Zásadním poznatkem průzkumu je, že více než 40 procent středoškoláků by volilo jinou školu, než nakonec zaškrtlo. Může za to dosavadní podobu přijímacího řízení, která zásadním způsobem omezovala preference žáků a jejich rodičů.
Systém maximálně dvou přihlášek totiž vedl k tomu, že u jedné z nich uchazeči volili „na jistotu“. Kdyby měli možnost širší volby, hlásili by se ale jinam. Jenže obava, že se žák nakonec nedostane ani na jednu ze dvou škol, nakonec převážila nad skutečným zájmem dítěte.
„Systém dvou přihlášek neumožňuje odhalit skutečnou poptávku po typech a oborech studia a zájem žáků a rodičů o konkrétní střední školy. Celkem 44 procent uchazečů by volilo jinak, kdyby měli možnost podat více přihlášek,“ uvedl David Greger z Národního institutu SYRI.
Až tři přihlášky na střední
Problémy v systému odhalil především letošní rok, kdy se na střední školy hlásily silné ročníky. Současní deváťáci už budou moci volit až ze tří škol, což se právě na základě aktuálního výzkumu ukazuje jako krok správným směrem.
Umožňuje to novela školského zákona, kterou už schválil parlament a podle níž bude možné podávat tři přihlášky digitální formou.
„Jsem rád, že se podařilo v rekordně krátkém čase i díky spolupráci ministerstva školství a skupiny poslanců napříč politickými kluby připravit návrh novely školského zákona, která umožní digitalizaci přijímacího řízení na střední školy,” uvedl ministr školství Mikuláš Bek (za STAN).
Právě zavedení digitalizované formy přijímacího řízení na střední školy si stanovil jako jednu ze svých priorit, když letos v květnu nastupoval do funkce. Reagoval tak na komplikace se současným systémem, kdy si žáci mohli podávat pouze dvě přihlášky v papírové podobě.
Přijímací řízení na střední školy v uplynulém školním roce doprovázela velká mediální pozornost a výrazně se dotklo mnoha žáků devátých ročníků a jejich rodin. Kvůli demografickému vývoji se počet žáků končících základní školu meziročně zvýšil o 12 procent, přičemž ve Středočeském kraji vzrostl o 15 a v Praze dokonce o 20 procent.
„Při daných kapacitách středních škol se řada žáků i jejich rodičů pochopitelně obávala, že v silnější konkurenci nemusejí být na žádanou střední školu přijati, a do jejich rozhodování vstoupilo strategizování se snahou vyhnout se neúspěchu v prvním kole přijímacího řízení a nejistotě, zda se vůbec na nějakou střední školu dostanou,“ uvedl David Greger z Národního institutu SYRI.
Méně stresu ze zkoušek
Rozšíření počtu přihlášek na střední školy podle výzkumníků sníží stres žáků a rodičů spojený s přijímacím řízením a přibližně dvěma pětinám žáků usnadní cestu k náročnějším školám a oborům, o které měli zájem a nevolili je kvůli obavě z neúspěchu u přijímacích zkoušek.
Navíc odpadne martýrium druhého kola přijímacího řízení, kdy rodiče telefonovali do mnoha škol a následně je také obcházeli, aby zjistili, kde je ještě volné místo pro jejich dceru nebo syna, kteří neuspěli v prvním kole. Někteří rodiče tak navštívili i více než deset zařízení. Teď by tato zátěž měla odpadnout.
„Nová úprava přijímacího řízení ve školském zákoně přináší mnohá vylepšení a zmírní část zbytečného stresu spojeného s přijímacím řízením pro děti i rodiče. Po této změně mnozí odborníci volali již dvacet let a je dobře, že se s ní konečně začíná,“ upozornil Greger.
Nicméně jen tato úprava podle jeho názoru stačit nebude: „Je třeba také výrazně upravit nabídku oborů středních škol, aby více odpovídala poptávce dětí a rodičů, jak ji zjišťoval náš výzkum.“
Zájem o maturitní obory
Výzkumníci získali údaje od bezmála pět tisíc žáků 9. tříd, téměř 5,5 tisíce žáků 8. ročníku a také zhruba 2,5 tisíce rodičů. Výsledky potvrdily, že poptávka je zejména po maturitním vzdělání, které chce získat převážná většina žáků (85 %) z Prahy a Středočeského kraje.
Jenže školy nabízely žákům devátého ročníku ve Středních Čechách 42 procent a v Praze 25 procent míst v nematuritních oborech. „V této oblasti spatřujeme největší míru nesouladu mezi poptávkou žáků a rodičů a nabídkou oborů středních škol,“ uvedl David Greger ze SYRI.
Vysokou poptávku po maturitním vzdělání deklarovali i rodiče (90 %). Konkrétně pak zejména po všeobecném vzdělání na gymnáziích nebo lyceích, které za ideální vzdělávací dráhu po ukončení základní školy považuje 43 procent rodičů v Praze a 33 procent rodičů ve Středočeském kraji.
Právě v oborech gymnázií a lyceí by podle odborníků bylo třeba nejvíce navýšit počet míst, aby odpovídal v šetření vyjádřené poptávce rodičů.
V Praze by to mělo být o 2 410 míst na gymnáziích a 492 míst v lyceích, ve Středočeském kraji o 1339 míst na gymnáziích a 492 míst v lyceích. Tuto situaci navíc ještě komplikuje to, že značná část zájemce o gymnázia a lycea ze Středních Čech míří na školy do Prahy.
„Navýšení počtu míst na gymnáziích je tedy o to více třeba především v Praze. Přestože již řada dětí studuje na víceletých gymnáziích, není dostatek míst pro žáky devátých ročníků. Zájem o všeobecné obory je tedy významně větší, než je jejich nabídka,“ poznamenal David Greger z Národního institutu SYRI.
