Komplikace po lékařském zákroku mohou vznikat z mnoha různých příčin. Základem pro to, abychom jim v co největší míře předešli, je důsledné dodržování následné doporučené péče – režimu, stravy či medikace. Pokud však navzdory dodržování všech nařízení dojde k pooperačním komplikacím, je možné zvažovat, zda na vině není chyba lékaře.
1. Každý lékařský zákrok s sebou nese riziko komplikací. Pokud jste přesvědčeni, že neuspokojivý výsledek vznikl chybou lékaře, můžete na něj podat stížnost.
2. Zajistěte si názor jiného lékaře, který vám na základě zdravotnické dokumentace pomůže rozhodnout, zda je namístě podnikat další kroky.
3. V případě, že budete s výsledkem podané stížnosti či reklamace nespokojeni a se zařízením není možné se domluvit, obraťte se na soud.
U zákroku nikdy není možné stoprocentně předpovídat výsledek, neboť i u zdánlivě jednoduchých zákroků může dojít k neočekávaným komplikacím, aniž by kdokoli chyboval. Vždy jde o zásah do organismus a záleží, jak se s tím bude umět vyrovnat.
Na tuto skutečnost by měl být pacient upozorněn a podepsat informovaný souhlas. Lékař za tyto komplikace neodpovídá, ale nese zodpovědnost za vadný výsledek, pokud vzniknul v důsledku jeho pochybení.
Víte, jak v takovém případě postupovat?
Druhý názor
Prvním krokem je shromáždění veškeré lékařské dokumentace. Každý pacient má právo nahlížet do své zdravotnické dokumentace a z ní si pořizovat kopie. Shromážděné dokumenty posoudí nezávislý lékař, který na základě svých znalostí vyhodnotí, zda dle jeho názoru zákrok proběhl, jak měl a potvrdí správnost postupu ošetřujícího lékaře.
V opačném případě vás nasměruje k myšlence, že mohlo k dojít k nějakému pochybení na straně doktora a je namístě ve věci provádět další kroky. V takovém případě už je jen krok od oficiální stížnosti u příslušného zdravotnického zařízení.
Podejte stížnost
„Poskytovatel zdravotních služeb je dle zákona povinen vyřídit stížnost do 30 dní. Pokud stěžovatel s jejím vyřízením nesouhlasí, může podat stížnost na místně příslušný správní orgán, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb,“ vysvětluje Tomáš Smolík z D.A.S. právní ochrany.
U nemocnic je to zpravidla krajský úřad. Také zde je standardní doba vyřízení 30 dní, ve výjimečných případech může být prodloužena až na 120 dní. Stěžovatel musí uvést důvody své nespokojenosti s vyřízením stížnosti. Těmi může být i to, že se zdravotnické zařízení dle mínění pacienta nedostatečně zabývalo jeho stížností či nezachytilo dílčí skutečnosti do dokumentace.
Péči odepřít nesmí
Další možností je podání stížnosti na jednání lékaře u České lékařské komory. Tu je třeba zaslat do jednoho roku od události, na rozhodnutí by revizní komise Komory by stěžovatel neměl čekat déle než půl roku. Výsledkem tohoto řízení není přiznání náhrady škody, ale je nasnadě, že v případě zjištění pochybení budou obě strany svolnější k nalezení přijatelného řešení.
Podle § 93 zákona o zdravotních službách platí, že podaná stížnost nesmí být důvodem, aby pacientovi byla odepřena péče, nebyla respektována jeho práva nebo s tím byla ukončena komunikace. A to ani v případě, že se podaná stížnost ukáže jako neodůvodněná či postavená na nepravdivých informacích.
Není možná oprava?
Citlivým a specifickým oborem je estetická medicína, u níž jde zpravidla o vylepšení vzhledu a nikoli zdravotního stavu. Vzhledem k tomu, že i pohled na výsledek zákroku může být do značné míry subjektivní, je důležité si velmi dobře vytipovat lékaře, jemuž budeme důvěřovat.
Ten by měl také pacientovi předestřít reálné cíle zákroku i možné komplikace. Součástí smluvních podmínek by měl být i reklamační řád. V souladu s ním je třeba postupovat. V případě nespokojenosti je žádoucí nejprve se obrátit na lékaře či kliniku a zkonzultovat, zda není možné výsledek dodatečně korigovat.
Plomba není výrobek
Na výsledek estetické chirurgie mnozí pacienti pohlížejí o to přísnější optikou, neboť za zákroky platí desetitisíce korun. Obdobné částky si účtují také stomatologové za zubní náhrady, korunky či ortodontické aparáty. Na jejich aplikaci se vztahuje dvouletá záruka jako na jiné spotřební zboží.
Případnou reklamaci by s vámi měl řešit přímo lékař, který zákrok prováděl. Reklamaci byste od něj měli mít podloženou také formální dokumentací, zahrnující předmět stížnosti, způsob požadovaného plnění (odstranění vady, odstoupení od smlouvy a vrácení peněz, pozn. aut.) i výsledek reklamačního řízení. Na vyřízení se vztahuje standardní doba třiceti dní.
Výjimku představuje zákrok nejběžnější – zubní výplň neboli plomba. Ta je považována za stomatologický výkon, nikoli za výrobek, proto se na ni dvouletá záruka nevztahuje. Samozřejmě ale dále zůstává možnost si u lékaře stěžovat.
„Pacient má také samozřejmě možnost přejít k jinému lékaři. Pokud je prokázáno, že předchozí lékař pochybil a bude nutná oprava zubní výplně právě z důvodu jejího nekvalitního provedení, měl by tento lékař pacientovi uhradit veškeré pacientem účelně vynaložené náklady spojené s touto opravou,“ podotýká Tomáš Smolík.
V případě, že se pacient vyřízení nedočká nebo nesouhlasí se způsobem vyřízení, má možnost obrátit se na Českou stomatologickou komoru.
Soud jako poslední možnost
Nejzazší možností je obrátit se na právní pomoc a domáhat se náhrady újmy, která byla pacientovi způsobena. Škodou se rozumí nejen přímé platby za samotný zákrok, ale také za případné opravy, bolestné, ušlý zisk i náhrada ztíženého společenského uplatnění.
V takových případech je nezbytná přítomnost soudního znalce v příslušném oboru. Jeho služeb může pacient využít i pro návrh mimosoudního vyrovnání se zdravotním zařízením. Pokud ani na základě posudku zařízení svou chybu neuzná, je možné celou záležitost předat soudu.
