Po posledním rozhodnutí vláda pendlerům vzkázala, že si mají najít ubytování v Německu a zůstat tam, s nadsázkou řečeno, „než se to přežene“. Anebo pokud se vrátí dříve, zůstat 14 dnů v karanténě. „My už tam máme pronajatý byt, to není problém, i když není zařízený. Stejně jsme se chtěli do Německa přesunout. Mám už trvalý pobyt, mám stálou a dobrou práci, umím německy. Už bych tam byl dávno, co tady? Tady si v pohraničí nevydělám. Jenže co moje paní?“ uvažuje nahlas pan Zbyněk. Ta se každou noc svíjí kvůli bolestem kolene. Měla jít na operaci. Ta ale byla kvůli nouzovému stavu nemocnicí odložena na neurčito.
„Nakonec budu muset odjet a paní to tady bude muset nějak vydržet. Kdo ví, jak dlouho. Ještě, že máme dost kamarádů. Ale nemůžeme zůstat bez příjmu. Nemůžu si dovolit přijít o práci u německé firmy. Ta mě dostala ven z patálií,“ dodává Zbyněk. Už loni si v Německu koupili chatičku, a ještě před nákazou se domluvili na pronájmu bytu na německé straně.
Jenže paní teď česká strana nedovolí přejít hranice, protože tam nepracuje. „Musím jet tam a z Česka ji pak nějak dostat do Německa, ale nevím, jak zařídit tu operaci, protože od bolestí nespí,“ přemýšlí pan Zbyněk.
Pracuje pro infrastrukturu saského státu
Zbyněk si je jist, že i když česká vláda zavře hranice i pro pendlery, tak alespoň „tam“ se stejně dostane. Obdržel totiž od německého zaměstnavatele potvrzení s razítkem, kde se uvádí, že „je zaměstnancem společnosti, která je součástí nezbytné infrastruktury ve smyslu zákona svobodného státu Sasko“.
Z toho podle pana Zbyňka vyplývá, že by ho vlastně české policejní hraniční hlídky měly pouštět každý den pouštět přes hranice tam i zpět, protože naše vláda deklarovala, že nechce postihovat restrikcemi klíčovou infrastrukturu v okolních zemích.
A hlasitě se zlobí. „Proč tedy nezavřou stejně jako státní hranice i Prahu, kde je nakažených nejvíce a teď to trousí po vesnicích?! Lidé z měst si jezdí na chaty, jako by se nechumelilo, a nějaké knížky na razítka jim nikdo nedává. Připadám si, jako by mi za chvíli našili na rukáv nějaké označení. Proč si pořád berou na paškál pendlery?!“ spílá metropoli pan Zbyněk.
Psal ministrovi, odpověděl automat
Podle médií někteří hejtmani po vládě chtěli, aby zakázala pendlování za prací úplně. To se ministru vnitra Janu Hamáčkovi zprvu nechtělo, aby lidi nepřipravil o příjmy, ale za pár dní přece jen začal otáčet, když uvedl, že chápe, že „lidé mají hypotéky, živí rodiny, ale to riziko je už příliš velké“.
Pan Zbyněk bydlí pár kilometrů od přechodu do Německa. Ten už je ale přes dva týdny uzavřen. Aby se dostal na otevřený přechod, musí z domova vyjíždět ve dvě hodiny ráno a při cestě do práce i zpět doufat, že se někde nezasekne v kolonách.
Otevřete i náš přechod, vždyť tam stejně stojí policisté, žádal ještě minulý týden ministra vnitra Jana Hamáčka pan Zbyněk e-mailem. Místo toho mu přišla nic neříkající automatická odpověď a poté rozhodnutí, že pendleři budou „razítkováni“ po cestě přes hranice tam i zpět a že se mají raději ubytovat v Německu.
