Zákon o ochraně oznamovatelů prošel sněmovnou. Bude systém whistleblowingu fungovat?

Poslanecká sněmovna v pátek schválila návrh nového zákona o ochraně oznamovatelů neboli whistleblowingu. Ten by měl umožnit zejména zaměstnancům důvěrně upozornit na protiprávní jednání, o kterých se v práci dozvěděli.
Bude systém whistleblowingu v Česku skutečně fungovat? Ilustrační foto: Depositphotos.com

Poslanci oproti vládní předloze rozšířili působnost zákona i na oznámení týkající se všech přestupků s horní hranicí pokuty minimálně ve výši sto tisíc korun, nebude se tak týkat pouze trestných činů a vybraných přestupků.

Anonymní oznámení u veřejných institucí a právnických osob, které jsou na ně napojeny, nakonec i přes podporu části sněmovny nebudou zahrnuta mezi ta zákonem chráněná.

Společnosti se tak musí začít připravovat na zavedení oznamovacích systémů, které budou pro zaměstnance důvěryhodné a budou je tak využívat namísto anonymních podání úřadům, policii či do médií.

Pokud ale firmy pouze formálně splní nově stanovené povinnosti, pak může jít jen o další bezúčelnou administrativu bez reálného přínosu, tak jak se tomu stalo dle dosavadních zkušeností u některých veřejných institucí.

Zkušenost jednoznačně ukazuje, že zapojení státních orgánů nemusí být jediným efektivním řešením, společnosti si s mnohými prohřešky dokážou poradit samy. Bohužel obdobná legislativa v okolních zemích se ukázala jako málo účinná, projevuje se nedůvěra oznamovatelů v zajištění anonymity.

Nikdo nechce být označen za donašeče, řešit mobbing na pracovišti a mít případné špatné pracovní reference limitující další uplatnění na trhu práce. Proto jsou ve finále obdobné systémy využívány spíše sporadicky.

Dosavadní praxe v České republice ukazuje, že například u ministerstev, která musí příslušnou evropskou směrnici dodržovat již od poloviny prosince 2021, byly relevantních podání jen jednotky. Vypadá to, že zavedené systémy oznamování jsou spíše nefunkční.

Podle naší analýzy jsou prakticky všechna podání vyhodnocena jako nerelevantní nebo nesplňující zákonné náležitosti. Obdobně dle informací poskytnutých jednotlivými ministerstvy bylo vyhodnoceno i 99 procent podání v rámci oznamovacího systému zavedeného spolu se služebním zákonem před osmi lety.

Nový zákon zavede dva oznamovací kanály – interní (prostřednictvím osoby pověřené zaměstnavatelem, pozn. aut.) a externí (prostřednictvím ministerstva spravedlnosti), který funguje již nyní. Funkčnost interního oznamovacího systému bude v mnoha případech záviset na tom, kdo bude pověřenou osobou přijímající oznámení.

Oznamovatelé musí věřit v dostatečně důkladné prověření svého podnětu a tomu, že nebudou postihováni. I pro zaměstnavatele je opravdu výhodné, pokud oznamovací systém nastaví tak, že bude pro zaměstnance důvěryhodný, mnoho oznámení tak mohou vyřešit interně bez zapojení úřadů a bez pokut.

Zákon o ochraně oznamovatelů implementuje směrnici EU – lhůta pro implementaci ale uplynula již v prosinci 2021, takže veřejná správa je již povinná se touto směrnicí řídit.

Účinnost zákona pro společnosti se bude odvíjet od délky legislativního procesu, dá se očekávat přibližně od poloviny letošního roku, pro menší zaměstnavatele s počtem zaměstnanců mezi 50 a 250 je pak v návrhu zákona stanovena konkrétně k 15. prosinci 2023.

Autor je advokát a lokální partner mezinárodní advokátní kanceláře Noerr
Autorka je advokátka mezinárodní advokátní kanceláře Noerr
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB