Podle průzkumu naopak roste obliba svačin a hotových polotovarů ze supermarketů. Důvodem poklesu pravidelného stravování v jídelnách a restauracích je zdražování. Průměrná cena obědového menu podle Edenred Restaurant Indexu ve srovnání s červencem 2022 stoupla o 21,4 koruny na zhruba 185 korun.
Část zaměstnanců chodí na teplé jídlo do kantýny nebo restaurace aspoň občas. Třikrát nebo čtyřikrát týdně tímto způsobem obědvá 13 procent lidí, jednou nebo dvakrát pak 22 procent. Polovina zaměstnanců (49 %) v průběhu pracovního týdne v jídelně, v kantýně nebo v restauraci neobědvá ani jednou. Jejich podíl oproti minulému roku vzrostl bezmála o desetinu.
„Současná situace, kdy zaměstnanci vyhledávají plnohodnotné obědy v restauraci stále méně často, je znepokojivá. Část lidí dokáže toto jídlo nahradit kvalitní stravou připravenou z domova, což by bylo ideální. Lidem ale mnohdy kromě peněz chybí také čas, případně dostatek zdravých alternativ v jejich okolí,“ uvedla odbornice na výživu Hana Pávková Málková ze společnosti STOB.
Dodala, že zaměstnanci pak obědy často řeší právě nákupem hotových jídel či polotovarů, nebo oběd dokonce vynechávají, což je zcela nevhodné. „Může to vést k větší únavě v odpoledních hodinách, nižší produktivitě práce, nedostatku energie na případnou pohybovou aktivitu a následnému večernímu přejídání,“ vysvětlila.
Pokrmy ze supermarketu
Obliba rychlých jídel ze supermarketu podle průzkumu v posledních letech roste. Letos tento způsob stravování v práci dokonce preferuje větší část zaměstnanců (27 %) než v případě návštěvy restaurací (19 %). Ty naopak zaznamenaly ve srovnání s rokem 2021 (25 %) výrazný propad. Na sedm procent naopak vzrostl podíl lidí, kteří neobědvají vůbec.
„Celoevropský průzkum FOOD, který každoročně pomáháme realizovat, upozorňuje na to, že zaměstnanci se po odeznění koronaviru začali při stravování v práci odbývat. Normou se u nich stávají příliš rychlé a nutričně méně hodnotné náhražky plnohodnotného oběda.
Data potvrzují, že dopady takové formy stravování se mohou podepsat nejen na zdraví zaměstnanců, ale i jejich produktivitě či výkonnosti v práci,“ varovala Aneta Martišková z vedení společnosti Edenred.
„Průzkumy také dokládají, že to, zda se zaměstnanci v práci pravidelně a vyváženě stravují, závisí od podmínek, které jim zajistí zaměstnavatel. Patří mezi ně především kvalitní zázemí – kuchyňka nebo jídelna, ale také optimální čas na obědovou pauzu, týmové obědy nebo příspěvek na stravování. To všechno jsou způsoby, kterými zaměstnavatel může kulturu stravování podpořit,“ dodala Martišková.
Může za to zdražování
Co stojí za klesající popularitou teplé stravy v restauracích? Průzkum ukázal, že téměř polovina (48 %) zaměstnanců, kteří neobědvají v jídelnách nebo restauracích, to dělají proto, že je pro ně jídlo příliš drahé.
Rostoucí ceny ovlivňuje inflace i zvýšené náklady na suroviny a lidské zdroje. Výrazný nárůst cen obědů ostatně potvrzuje i Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet společnosti Edenred. Průměrné obědové menu tak vyšlo o více než dvacet korun více než loni.
„S prudkým nárůstem cen ve druhé polovině loňského roku se pro část zaměstnanců stalo pravidelné stravování v jídelnách a restauracích dlouhodobě neudržitelné. Jen pro ilustraci – ze své průměrné mzdy si mohli Češi v červenci pořídit o skoro pět procent méně obědů než před rokem,“ řekla Aneta Martišková.
Odborníci přitom varují, že dlouhodobě nevhodná forma stravování v práci může vést ke vzniku nezdravých stravovacích návyků, kterých se pak lidé obtížně zbavují. „Dobrá zpráva ale je, že v prvním pololetí letošního roku začalo zdražování spolu s inflací zpomalovat,“ konstatovala Martišková.
Desetiprocentní inflace
Podle Evropského statistického úřadu Eurostat meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. V České republice se přitom inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta – i tak ale zůstala čtvrtá největší v EU.
Před rokem, kdy se ceny rekordně zvyšovaly zejména kvůli nevídanému zdražování energií, inflace v Evropské unii dosáhla 9,8 procenta. V zemích používajících euro činila 8,9 procenta.
Navzdory zpomalování zůstává inflace v eurozóně vysoko nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou jako strop cenové stability. Banka ve snaze bojovat s vysokou inflací zvyšuje od loňska základní úrokové sazby. Koncem července zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. O růstu sazeb rozhodla už podeváté za sebou.
Dobrý den. Ono na stavbách prostě závodní jídelny nikdo nezřizuje. Jo v polostátni firmě tam se dalo vybrat z 4.jídel bez objednání den dopředu a 5.jídlo na počkání objednal a za příplatek. Třeba narozeniny, svátek atd. A ke konci vydávání už jen ta jídla co byla. Ale pořád to bylo lepší než jen sedět na panelu nebo trubce a žvejkat rohlík a salám a zapíjet studenou minerálkou. Teplý oběd prostě nenahradíš. Tihle lidé budou mít ve stáří problémy s žaludkem a jiný. Koho z vedení firem tohle zajímá?