Jaké výhody nabízí venkov pro drobné podnikatele? A jaké jsou naopak jeho největší výzvy?
Výhodu určitě spatřuji v řemeslné tradici, která je na venkově v porovnání s městy relativně uchovaná, čímž dochází k přenosu know-how z generace na generaci. Bohužel tato tradice postupně slábne.
Stavět pouze na ní nelze, je třeba se dívat i do budoucna. V tomto duchu venkovským podnikatelům chybí především kvalitní infrastruktura odpovídající trendům 21. století. Jednoduše řečeno, infrastruktura dnes nejsou pouze opravené komunikace a vodovody. Dobrou infrastrukturou myslím zejména tu pro digitální společnost. A to považuji za velkou výzvu pro český venkov.
Co nesmí podcenit začínající drobný podnikatel? A s jakými nástrahami se může setkat?
Podnikatel by neměl podcenit zejména jeho zákonné povinnosti, především v oblasti daňové a finanční a také v rámci ochrany spotřebitele. Musí neustále přemýšlet o chování svých zákazníků a konkurentů.
Nejlépe podle mě ilustrují situaci názvy pořadů Miroslava Donutila „Pořád se něco děje“ a „Furt ve střehu“. Také podnikatel by neměl zapomínat na rychlost technologických změn a jejich přenos na trh. Tím pádem by měl sledovat trendy, vývoj trhu a vzdělávat se. Co se týká nástrah, tak drobný živnostník na venkově může, kromě byrokracie a nepřehledné a často se měnící legislativy, nejvíce bojovat s rozptýlenou poptávkou.
Jak obstát v konkurenci velkých holdingů?
Stát musí odlehčit drobným podnikatelům v administrativní zátěži a stabilizovat legislativu. Když vyplňuju daňové přiznání, již mnoho let si říkám: „Jsem inženýr – ekonom a fakt s tím mám problém. Je to moje chyba?“
Zde vidím prostor i pro místní akční skupiny, které by mohly služby ve formě poradenství, zejména pro začínající podnikatele a živnostníky, zajistit nebo zprostředkovat. Velkou roli místních akčních skupin vidím hlavně v roli inovačního brokera přinášejícího na venkov nové trendy a poznatky z různých oborů.
Pokrytí vysokorychlostním internetem je nyní alfou a omegou akcelerace drobného podnikání. Například u nás v Místní akční skupině Mezilesí jsme na podzim loňského roku u příležitosti 100. výročí vzniku Československa rozjeli projekt 100PRO100. Prostřednictvím něj chceme zprostředkovat v co nejkratší době pro všechny obyvatele území naší MAS pokrytí aspoň 100 Mb/s připojením.
Jsou na venkově odvětví, která jsou nepokrytá?
Každý region je jiný a má svá specifika. Z mnoha trendů, které pozorujeme s kolegy z ostatních MAS, zmíním úbytek drobných služeb a obchodů. Samozřejmě záleží na poptávce a nabídce, ale myslím, že by se na venkov mohly vrátit pojízdné prodejny potravin a jiného zboží, propojující lokální producenty (např. zemědělce, řezníky, pekaře, cukráře) se spotřebitelem. Zde vidím mezeru a zároveň příležitost pro venkov.
Jak by vypadal venkov bez drobných podnikatelů?
Pokud živnostníky na venkově neudržíme a nevytvoříme jim vhodné podmínky, tak se z venkova stane noclehárna pro obyvatele dojíždějící za prací do měst a rekreační zóna pro chataře. Zmizí spolky a tradice lidových zvyků a obyčejů. O propojení tradic s budoucností usilují mimochodem všechny místní akční skupiny po celé republice sdružené v Národní síti Místních akčních skupin.
Autorka je spolupracovnice redakce
