Zatím však i tak domácnosti reálně vykazují spotřebu na úrovni roku 2018, což svědčí o vleklosti a hloubce aktuální spotřebitelské recese. Nedostatečná spotřeba domácností je klíčovým zdrojem propadu celé tuzemské ekonomiky, jež jako jediná v EU stále nedosáhla výkonnosti posledního předcovidového roku 2019.
Tuzemské domácnosti jsou již finančně vyčerpané několika čtvrtletími v řadě, po něž musí čelit mimořádně vysoké meziroční inflaci, která požírá kupní sílu jejich úspor a výdělků. Domácností také svírá tíseň a obavy z dalšího ekonomického vývoje i vývoje v oblasti cen energií. Zhruba pětina sociálně nejzranitelnějších domácností už doslova „nemá, kde brát“, takže musí svoji spotřebu značně tlumit, aby vůbec nějak vyšla.
Ovšem i lépe finančně a majetkově situované domácnosti – zejména ze střední vrstvy – se ve svých výdajích nadále krotí; a musí krotit. Třeba i z opatrnostních důvodů. Míra úspor v ekonomice je tak nadále poměrně vysoká, což brání výraznějšímu růstu spotřeby lidí a rychlejšímu zotavení maloobchodních tržeb. Ty se meziročně propadají v segmentu jak nepotravinářského, tak zejména potravinářského zboží.
V porovnání s loňským říjnem lidé v Česku šetřili hlavně na oblečení a obuvi a elektronice, jednou z mála položek, které kupují více než před rokem, je kosmetika. Častěji, než v minulosti také například v případě nákupů oděvů vyráželi do obchodů za hranice, zejména do Polska. V Polsku a zároveň třeba i v Německu nakupují v širší míře než dříve například i potraviny, kvůli tamní relativní láci a nezřídka přitom vyšší kvalitě.
Roční objem přeshraničních nákupů tak letos může dosáhnout zhruba 60 miliard korun, což zhruba odpovídá výdajům domácnosti spjatých s Vánocemi. Jde tedy o nezanedbatelnou sumu. V posledním zhruba půlroce, po který se v Česku tržby maloobchodu propadají, vrostl podíl Čechů, kteří nakupují v zahraničí, z deseti na přibližně patnáct procent.
Za celý letošní rok tržby maloobchodu klesnou o výrazné 4,3 procenta, v příštím roce pak díky odeznění mimořádně vysoké inflace a souvisejícímu vzestupu reálných mezd dosáhnou růstu zhruba 3,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Pěkně napsáno „mimořádná“ inflace. Zde by spíš sedělo slovo „cílená“ inflace kdy politici záměrně udržují inlfaci na vysoké hodnotě. Proč? Přispívá to ke snižování státního dluhu. Až budem plnit kritéria pro přijetí eura tak Fiala nebude váhat ani vteřinu. Pevně doufám,že Fiala už ten přechod na euro nestihne dokončit. To by byla teprv katastrofa pro občany ČR. Vše by zdražilo a koruna bypřed přechodem na euro „záhadně“ oslabila na 30 kč/euro ……