Brašnářů je v Česku stále málo. Zájem o řemeslo ale roste, výdělky jsou nadprůměrné

Brašnářských dílen je v Česku jako šafránu. Zájem o řemeslo, kterému ještě před několika málo lety hrozil zánik, ale roste. Sehnat nové zaměstnance je však stále problém. Zejména před Vánoci, které jsou pro brašnáře nejvytíženějším obdobím roku, hledají dílny po celé republice nové pracovní síly.
Mnoho lidí, kteří se v brašnářčině se našli, původně pochází z úplně jiných profesí. Foto: Brašnářství Tlustý a spol.

Sehnat nové posily je otázka i několika měsíců. „Před Vánoci vždy posilujeme tým. Jako pro mnoho firem jsou Vánoce i pro nás vrcholem roku. Každý rok musíme zvládnout nárůst poptávky o několik set procent. Tento rok čekáme na Vánoce deset tisíc objednávek. A ty musí někdo nejen vyexpedovat, ale zejména vyrobit, a navíc v omezeném čase,“ říká Ivan Petrův, ředitel Brašnářství Tlustý a spol.

Lidí, kteří se brašnářskému řemeslu věnují, je podle něj v Česku strašně málo. „V Praze se všichni více méně známe. Obsazení volné pozice trvá někdy i tři měsíce, v předvánočním období je shánění nových lidí z našeho oboru téměř nemožné,“ dodává.

Kvůli nedostatku pracovních sil brašnářské dílny často přijímají i lidi vyučené v jiných oborech. „Přestože jsme zakázková dílna, dokážeme v tomto individuálním režimu obsloužit tisíce zákazníků. Pro každého děláme jeho zakázku zvlášť. To každý řemeslník nezvládne, hodně lidí z tovární výroby toho není schopno. Proto hledáme mezi zakázkovými krejčími, které přeučujeme na práci s kůží,“ vysvětluje Petrův.

PSALI JSME:
Čerstvě vyučené řemeslníky verbují jako bílé koně. Nejde o podvod, brání se firma

Mnoho lidí, kteří se v brašnářčině se našli, původně pochází z úplně jiných profesí. V naší dílně tak například pracuje vyučený řezník, truhlář nebo bývalý fotograf, který nechtěl fotografovat. Roste počet vysokoškoláků, kteří se po absolvování školy rozhodnou ještě pro výuční list, i takové v týmu máme,“ vypočítává Ivan Petrův.

Zájem o brašnářské řemeslo sice meziročně stoupá, málokdo ale tuhle tvrdou práci vydrží. Navíc pracovat „sám na sebe“ je pro mnoho lidí nepřijatelný risk. Podle šéfa jednoho z největších brašnářství v Česku ale jiná cesta není. „Pokud chcete být brašnářem v Česku, musíte počítat s tím, že budete na volné noze, a toho se spousta lidí bojí,“ říká Petrův. „Průmyslové odvětví v tomto oboru pracovní místa nenabízí, vše se dělá v Číně,“ dodává.

„Nastartování vlastního podnikání připomíná práci se strachem. Je to však dobrá cesta, jak se mimo jiné připravit na svět práce v blízké budoucnosti, jehož mottem bude změna, příležitost a nejistota. Z mé zkušenosti vidím, že práce ve firmách už dávno není o jistotě a stabilitě. Podnikání nás může připravit na způsob práce, který změní uvažování lidí o sobě a o práci,“ domnívá se psycholog Valery Senichev.

PSALI JSME:
Mladým chybí chuť podnikat. Odrazuje je přílišná byrokracie

Brašnářství Tlustý a spol. není klasickou firmou v pravém slova smyslu, jde o společenství svobodných řemeslníků, živnostníků a malých rodinných firem, což je v Česku naprosto jedinečné. „Protože se problém se sháněním nových zaměstnanců neustále prohluboval, rozhodli jsme se vytvořit unikátní koncept, který podle nás odpovídá dnešní době,“ vysvětluje.

„Ač jsme stále malá firma, jsme virtuální továrna. Máme v týmu spolupracující firmy různých profesí – od jednočlenných živnostníků rozesetých po Čechách i po světě přes malé rodinné firmy z moravských vísek, kovoliteckou rodinu z Japonska, programátory z Ruska, Polska a Arménie až po spolupracovníka z Austrálie, který je tváří našich produktových videí pro anglofonní trh. Copywritera máme z Německa, projektového manažera z Kazachstánu. Spojuje nás chuť dokázat něco, co ostatní nedokázali,“ říká Ivan Petrův.

PSALI JSME:
Řemeslníci razantně zdražují, je jich totiž málo

Největším benefitem, který tato forma spolupráce nabízí, je svoboda. „Ctíme svobodu jednotlivce a rovnost v podnikání, každý se může svobodně rozhodnout, zda a na jak dlouho bude v týmu k dispozici. Každý z našich spolupracovníků si může v dílně zpracovat i zakázky pro své další zákazníky. Naším cílem je podporovat podnikatelského ducha lidí, se kterými spolupracujeme, a samozřejmě záchrana řemesla, které je stále na pokraji zániku,“ řekl Ivan Petrův.

Pokud je člověk šikovný, může se jeho výdělek přehoupnout i přes měsíční plat vrcholových manažerů.

„Výdělek je samozřejmě individuální, odvíjí se podle toho, kolik výrobků je brašnář schopen vyrobit a jak je kvalifikovaný. Když dělá sám na sebe, pohybuje se jeho měsíční výdělek od 35 do 70 tisíc korun. O Vánocích mají nejvýkonnější z týmu i přes 90 tisíc korun. A pokud má živnostník vlastní tým spolupracovníků, kteří si uřídí a zpracují dohromady více výrobků, je to i více,“ uzavírá Petrův.

PSALI JSME:
Rozpoznat pravou kůži od levných imitací dokáže laik jen těžko

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.