Závislost na oceli? Evropa zaostává a Čína stále vede

Názor
Ocel je nezbytný materiál pro moderní svět. A přitom výrobců oceli je čím dál méně. Ať už kvůli špatné ekonomice nebo ekologii, v západním světě příliš nových oceláren nevzniká. Jak bude vypadat trh s ocelí za deset let? V Číně je ocelářský průmysl na obrovském vzestupu oproti ostatním zemím. A vytváří si tak ohromně silnou pozici ve světě. Hrozí nám do budoucna stejná závislost na oceli, stejně jako na plynu z Ruska?
Běžná konstrukční ocel z Číny není v České republice příliš oblíbená. Výhodou je, že v České republice máme vlastní ocelárny, a mnoho dalších v blízkém okolí. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Evropa až na druhém místě. Silná průmyslová základna má zásadní význam pro hospodářský růst Evropy, zachování udržitelných pracovních míst a konkurenceschopnost na světových trzích. Silné ocelářství tvoří základ mnoha průmyslových hodnotových řetězců, například v automobilovém průmyslu.

Roční obrat ocelářského odvětví v EU činí 166 miliard eur, vytváří 1,3 procenta unijního hrubého domácího produktu (HDP) a poskytuje 328 000 přímých pracovních míst a ještě větší počet nepřímých a závislých pracovních míst.

Evropské ocelářství se vyznačuje moderními, energeticky a CO2 účinnými závody, které vyrábějí výrobky s vysokou přidanou hodnotou. A výrobky pro světový trh založené zejména na vynikající síti pro výzkum a vývoj. Evropská unie ročně vyprodukuje v průměru 170 milionů tun surové oceli. Po Číně je však stále až druhým největším výrobcem oceli na světě.

Jak víme, výroba oceli není úplně „eco-friendly“. A to má samozřejmě velký vliv na její cenu. Pokud máte produkovat ocel v zemi, kde se ekologie natolik hlídá, je těžké produkci škálovat. Například Čína je v tomto však opakem.

PSALI JSME:
Západu hrozí „druhý čínský šok“

Destabilizace světových trhů

Navzdory silnému potenciálu ocelářského průmyslu EU se jeho konkurenční postavení na světovém trhu v posledních letech zhoršilo. Nedávné hospodářské zpomalení v rozvíjejících se ekonomikách mělo od roku 2014 negativní dopad na celosvětovou poptávku po oceli. Zároveň se však výrazně zvýšila volná výrobní kapacita v některých třetích zemích.

Nadměrná výroba oceli vedla k dramatickému nárůstu vývozu, destabilizaci světových trhů s ocelí a poklesu cen oceli na celém světě. Tržní ceny některých ocelářských výrobků se v důsledku prudkého nárůstu objemu propadly až o 40 procent.

Některé třetí země reagovaly zavedením obchodních omezení a jiných forem obchodních překážek. Nadměrná kapacita navíc vyvolala bezprecedentní vlnu nekalých obchodních praktik, které narušují rovné podmínky v celosvětovém měřítku. Tyto obchodní praktiky přenášejí břemeno globální nadbytečné kapacity neúměrně na evropské výrobce a jejich zaměstnance.

PSALI JSME:
Levná ocel omezuje výrobu v Ostravě i Košicích. Hrozí propouštění

Přijde mi zajímavé, že ve světě je trend oceláren spíše na poklesu. Jinými slovy, některé ocelárny kvůli špatné ekonomice nebo ekologii končí. A nových jich příliš nevzniká. Ocel je nezbytný materiál pro moderní svět.

Přitom výrobců je čím dál méně. To vytváří spousty otázek, co bude s ocelí za pár desítek let. Dalším zajímavým tématem je, že naopak v Číně je ocelárenský průmysl na obrovském vzestupu oproti všem. A vytváří si tak ohromně silnou pozici ve světě.

Čína je na trhu s ocelí dominantním hráčem

Od roku 2007 se produkce oceli v Číně zdvojnásobila a v Evropské unii produkce o pár desítek procent naopak klesla. Není výjimkou, že si Čína získává v některých částech průmyslu svoji dominanci. A stejně tak je to i ve výrobě oceli.

Aktuálně Čína vyprodukuje více než 50 procent celé světové oceli, což je obrovská dominance. V roce 2022 Čína vyprodukovala cca 980 000 tun oceli. Propast mezi Čínou a ostatními zeměmi je opravdu velká. Obecně jde vidět, že v Evropě nové ocelárny příliš nevznikají.

PSALI JSME:
Majitel ostravských hutí je na pokraji krachu

Pokud dochází k nějakým transakcím, tak jsou to spíše velké holdingy kupující už fungující ocelárny, které například renovují. Zatímco v Číně se staví ocelárny nové. Rozhodně zde tedy do budoucna hrozí závislost na oceli ze zahraničí. Tento trend je jednoznačný. Na druhou stranu toto částečně řeší antidumpingová cla na některou ocel z Číny.

Zajímavostí je, že běžná konstrukční ocel z Číny není v České republice příliš oblíbená. A takřka se s ní nesetkáte. Výhodou je, že v České republice máme vlastní ocelárny, a mnoho dalších v blízkém okolí; Maďarsko, Slovensko atd. Jak to bude vypadat dále, je však otázkou.

Stinná stránka této dominance Číny je i síla případného pádu. Od roku 2022 se Čína potýká s krizí na trhu s ocelí. Což je způsobené primárně krizí s nemovitostmi a přesycením trhu ocelí. Jenom před několika měsíci oznámilo šest velkých společnosti vyrábějící ocel bankrot a mnoho dalších výrazně omezuje produkci. Jak dopadne jejich dominance do budoucna, je tedy s otazníkem.

Autor je CEO společnosti Atreon
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Trumpovy turecké sankce poškozují české oceláře

Zavřít reklamu ×
  1. Čínská ocel neni oblíbená, tak jako ruská, protože je na ní uvalené abnormální clo, to je vše…Nyní bude Čína mít dostatek surovin od svých kamarádů, stejně danově zatížených. Poldovka padla, musíme dovážet ušlechtilou ocel, nerez, nemáme nic.

Napsat komentář: Zručák Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Letní tábory pro děti už stojí skoro stejně, jako dovolená u moře

Průzkum
Pobyt v chatce nebo ve stanu v českých luzích a hájích je mnohdy srovnatelný s cenou levnějších zájezdů k moři. Třetina rodičů očekává, že si letos za letní tábor pro své děti připlatí k moři. Každý pátý rodič počítá, že za svou dceru nebo syna zaplatí více než deset tisíc korun. Ukázalo šetření společnosti Provident Financial, který mají Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) k dispozici.