Na problémové pacienty a nedokonalý zdravotní systém upozornili zástupci České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) a další odborníci z oboru. Byly u toho také Finanční a ekonomické informace (faei.cz).
„Už dlouho upozorňujeme na zásadní problémy v léčbě tuberkulózy. Tato nemoc postihuje především sociálně slabé a okrajové skupiny,“ uvedl předseda ČPFS Vladimír Koblížek. Připomněl, že léčba je povinná, ale není plně hrazena – zejména u lidí bez zdravotního pojištění.
„To vede ke značným pohledávkám zdravotních zařízení. I když je každý druhý pacient s TBC cizinec a WHO má seznam rizikových zemí, chybí pravidelné vyhledávání neléčených nemocných mezi uchazeči o práci,“ konstatoval docent Koblížek.
„Navíc si pacienti na okraji společnosti často nemohou dovolit doplatky za antituberkulotika a právní rámec pro kontrolu léčby mimo nemocnice (např. telemetrické nebo terénní kontroly) chybí,“ dodal.
Dalším problémem je podle něj nedostatek pravidel pro zadržení pacientů, kteří odmítají léčbu a jsou agresivní – nemocnice tak musí jednat samostatně, aby zabránily šíření nemoci. Právě s takovým problémem se musel vyrovnat odborný léčebný ústav Albertinum v Žamberku.
„Přijali jsme pacienta s tuberkulózou. Neuměl se smířit s izolací, opakovaně slovně napadal personál, ostatní pacienty, kradl, utíkal, poškozoval majetek nemocnice,“ popsala loňský případ Mária Michalovičová, primářka tamního oddělení Pneumologie a ftizeologie.
Vyhrožoval znásilněním a zabitím
Šlo o mladého Čecha, který mimo jiné prohlašoval, že mu jedno, jestli nakazí ještě někoho dalšího. Pravděpodobně byl drogově závislý anebo měl sklony k závislosti. Trpěl rovněž hepatitidou (cukrovkou) typu C. což „léčil“ konzumací dvou litrů červeného vína denně.
Od počátku nedodržoval léčebný režim, porušoval základní hygienická pravidla a další opatření, dokonce plival na stoly v jídelně. Za každou cenu se snažil dostat k alkoholu, vypil například dezinfekci.
„Čím déle byl v nemocnici, tím více eskaloval své chování,“ konstatovala Michalovičová. „Situace vygradovala ve chvíli, kdy vyhrožoval personálu znásilněním a zabitím, rozbil dveře a útočil na spolupacienty.“
Tehdy na doporučení policie zakoupilo sanatorium paralyzéry. A také dorazila policejní hlídka, která musela být na oddělení nonstop několik dnů, než se podařilo i s pomocí psychologa pacienta zklidnit. „Vlastně tam s námi bydleli,“ řekla Michalovičová.
„Protože pacient nebyl odsouzený, nešlo jej předat do vazby. O radu a pomoc jsme žádali ministerstvo zdravotnictví, Českou lékařskou komoru, právníky,“ uvedla Michalovičová. Nikdo ale sanatoriu nebyl schopen pomoct.
„Podle současné legislativy může být infekční pacient umístěn pouze do izolace ve zdravotnickém zařízení,“ vysvětlila Michalovičová. Dodala, že po třech měsících potřebovala dokonce část personálu odbornou psychologickou pomoc.
Byť jde zatím o jednotky případů, agresivních lidí s TBC podle pneumologů přibývá. Profesorka Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy uvedla, že by pomohlo uzavřené psychiatrické zařízení. Dříve takové fungovalo v Dobřanech, nyní je však mimo provoz.
Milionový dluh za jediného pacienta
Dalším velkým problémem, na který plicní lékaři opakovaně upozorňují, jsou nepojištění pacienti. Podle profesora Milana Sovy, přednosty Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno, jsou pacienti s TBC často nepojištěni.
„Náklady na jejich léčbu jdou za námi. Zrovna teď máme na oddělení cizince bez zdravotního pojištění, který už nyní dluží 664 tisíc korun. Než jej plně vyléčíme, vyšplhá se částka na milion,“ uvedl profesor Sova. Loni zde hospitalizovali 36 pacientů s TBC, což je o devět více než v roce 2023.
Podle aktuálních dat z národního registru TBC se počet lidí v České republice, kteří mají tuberkulózu, drží na obdobných číslech jako v roce 2023. Nemoc má 454 lidí, z toho 337 mužů a 117 žen.
„Podíl osob narozených mimo Českou republiku činí 48 procent a průměrný věk nemocných je 48 let,“ řekl Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Fakultní nemocnice Bulovka.
Nejvíce nemocných cizinců pochází z Ukrajiny (133), následuje Slovensko (16), Vietnam (13) a Bulharsko s Rumunskem (po 8 případech). Registr eviduje také osmnáct případů TBC u dětí do 15 let, z toho dvanáct Čechů, čtyři Ukrajince a po jednom Rumunovi a Vietnamci.
„Protože screening na TBC se neprovádí, do nemocnic přicházejí cizinci s vyspělou formou nemoci a ve špatném zdravotním stavu, což vede k úmrtím i přes intenzivní péči,“ upozornila profesorka Martina Koziar Vašáková. Loni na TBC zemřelo 21 pacientů, z toho 11 cizinců.
„Občas se setkáváme i s vzácnými fatálními formami, například s tuberkulózou střev, která způsobuje jejich akutní neprůchodnost,“ dodala profesorka Koziar Vašáková. Objevují se rovněž pacienti s tuberkulózou, která je rezistentní na standardní léky.
Jenže schvalování léků pro rezistentní TBC je podle předsedy pneumologické společnosti Vladimíra Koblížka zdlouhavé. „Což je opravdová komplikace,“ řekl. „Apelujeme na ministerstvo zdravotnictví, aby tyto problémy co nejdříve řešilo.“
Volání po vstupních prohlídkách
I přesto, že se neprovádí vstupní rentgenové vyšetření cizinců z rizikových zemí a další problémy, patří Česko stále k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy. „Počet nově nemocných se pohybuje kolem 4,8 na 100 tisíc obyvatel ročně,“ řekla profesorka Koziar Vašáková.
Podobně je na tom například Německo nebo Rakousko. Jenže příznivá čísla se právě kvůli migraci ze zemí s vyšším výskytem TBC mohou už brzy měnit k horšímu. Koziar Vašáková připomněla, že jde o všechny země východně od Česka.
Například na Ukrajině je incidence 112 pacientů na 100 tisíc obyvatel, v Rumunsku 55 na 100 tisíc a v Bulharsku 16 na 100 tisíc obyvatel.
„Neustále žádáme o to, aby nově příchozí absolvovali zdravotní prohlídku včetně zjištění základních infekčních onemocnění. Pokud chtějí v Česku zůstat, měli by být vyšetřeni na základní přenosná onemocnění, zejména na tuberkulózu, a v případě dětí je třeba nechat doplnit všechna povinná očkování,“ dodala profesorka Martina Koziar Vašáková.
Právě plošné očkování, které podle odborného webu uLékaře.cz začalo v někdejším Československu v roce 1953, mělo za následek výrazné omezení tuberkulózy. „Od roku 1960, kdy jsme viděli 16 tisíc onemocnění, klesl jejich výskyt v roce 2019 na 464,“ citoval web vakcinologa profesora Romana Prymulu.
