Za „práskače“ nechce být označen nikdo. Vláda schválila zákon o ochraně oznamovatelů

Názor
V listopadu byl na schůzi vlády schválen návrh nového zákona o ochraně oznamovatelů, který se týká tzv. whistleblowingu. Ve zkratce jde o zavedení povinnosti mít v rámci každé společnosti či instituce (včetně státních institucí a větších obcí, pozn. aut.) nastavený systém, jak umožnit zaměstnancům důvěrně a anonymně upozornit na protiprávní jednání.
Zaměstnanci a další spolupracovníci mají obvykle nejvíce informací či indicií ohledně trestné a jiné protiprávní činnosti. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Brzy tak bude v důsledku implementace směrnice EU tato povinnost dopadat i na české společnosti. Účinnost zákona se bude odvíjet od délky legislativního procesu, dá se očekávat přibližně od poloviny příštího roku, pro menší zaměstnavatele s počtem zaměstnanců mezi 50 a 250 je pak stanovena konkrétně k 15. prosinci 2023. Do té doby budou muset zavést vnitřní oznamovací systém.

Lze jen doporučit, aby společnosti učinily taková opatření, aby tomuto systému zaměstnanci důvěřovali a využívali jej namísto anonymních podání úřadům, policii či do médií. Zároveň ale odborníci upozorňují, že je otázkou, zda bude tento proces vůbec efektivní.

Dosavadní zkušenosti s využíváním oznamovacího systému u státní správy, pro kterou platí povinnosti stanovené směrnicí již od poloviny prosince loňského roku, tomu totiž nenasvědčují.

PSALI JSME:
Daňová legislativa zavedla nové hlášení. Finanční správa ale nestihla připravit formulář

Obecné přínosy zákona

Obecně je myšlenka návrhu v pořádku, zaměstnanci a další spolupracovníci mají obvykle nejvíce informací či indicií ohledně trestné a jiné protiprávní činnosti. Všem zúčastněným jde ve výsledku o to stejné, tedy rychlou eliminaci potencionálně vadného jednání vnitřními mechanismy.

Zkušenost jednoznačně ukazuje, že zapojení státních orgánů nemusí být jediným efektivním řešením. Společnosti si s mnohými prohřešky dokážou poradit samy.

Příklad konkrétních přínosů

Je dobré, že návrh zavádí dva oznamovací kanály – interní (prostřednictvím osoby pověřené zaměstnavatelem, pozn. aut.) a externí (prostřednictvím ministerstva spravedlnosti, tam už je mimochodem systém zprovozněn nyní). Funkčnost interního oznamovacího systému bude v mnoha případech záviset na tom, kdo bude pověřenou osobou přijímající oznámení.

Neméně důležité je nastavení systému tak, aby oznamovatelé věřili v dostatečně důkladné prověření svého podnětu a nemohli být postihováni. Naopak pro zaměstnavatele je opravdu výhodné, pokud oznamovací systém nastaví tak, že bude pro zaměstnance důvěryhodný, mnoho oznámení tak může vyřešit interně bez zapojení úřadů a bez pokut.

PSALI JSME:
Na české firmy se řítí nové povinnosti

Negativa zákona

Bohužel obdobná legislativa v okolních zemích se ukázala jako málo účinná, resp. se projevuje nedůvěra oznamovatelů v zajištění anonymity a zabránění možným postihům v souvislosti s oznámeními. Nikdo nechce být označen za „práskače“, řešit mobbing na pracovišti a případné špatné pracovní reference limitující další uplatnění na trhu práce. Proto jsou obdobné systémy využívány spíše sporadicky.

Je proto otázkou, jak bude whistleblowing přijat u nás: Zda lidé raději zůstanou u anonymních podání přímo příslušným úřadům, nebo se osvědčí nový systém. A ještě, která z jeho částí bude nakonec využívána: Zda oznamování prostřednictvím osoby pověřené zaměstnavatelem, nebo oznámení prostřednictvím ministerstva spravedlnosti bez jakéhokoliv zapojení zaměstnavatele.

Dosavadní praxe ukazuje, že například u ministerstev, která musí příslušnou evropskou směrnici dodržovat již od poloviny prosince loňského roku, byly relevantních podání jen jednotky. Vypadá to, že zavedené systémy oznamování jsou spíše nefunkční.

Podle naší analýzy jsou prakticky všechna podání vyhodnocena jako nerelevantní, nebo nesplňující zákonné náležitosti. Obdobně dle informací poskytnutých jednotlivými ministerstvy bylo vyhodnoceno i 99 procent podání v rámci oznamovacího systému zavedeného spolu se služebním zákonem před sedmi lety.

PSALI JSME:
Hrozí za sex v práci trest?

Můžeme usuzovat, že za tím stojí minimálně přílišný formalismus při posuzování podání, nebo dokonce nezájem ministerstev cokoliv řešit. Může to ale také ukazovat i na nulovou informovanost zaměstnanců, co a jak mohou oznamovat, případně také na nedůvěru zaměstnanců v tento systém.

Dopady zpoždění zákona

Vznikl určitý zmatek, kdo má povinnosti dodržovat již od uplynutí transpoziční doby loni v prosinci a kdo nikoliv. Nadto zavedení pravidel ve státních institucích nějakým způsobem proběhlo.

Ale otázkou je, jak byla nová pravidla zaměstnancům vysvětlena a zda mají zaměstnanci reálně důvěru v tento systém, když pověřenými osobami, které oznámení přijímají a dále řeší se zaměstnavatelem, jsou obvykle jiní zaměstnanci v rámci té samé instituce. Ve státních institucích se navíc prolínají povinnosti dle nové legislativy s obdobnými povinnostmi dle služebního zákona.

Autorka je advokátka AK Noerr, autor je advokát a lokální partner kanceláře
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Firemní udavač či práskač? Pouze oznamovatel

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Slevy na e-shopu si už nepůjde vymyslet

Jaký přívlastek dát měsíci lednu? Jednoznačně měsíc povánočních slev a výhodných nákupů především prostřednictvím e-shopu. Letošní leden je však také měsícem změny, protože novela zákona na ochranu spotřebitelů, …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB