Zdravější pivo? Unikátní česká technologie naráží na předpisy EU

Každý správný pivař pochopitelně pokládá pivo za nejzdravější nápoj na světě. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR jsou ale na cestě k tomu, aby reálně obsahovalo více léčivých látek. Jako první na světě upravili chmel pomocí nejmodernější genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu. Komerční využití ale zatím neumožňují evropské předpisy o geneticky modifikovaných organismech (GMO).
Vědci dokážou upravit přesně vybraný gen chmele. Ilustrační foto: Pixabay

Už od počátku zemědělství vybírali lidé k dalšímu pěstování jen ty nejlepší rostliny nebo jejich semena. Postupně pak člověk začal tyto nejlepší kusy mezi sebou úmyslně křížit s cílem nakombinovat nejlepší vlastnosti křížených odrůd do jedné. To je ale poměrně zdlouhavý, a ne vždy úspěšný proces.

Moderní člověk se proto nespokojil s vlastnostmi, které rostliny už měly, a začal je zkoušet vylepšit pomocí změn (mutací) v genech, které tyto vlastnosti kódují – například ozařováním nebo pomocí chemických mutagenů.

„Dnes je registrováno a využíváno přes tři tisíce druhů takto vyšlechtěných odrůd, například sladovnický ječmen Diamant, jahodník Vanda s odolností k plísni šedé, jabloň James Grieve Double Red, nebo třeba Bor – radiační odrůda chmele,“ vysvětluje Tomáš Kocábek, který se v Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra Akademie věd ČR věnuje výzkumu genetických modifikací chmele.

Tento typ šlechtění připomíná ale spíše střelbu naslepo, protože mutace vznikají náhodně ve všech genech, což výběr nově vylepšené a zároveň životaschopné odrůdy ohromně ztěžuje.

PSALI JSME:
Nová odrůda meruňky obávanému viru odolá

Změna v jednom genu

S rozvojem molekulárních technik se proto věda snažila o to nejen poznat, které geny jsou za tu kterou vlastnost zodpovědné, ale také vymyslet techniku, která by umožnila precizní změny pouze v jednom konkrétním genu.

Před několika lety se ukázalo, že právě takovou možnost nabízí bakteriální „imunitní“ systém s názvem CRISPR/Cas, s nímž je možné v konkrétním genu provést změnu přesně do posledního písmenka. Seznam rostlin upravených touto technologií se dnes neustále rozrůstá od modelových rostlin až po hospodářsky využitelné plodiny, jako je rajče, pšenice či ovocné dřeviny.

„Chmel však doposud na seznamu chyběl,“ konstatuje Kocábek. A právě chmel otáčivý se vědcům z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra Akademie věd ČR podařilo jako prvním upravit – právě s použitím technologie CRISPR/Cas upravit. Za svůj první cíl si vybrali modelový gen pro klíčový enzym, který zajišťuje výrobu listových barviv. Jeho „vypnutí“ je totiž na rostlině okamžitě vidět.

Pivem proti rakovině?

Pokusné rostliny měly skutečně zcela bílé, případně mozaikovité listy, a úspěšnost prvního testu a zacílení do genu potvrdily i molekulární analýzy. „Jsem rád, že se nám povedlo tuto metodiku zavést i pro chmel,“ říká Praveen Awasthi, indický post-doktorand na Biologickém centru a hlavní autor studie, který tuto technologii již dříve použil u banánovníku.

PSALI JSME:
Chmel vypěstoval na své zahrádce, v pivovaru z něj pak uvařil limitovanou edici

Nyní se tým zaměří na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu hořkých kyselin, důležitých v pivovarnictví, nebo takzvaných prenylovaných flavonoidů, které působí mimo jiné proti rakovině, bakteriím a zánětům.

„Technika CRISPR je zcela univerzální systém pro vše živé od mikroorganismů až po lidské buňky a přinese jistě spoustu zajímavých výsledků do budoucna, protože takto lze upravovat specificky zcela konkrétní geny, aniž bychom zasahovali do jiných oblastí genomu,“ vysvětluje přínosy nové metody Awasthi.

Bruselský zákaz

Vědci tvrdí, že mezi nesporné výhody této metody patří rovněž to, že se do organismu nemusí vnášet cizí geny, jako je tomu u geneticky modifikovaných organismů (GMO).

V Evropské unii jsou však od roku 2018 po rozhodnutí Evropského soudního dvoru veškeré organismy vytvořené inovativními biotechnologiemi – včetně CRISPR – regulovány podle právních nařízení, která se vztahují právě ke GMO. Restriktivní evropské předpisy tak prakticky znemožňují komerční využití takto upravených rostlin.

PSALI JSME:
Argentina povolila geneticky modifikovanou pšenici

Biologické centrum Akademie věd ČR se proto už v roce 2019 připojila k iniciativě evropských vědců, kteří znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu, která by použití těchto metod umožnila.

„Toto je jeden z mála příkladů, kdy se vědecká komunita napříč celou Evropskou unií takto zmobilizovala a jednotným hlasem žádá o revizi evropské legislativy,“ řekl hlavní iniciátor iniciativy profesor Dirk Inzé, vědecký ředitel Centra pro systémovou biologii rostlin z belgického Gentu. Dodal, že k iniciativě se připojilo více než 120 předních evropských institucí. K podpoře se přihlásila také většina ministerstev zemědělství v členských zemích EU.

„Zatímco ve světě neustále přibývá států, které tyto moderní technologie povolují, Evropa zůstává zakonzervovaná. Každým měsícem se tak zvyšuje propast mezi ní a progresivními zeměmi, což se může velmi negativně projevit na evropském zemědělství, produkci a kvalitě potravin a také na životním prostředí,“ uvedlo před časem Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

„Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody,“ upozornil Karel Říha z výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.

PSALI JSME:
Rychlost povolování vakcín proti covidu ukazuje schizofrenní tvář EU

Zavřít reklamu ×
  1. No,to jste mě zase uzemnili. České chcanky-zvané pivo,krkavé,nechutné,bez barvy,prázdné,odporné a prý-zdravé !!To už jsou lepší piva i v Anglii,USA,Japonsku-kde jsem byl a v USA žiju !!

    • Zřejmě máte na mysli velkoprůmyslový, nevařený, ale v chemické fabrice co nejrychleji vyráběný eurobier. Ano, ten je skutečně nepoživatelný. Otrlé povahy si do něho dokonce lejou limonádu, aby se to dalo aspoň polknout a prohlašují to za módu a moderní trend.
      Zkusil jste ale už taky něco z malých pivovarů, které používají klasickou technologii? To jsou i nyní mňamky (i když ne ve 100% případů, každý se to musí nejdřív naučit)!

    • Skoda,ze pivu nerozumite ani trochu.USA Corona,Budweiser a podobny humus nepouzivam ani na myti bot.Ziju v Irsku a mistni nebo anglicke pivo je taky hnusny patok.Moje oblibene je Pivovar Mzany.Nechavam si posilat.

  2. Pivi jsem přestal pít v roce 2010,akorát mě bolela hlava z těch patoků. Přešel jsem na červené víno a po vyzkoušení asi 200 výrobců vín z celého světa jsem zakotvil u vína z Moldavie,které je ze všech nejlepší.

  3. Geneticka uprava neni slechteni.Zakaz z EU v tomto vzacnem pripade je v poradku.Pro leky do lekarny a ne do hospody.

Napsat komentář: Michal Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Ani z vlastní studny nemůžete vodu čerpat tak, jak byste chtěli

Poradna
Vlastní studna je hitem posledních let. Výhody? Při průběžně rostoucích cenách vodného a stočného znamená úsporu několika tisícovek ročně. A také pocit soběstačnosti v době sucha. Na druhou stranu právě tenhle pocit bývá pomíjivý, protože vodoprávní úřady mohou sáhnout k regulaci užívání i soukromých vodních zdrojů. A navíc obstarat si vlastní studnu stojí nejen peníze, ale i mnohaměsíční obíhání úřadů.
Rolovat nahoru