Záložny v Česku končí? Z více než stovky jich zůstalo jen šest

Na konci devadesátých let fungovalo v Česku až 124 družstevních záložen, známých také jako kampeličky nebo spořitelní družstva. Dnes jich zůstalo už jen šest. A brzy možná skončí další. Ta, která je spojována s premiérem Petrem Fialou. Česká národní banka (ČNB) s ní vede řízení směřující k odnětí povolení. A další možná odejde z trhu sama.
Česká národní banka vede s Podnikatelskou družstevní záložnou řízení směřující k odnětí povolení působit jako kampelička. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Podnikatelskou družstevní záložnou „proslavil“ současný premiér Petr Fiala, v letech 2015 až 2020 měl na jejím běžném účtu 950 tisíc korun. Předseda ODS ale nezapsal svůj podíl v kampeličce do majetkového oznámení, což omlouval tím, že měl v kampeličce běžný účet a neuvědomil si, že to současně znamená i podíl.

Opozice to využila k útoku na ODS a vládní koalici, přičemž šéfka poslanců ANO Alena Schillerová v této souvislosti mluvila například o „české galerce“ nebo o „nefalšovaném Palermu“. Mimořádnou schůzi se jí ale ve sněmovně prosadit nepodařilo.

Brzy se ale o totéž možná pokusí znovu – až Česká národní banka ukončí s Podnikatelskou družstevní záložnou správní řízení směřující k odnětí povolení působit jako kampelička. Řízení zahájila v polovině března. Míří už do svého konce?

„S ohledem na povinnost mlčenlivosti vyplývající z právních předpisů informace týkající se výkonu dohledu nad finančním trhem neposkytuje a své aktivity nekomentuje. Mezi takové informace náleží i informace týkající se vedených správních řízení,“ odpověděl mluvčí ČNB Jakub Holas na otázku Finančních a ekonomických informací (FAEI.cz), kdy by správní řízení mohlo skončit.

Závažné nedostatky

ČNB zdůvodnila tento krok „přetrvávajícími závažnými nedostatky v činnosti družstevní záložny“. Současně kampeličce předběžným opatřením s okamžitou platností zakázala přijímat vklady a poskytovat úvěry, a dále jí omezila nakládání s aktivy a pasivy a hotovostní operace. Naopak vyplácení vkladů nebylo nijak omezeno.

„Selhání Podnikatelské družstevní záložny je způsobeno neplněním právních povinností při její činnosti v rozsahu, délce trvání a závažnosti, se kterým právní předpisy spojují odnětí povolení působit jako družstevní záložna,“ uvedl mluvčí Holas.

Dodal, že jde o velmi malou úvěrovou instituci, jejíž bilanční suma je nižší než 150 milionů korun, provázanost s jinými účastníky finančního systému je zanedbatelná, a tak selhání nemá dopad ani na stabilitu českého finančního trhu, nebo ostatní instituce, jakož ani na financování.

Miliardové vklady

Družstevní záložny fungují na českém trhu od roku 1996. Jsou to nebankovní finanční společnosti, které poskytují některé typy bankovních produktů a služeb. Nejčastěji nabízejí běžné účty a vkladové produkty, jako jsou termínované vklady nebo spořicí účty.

Úročení těchto účtů bývá zpravidla vyšší, než u bank. Proto o ně byl u veřejnosti zejména v počátcích jejich existence značný zájem. Na konci devadesátých let fungovalo až více než 120 kampeliček – také proto, že pro jejich založení stačilo pouze půl milionu korun.

Členy záložen se tehdy staly desetitisíce lidí, kteří do záložen uložili okolo 10,5 miliardy korun. Jenže záhy začal krach kampeliček. Postupně jich skončily dvě třetiny, přičemž o své peníze přišla značná část jejich členů, někteří manažeři zase skončili za mřížemi.

Posledních šest…

To vyvolalo mezi lidmi velkou nedůvěru ke spořitelním družstvům, a proto se významně zpřísnily požadavky na fungování kampeliček včetně podmínek pro jejich založení – zapotřebí je 35 milionů korun a licence od tuzemské centrální banky, která na činnost záložen dohlíží.

Počet kampeliček časem nadále klesal, některé se přeměnily v banky, jiné zkrachovaly. „K 14. květnu působilo v České republice šest družstevních záložen,“ sdělil FAEI.cz mluvčí ČNB Jakub Holas. Jsou to: Artesa, Citfin, České spořitelní družstvo, Ney, Peněžní dům a zatím také Podnikatelská družstevní záložna.

Nejsou v podobných potížích jako právě „Fialova“ kampelička i další záložny? Mluvčí Holas na to s odvoláním na platné zákony odmítl redakci FAEI.cz odpovědět. Pouze zopakoval, že „ČNB s ohledem na povinnost mlčenlivosti vyplývající z právních předpisů informace týkající se výkonu dohledu nad finančním trhem neposkytuje a své aktivity nekomentuje“.

Jak redakce portálu FAEI.cz zjistila z několika zdrojů, které si nepřejí být jmenovány, zřejmě již brzy bude tuzemských kampeliček dobrovolně o jednu méně. Již loni na podzim spekuloval server Peníze.cz o tom, že většinu v záložně Ney chce koupit banka Creditas olomouckého podnikatele a multimilionáře Pavla Hubáčka, jenž v posledních letech figuruje mezi stovkou nejbohatších Čechů.

Podle zmíněných zdrojů je motivací banky Creditas, která ještě relativně nedávno byla sama záložnou, k akvizici spořitelního družstva Ney (dříve s názvem ANO, pozn. aut.) hlavně získání tzv. klientského kmenu kampeličky s tím, že po dokončení převzetí nový majitel požádá ČNB o odebrání „kampeličkové licence“.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Ma Marek

    Záložna či kampelička vyvolává u obyvatel pachuť podvodu kdy majitel kampeličky zmizí s pěkně tučnou sumou….A že jich od roku 1989 bylo!

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB