Zahraniční agenturní zaměstnanci Čechům práci neberou. Dělají to, co Češi dělat nechtějí

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MSPV) připravilo návrh změn zákona o zaměstnanosti, který by měl mimo jiné zavést kvóty na využívání agenturních zaměstnanců ve firmách. Těch by nově nesmělo být víc než deset procent.
Je iluzorní se domnívat, že agenturní pracovníci berou práci českým občanům. Vykonávají v naprosté většině práci, o kterou mezi českými pracovníky zájem není. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Probírali jsme to v Legislativní radě Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která je jedním z připomínkových míst při přípravě nových zákonů. A jednoznačně jsme se shodli: Tudy cesta nevede. Nelze to označit jinak, než jako nepřijatelnou tržní regulaci.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se chce pokusit zabránit „nadužívání agenturního zaměstnávání v České republice, aby zaměstnavatelské subjekty ke své činnosti využívaly především své vlastní zaměstnance, což povede k posílení jistoty v pracovněprávních vztazích zaměstnanců“.

Má to sice vypadat jako převratná novinka, MSPV se ale jen vrací ke své myšlence novely příslušného zákona z let 2014-2015. Již v tehdejším meziresortním řízení byly z důvodu všeobecné kritiky a možného rozporu připravovaných změn s evropskou a mezinárodní právní úpravou kvóty (tehdy 15%, pozn. aut.) a další restrikce vypuštěny.

Je iluzorní se domnívat, že agenturní pracovníci berou práci českým občanům. Vykonávají v naprosté většině práci, o kterou mezi českými pracovníky zájem není, zejména ve výrobních nebo zemědělských podnicích. Tedy zaplňují mezeru na pracovním trhu.

Podniky navíc často potřebují v určitém období navýšit výrobní kapacitu, stejně tak potřebují reagovat opačným směrem poté, co například skončí sezónní špička. To, vzhledem k dlouhodobému nedostatku pracovních sil a nepružnosti tuzemského pracovního práva, dokáží jedině s pomocí agenturních pracovníků.

Důsledkem kvót by ve finále bylo omezení produkce, pokles zisku i tržeb, a následně i pokles příjmů státu. Naše země by si pro české podnikatele (ale i pro zahraniční investory, pozn. aut.) připsala jen další bod do výčtu restrikcí, omezení a komplikací podnikání.

A na závěr ještě třešnička na ministerském dortu: Na přizpůsobení se novele by stát poskytl pouhé tři měsíce od účinnosti nového zákona, s níž se počítá od 1. 4. 2022. Jako kdyby na úřadech práce stály na tyhle pozice fronty…

Autor je člen dozorčí rady AMSP ČR a většinový vlastník poradenské skupiny Apogeo
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 4
Sdílet článek