A ještě jednu souvislost má dovolená s letošním létem. Od července je platná novela zákoníku práce, jež obsahuje i nový výpočet nároku na dovolenou. Pravda, tato změna má účinnost odloženou až na začátek roku 2021.
1. Od ledna 2021 se bude nárok na dovolenou počítat v hodinách, nikoli dnech.
2. Dovolenou určuje, až na několik zákonných výjimek, zaměstnavatel, i když musí zohlednit oprávněné zájmy zaměstnance.
3. Určit dovolenou lze nejméně 14 dní před jejím nástupem, zaměstnavatel vás z ní může odvolat (zaplatí náklady), a pokud si o ní sám zažádáte, jen v případě dočasné pracovní neschopnosti či nástupu na mateřskou a rodičovskou dovolenou se přerušuje.
Zatímco dosud zaměstnanci získávali dny dovolené, nyní je nárok vypočítáván na hodiny. Vypadá to složitě, ale pro většinu pracovníků se nic nemění.
Změna odstraňuje hlavně nesrovnalosti ve směnném provozu, kdy zaměstnanci měli sice na jednotlivé dny předepsán různý počet hodin, ale v tyto dny čerpali celý den dovolené. Srovná se i vybírání dovolené, když zaměstnanec mění úvazek uprostřed roku, nebo odpracuje jen pár týdnů s různě dlouhou denní pracovní dobou.
Neznamená to však, že zaměstnavatel bude moci určovat dovolenou po hodinách, minimem je opět půlden.
První zásada – nárok
Ze zákoníku práce (ZP) vyplývají dvě hlavní zásady. Ta první – zaměstnanec má na dovolenou nárok. Tomu rozumí prakticky všichni, stačí se jen orientovat v délce nároku. Každý zaměstnanec, který je v pracovním poměru nejméně rok, si podle ZP nárokuje minimálně čtyři týdny dovolené (20 pracovních dní).
Kdo je zaměstnán méně než 60 dní, vypočte si dvanáctinu roční výměry dovolené za každých 21 odpracovaných dní. Kdo mezi 60 dny a rokem, střádá si dovolenou jako dvanáctinu roční výměry za odpracovaný měsíc.
V nepodnikatelské sféře je dovolená pět týdnů, lidé konající práce zvlášť obtížné (specifikováno v ZP) mají týden navíc, pedagogičtí pracovníci osm týdnů.
Druhá zásada – určuje zaměstnavatel
Se zákonným nárokem na dovolenou se však trochu střetává druhá zásada – nástup a dobu dovolené určuje (až na pár výjimek) výhradně zaměstnavatel. Musí při tom však přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance a měl by umožnit čerpání dovolené v tom roce, kdy na dovolenou vzniknul nárok.
Když však naplánuje celou roční dovolenou zaměstnancům podle potřeb firmy, nebo když dokonce po celý rok (z provozních důvodů) zaměstnance na dovolenou nepustí a převede ji do dalšího roku, bude mít stále zákon na své straně.
Zaměstnanci, kteří si najdou dovolenou last minute a teprve pak se starají o termín své dovolené, spoléhají výhradně na benevolentnost šéfů a nikoli zákoník práce.
Požádat a pak čekat
Zaměstnanec tedy o dovolenou může požádat, nejčastěji v plánu dovolených nebo formou jednorázových žádanek, ale stejně musí čekat, zda mu nadřízený dovolenou schválí, čili mu ji určí. Jinak se při čerpání dovolené musí podřídit zájmům firmy.
Zákon mu zaručuje, že se o nástupu na dovolenou musí dozvědět minimálně 14 dní předem, a když bude čerpat dovolenou po částech, musí být jedna dlouhá nejméně dva týdny.
Dovolená nesmí být nařízena na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, je uznán dočasně práce neschopným a je na mateřské nebo rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost.
Kdy rozhoduje pracovník?
Zaměstnavatel by měl všem zaměstnancům určit dovolenou tak, aby byla vyčerpána v roce, v němž na ni nárok vznikl. Nemusí se to povést, buď z provozních důvodů na straně zaměstnavatele, nebo kvůli dlouhodobé absenci (nemoc, rodičovská) zaměstnance. Nevyčerpaná dovolená se převede do příštího roku, kdy o ní opět rozhoduje zaměstnavatel.
V případě, že ten její čerpání neurčí do 30. června, už o ní rozhoduje samotný pracovník. Stačí mu nahlásit její čerpání 14 dní předem a mělo by se tak stát do konce roku.
Když není „stará“ dovolená vyčerpána ani v následujícím roce a důvody jsou na straně zaměstnance, opět se převádí a nadřízený o ní rozhodne, až důvody pominou. Nárok na dovolenou tedy nezaniká.
O dovolené se nemarodí
A co když je nutné dovolenou přerušit? Z provozních důvodů vás zaměstnavatel z dovolené odvolat může, pak je však povinen zaplatit vzniklé náklady. Dovolená se také přerušuje, když během ní nastoupil zaměstnanec na vojenské cvičení, byl uznán dočasně práce neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny.
To neplatí, když si o dovolenou zažádal sám zaměstnanec. Pak ji totiž musí čerpat i po dobu těchto překážek. Existují však výjimky. Přeruší se i ta dovolená, o kterou si zažádal zaměstnanec, když je v jejím průběhu uznán dočasně práce neschopným. Marodit o dovolené tedy není nutné. A také se přeruší dovolená zaměstnance v souvislosti s nástupem na mateřskou a rodičovskou dovolenou.
