Tržby obchodníků se v listopadu meziročně zvýšily o 0,9 procenta. A oproti předchozímu měsíci byly vyšší o rovné procento. „Na zvýšení se podílel prodej nepotravinářského zboží a pohonných hmot. I nadále však pokračoval pokles tržeb za prodej potravin,“ uvedla Jana Gotvaldová, vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ.
Podle Radomíra Jáče, hlavního ekonoma Generali Investments CEE, listopadová statistika příjemně překvapila. Upřesnil, že v listopadu se po velmi dlouhé době dostavil růst prodejů nepotravinářských výrobků, o 1,3 procenta a k růstu se vrátily rovněž prodeje pohonných hmot, a to o 3,7 procenta. V meziročním poklesu setrvaly s mínus 0,7 procenta potraviny.
Klíčový tahoun ekonomiky
U nepotravinářského zboží byly největším tahounem farmaceutické a zdravotnické zboží, když tržby vzrostly o bezmála desetinu. Tržby z prodeje kosmetických a toaletních potřeb poskočily o více než sedm procent a v případě počítačového a komunikačního zařízení to bylo 6,6 procenta. Naopak pokračoval pokles prodejů výrobků pro domácnost, a to o 6,5 procenta, a u prodejen s oděvy a obuví – o 6,2 procenta.
„Samozřejmě nelze vyloučit, že například hned data za prosinec vykážou určitou korekci v podobě meziměsíčního poklesu maloobchodních tržeb, nicméně listopadová data potvrzují, že spotřeba domácností může v loňském závěrečném čtvrtletí vykázat mnohem lepší výsledek, než tomu bylo ve třetím čtvrtletí,“ uvedl Radomír Jáč pro FAEI.cz.
Dodal, že utrácení domácností by mohla podpořit klesající inflace. „Z průzkumů spotřebitelské důvěry jsou ale stále patrné obavy domácností ohledně výhledu jejich finanční situace, především v kontextu nejistot ohledně vývoje cen energií a potravin,“ upozornil Jáč.
I tak je ale pro letošní rok optimistou. „Předpokládáme, že se spotřeba domácností vydá k trvalejšímu růstu a stane se klíčovým tahounem růstu české ekonomiky jako celku právě díky nižší inflaci a obnovení růstu reálných mezd,“ dodal Radomír Jáč.
Nakupování na internetu
Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities, se tržby obchodníků dostaly po osmnácti měsících nepřetržitého poklesu tržeb do bodu zlomu. „K tomuto vývoji pomohla klesající inflace. Situace by se měla dále zlepšovat, protože bude docházet k růstu reálných mezd zaměstnanců,“ uvedl Křeček pro FAEI.cz.
Dodal, že lidé nakupují i na internetu. „On-line obchody vykázaly růst tržeb o 5,6 procenta,“ poznamenal Křeček. „Celkově je zřejmé, že lidem postupně narůstá nákupní apetit. Situace by se měla dále zlepšovat, protože díky poklesu inflace budou narůstat reálné mzdy zaměstnanců.“
Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, se Česká republika ze spotřebitelské recese začalo vymaňovat nečekaně brzy – právě už v listopadu, jak ukázala data ČSÚ o maloobchodních tržbách.
„Přitom se obecně čekal jejich další propad – v konsensu expertů oslovených agenturou Bloomberg měl činit mínus 1,6 procenta. Jde o další příznak toho, že mimořádně vysoká inflace v Česku je na ústupu a s ní i nechuť Čechů utrácet víc. Otázkou je, jak rychlý bude ústup spotřebitelské ‚blbé nálady‘,“ poznamenal Kovanda v komentáři pro FAEI.cz.
Propad spotřebitelské důvěry
A upozornil, že prosincová data mohou příznivý listopadový obrázek zase zatemnit. „Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku totiž v prosinci 2023 klesla nejníže od začátku loňského roku. Propadla se poměrně výrazně na 84,9 bodu, a to z listopadové úrovně 90,7 bodu,“ uvedl Kovanda.
Znamená to, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku byla loni v prosinci nyní na úrovni necelých 85 procent dlouhodobého průměru období let 2003 až 2022.
„Na spotřebitele v prosinci 2023 nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024. Řada domácností si pod tíhou této debaty v prosinci plně uvědomila, že ceny energií se nebudou v roce 2024 vyvíjet tak příznivě, jak se čekalo,“ sdělil Kovanda.
Zároveň se podle něj mezi spotřebiteli v prosinci vystupňovala též obava z dopadů konsolidačního balíčku, jehož podstatná část nabyla účinnosti od ledna 2024. „V prosinci 2023 tak už bylo zřejmé, že se na něm nic zásadního nezmění a že vláda jeho podobu tedy ani nezměkčí,“ poznamenal Kovanda.
V porovnání s listopadem 2023 se tak v prosinci 2023 zvýšil podle ČSÚ počet obyvatel, kteří v následujících dvanácti měsících očekávají zhoršení celkové ekonomické situace. Také se zvýšil počet těch, kteří očekávají zhoršení své vlastní finanční situace.
„Přibližně třetina domácností – tedy přibližně 1,6 milionu domácností – pak rovněž uvádí, že sotva vyjde se svými příjmy. Dopady konsolidačního balíčku a pokračujících poměrně vysokých cen energií v příštím roce mohou tento podíl ještě navýšit,“ konstatoval Kovanda.
Dopad konsolidačního balíčku
Vzhledem ke klesající inflaci, která by se letos měla v průměru pohybovat okolo tří procent, by po dlouhé době měly také o několik procent vzrůst reálné mzdy. A to by mělo mít příznivý vliv na důvěru spotřebitelů v ekonomiku.
„Otázkou ale, zda jim ji neseberou dopady konsolidačního balíčku v podobě daňových a odvodových zatížení,“ upozornil Lukáš Kovanda z Trinity Bank, podle něhož by domácnosti měly v průměru přijít o 3,5 procenta hrubé mzdy, což odpovídá zvýšení reálné mzdy. „Takže fakticky by si běžná domácnost stran svého reálného disponibilního příjmu nepolepšila,“ dodal.
