnila i redakce FAEI.cz.
Před patnácti lety se narodilo podstatně více dětí. O tři roky později nestačily školky, o sedm let později nestačily základky a dnes nestačí školy na středním stupni. Tento stát ze zásady neřeší nic, co přesahuje jedno volební období. Lépe už bylo.