Průměrná mzda v zemi podle aktuálních dat Českého statistického úřadu v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem si tak zaměstnanci v průměru polepšili o 2 943 korun.
Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. „Z pohledu domácností platí, že reálná mzda nadále velmi solidně roste a mzdový vývoj je faktorem hovořícím pro pokračující růst spotřeby domácností,“ sdělil faei.cz Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE.
Dvouciferný nárůst
Pohled na detailní statistiku mezd ukazuje, že dvouciferný meziroční růst nominální mzdy vykázaly v prvním čtvrtletí činnosti v oblasti nemovitostí (12,4 %), profesní, vědecké a technické činnosti (meziroční růst 10,9 %), stavebnictví (meziroční růst 10,3 %).
„A přesně o deset procent byl meziroční růst výdělků u kulturní, zábavní a rekreační činnosti,“ uvedl Jáč. Nejslabší meziroční růst průměrné nominální mzdy byl v sektoru těžby a dobývání (o 3,2 %) a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu růstem mezd (3,3 %).
„Na nejvyšší mzdu v letošním 1. čtvrtletí dosáhli opět zaměstnanci v odvětví informační a komunikační činnosti, kde průměrný výdělek činil 92 288 korun,“ konstatoval Radomír Jáč. Na opačném konci byli, stejně jako v předchozích čtvrtletích, pracovníci v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, a to s průměrným výdělkem na úrovni 27 953 korun.
„Za celý rok 2024 průměrná nominální mzda v české ekonomice vzrostla o 7,2 procenta, v reálném vyjádření činil růst 4,7 procenta,“ řekl Jáč. „Pro letošek čekáme celoroční růst průměrné nominální mzdy zhruba o šest procent, což by v reálném vyjádření představovalo růst 3,5 procenta.“
Dodal, že pro Českou národní banku (ČNB) představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb. Mzdový růst v české ekonomice v letošním úvodním vyšel nepatrně pod očekáváním centrální banky.
„Očekáváme, že bankovní rada ČNB na svém příštím měnovém zasedání 25. června ponechá své úroky beze změny poté, co je v květnu snížila o čtvrt procentního bodu a repo sazba se tak dostala na svou aktuální úroveň 3,5 procenta,“ dodal Radomír Jáč z Generali Investments CEE.
Spotřeba domácností
„Obnovování kupní síly výdělků by se mělo pozitivně odrazit i ve spotřebě domácností,“ předpokládá rovněž analytik Jaromír Gec z Komerční banky. „Ta je z výdajového pohledu hrubého domácího produktu (HDP) největší položkou a zároveň důležitým faktorem relativně pomalého oživování české ekonomiky po pandemii,“ sdělil faei.cz Gec.
Spotřeba domácností by tak podle ekonomů měla být letos hlavním tahounem ekonomiky. Podle analytičky Terezy Krček z Raiffeisenbank překvapil růst reálných mezd v prvních třech měsících letošního roku svou dynamikou. Připomněla, že na 80 procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 136 a 73 611 korunami.
„Mzdy se zvýšily zejména vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří mají vyšší sklon k úsporám, avšak na druhé straně vyšší mzdové ohodnocení získali i nízkopříjmoví zaměstnanci, byť jejich mzdy rostly nižším tempem,“ sdělila faei.cz Krček.
„Spotřebitelská důvěra má prozatím mírně rostoucí charakter s občasnými výkyvy a nálada spotřebitelů utrácet je dobrá,“ konstatovala Krček, podle níž průměrná nominální mzda poroste tempem okolo šesti procent.
Mzdy jen dohánějí ztrátu
Michala Španěl, analytik portálu JenPráce.cz, v komentáři pro faei.cz uvedl, že po dvou letech poklesu reálných mezd se situace na českém trhu práce konečně začíná obracet. „Mzdová dynamika v 1. čtvrtletí letošního roku výrazně zrychlila a zaměstnancům po zdanění zůstává s každou výplatou o něco více peněz,“ sdělil Španěl.
Tempo růstu mezd nyní podle něj převyšuje inflaci, což znamená, že kupní síla domácností se pozvolna obnovuje. Španěl ovšem připomněl, že podle nejnovějších dat OECD zůstávají reálné hrubé mzdy v Česku stále pod úrovní, na které byly na začátku roku 2021. „Stejný trend přitom platí pro přibližně dvě třetiny členských zemí OECD. A ani výhled není příliš optimistický,“ konstatoval Španěl.
ČNB totiž předpokládá, že se reálné mzdy v Česku vrátí na předpandemickou úroveň z roku 2019 až někdy během roku 2026. „Jinými slovy – mzdy sice rostou, ale zatím jen dohánějí ztrátu kupní síly, kterou domácnosti utrpěly v době vysoké inflace,“ uvedl Michal Španěl.
K udržitelnému růstu bude podle něj zapotřebí nejen stabilního ekonomického prostředí, ale také vyšší produktivity práce a promyšlené mzdové politiky, zejména ve veřejném sektoru. Jinak hrozí, že růst mezd sám o sobě vytvoří nové inflační tlaky.
„Pozitivním signálem je, že tahounem současného mzdového růstu jsou obory s vysokou přidanou hodnotou – například informační technologie, energetika či nemovitosti. Naopak pomaleji rostou mzdy v sektorech, kde produktivita stagnuje,“ uvedl Španěl.
Tato rostoucí mezisektorová nerovnováha však může podle něj prohlubovat sociální napětí. „Inspiraci, jak z této pasti ven, nabízí například izraelský model. Tamní ekonomika těží z cílených daňových úlev pro výzkum a vývoj a podpory startupového ekosystému. Díky tomu se Izrael zařadil mezi světové lídry ve venture kapitálových investicích,“ řekl Michal Španěl z JenPráce.cz.
Podobnou cestou by se mohlo vydat i Česko. „Patří sem například rozšíření daňových odpočtů na výzkum a vývoj, větší podpora aplikovaného výzkumu a spolupráce s průmyslem či budování technologických inkubátorů,“ zdůraznil Španěl.
„Právě kombinace chytrých daňových pobídek, grantů a přístupu k rizikovému kapitálu může podle odborníků Česku pomoci přesunout se od role montovny k pozici inovativního hráče s dlouhodobě udržitelným růstem mezd,“ dodal.
Mzdová karta před volbami
Analytik společnosti PwC Dominik Kohut v komentáři pro faei.cz uvedl, že růst průměrné mzdy bude nepochybně silnou kartou pro vládní koalici před podzimními parlamentními volbami. „Na stranu druhou musí i vláda rozumět tomu, že velká většina populace na průměrnou mzdu nedosáhne a takzvaná mediánová mzda je o více než osm tisíc korun nižší,“ zdůraznil.
Podle Kohuta je třeba brát v potaz i regionální rozdíly. Například mezi Prahou a méně rozvinutými oblastmi přesahují rozdíly v průměrné mzdy 20 tisíc korun. „Vzhledem k citlivosti tématu mzdy pro každého z nás bude muset vláda tyto odlišnosti dobře zvážit, než tuto komunikační linku rozehraje,“ poznamenal Dominik Kohut.
Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance, uvedl, že i když dochází k lehkému ochlazování pracovního trhu a mírnému nárůstu nezaměstnanosti, trh práce je stále relativně napjatý a zvýšená mzdová dynamika bude odeznívat jen postupně.
„I letos tak mzdy svojí dynamikou překonají dynamiku produktivity práce. A právě tato skutečnost v kombinaci s tím, že mzdy táhnou zejména vybrané tržní služby, kde jsou podniky současně stále schopné rychleji zvyšovat ceny, je pro ČNB znepokojivá,“ sdělil Bureš pro faei.cz. Tato mini-inflační spirála bude podle něj i nadále udržovat ČNB ‚obezřetnou‘ vůči domácím inflačním tlakům.
