Podle odborníků lze změny v bydlení a na realitním trhu vypozorovat až s delším časovým odstupem. Vzhledem k tomu, že regulace ČNB byla deklarována dlouho dopředu, umožnily banky klientům, kteří plánovali koupi nemovitosti, předjednat si podmínky nové hypotéky. Jiní svůj záměr a koupi nemovitosti uspíšili. Na realitním trhu se proto dnes mluví o vyprodání nabídky na rok dopředu.
Dalším faktorem, na nějž mezi jinými dlouhodobě upozorňuje např. šéf stavební společnosti Ekospol Evžen Korec, je fakt, že kvůli evropské směrnici o energetické náročnosti budov od Nového roku 2020 výstavba rodinných domů vyjde o stovky tisíc korun dráž. Že se tohoto nařízení lidé skutečně obávají, dokládají také údaje Českého statistického úřadu: V první polovině letošního roku se celé republice zahájila stavba nejvíce rodinných domů za posledních deset let.
Okraje měst a jejich okolí
Těžiště realitního trhu dnes není nyní v centrech ani širších centrech měst, ale naopak na jejich okraji a v jejich okolí. Vzhledem k nízké nabídce, vysokým cenám i hůře dostupným a dražším hypotékám přesouvají lidé svůj zájem do těchto lokalit. Oproti trendu před dvaceti lety, kdy zájem o rodinné domky v okolí měst byl dán změnou životního stylu, je současný trend důsledkem ekonomického rozhodování a finančních možností domácností.
Regionální kanceláře Century 21 např. zaznamenaly vyšší zájem o pozemky a rodinné domy či rekreační objekty s možností celoročního bydlení. „Častým jevem je také dělení pozemku a nová výstavba na těchto místech. Klienti kupují v okolí větších měst i rodinné domy k rekonstrukci, přičemž tento segment dříve nebyl pro koncové klienty moc atraktivní,“ říká Lenka Kolenovićová z pardubické realitní kanceláře.
„Cítíme, že přichází další vlna suburbanizace – hlad developerů po zastavování obcí kolem Prahy je extrémní. Je mnohem jednodušší měnit územní plány ve středních Čechách než v Praze, a to může vyvolat další osídlování prstence kolem metropole,“ upozorňuje starosta Líbeznic Martin Kupka.
Nastala doba menších pozemků
Doba, kdy lidé poptávali pozemky větší než dva tisíce metrů čtverečních, je pryč. Dnes není výjimkou, že pro stavbu rodinného domu volí plochy okolo pěti set metrů čtverečních. Realitní makléři také sledují, že roste ochota zájemců o stavbu rodinného domu stěhovat se do obcí v širokém okolí velkých měst.
Ceny pozemků vhodných pro stavbu rodinných domů se ve velkých městech a jejich okolí za posledních pět let zdvojnásobily. A rostou dál. „V okolí Prahy pozemky stále mírně zdražují, i když ve srovnání s uplynulými roky je tempo růstu cen pomalejší,“ říká Jan Martina z pražské pobočky společnosti M&M Reality s tím, že uvnitř města jsou ceny pražských pozemků samozřejmě několikanásobně vyšší.
Prudce vzrostl zájem o pozemky i v menších městech do vzdálenosti až 30 kilometrů od Prahy, které se nacházejí v blízkosti dopravních tepen. Tento trend lze sledovat například v Říčanech, kde už ale vhodné pozemky pro výstavbu rodinného domu téměř nejsou k mání, či v Jesenici, Hostivici, Chýni, Dobřichovicích, Černošicích či Berouně. Nejžádanější jsou rovinaté pozemky, které umožňují nejjednodušší výstavbu.
Roste poptávka po dřevostavbách
Dalším trendem je, že stále více zájemců o koupi pozemku má dnes jasno v tom, že dům, který na něm postaví, bude ze dřeva. Hlavními důvody jsou rychlost výstavby, ekologičnost, ale také jednoduše vzhled a atmosféra těchto domů. Realitní makléři potvrzují, že roste poptávka po již stojících dřevostavbách.
Cenový rozdíl mezi kvalitní dřevostavbou a zděným domem dnes již v podstatě není. I přes rozsáhlé působení kůrovce v českých lesích cena kvalitního dřeva neklesá. Paradoxně naopak může i stoupat, protože těžba se soustředí na nemocné stromy.
Na druhé straně je tu ale faktor rychlosti výstavby, který zase náklady snižuje. „Velká část dřevostaveb vzniká pomocí prefabrikovaných dílů, které se na staveništi pouze skládají dohromady. Díky tomu klesají náklady, které by jinak byly vynaloženy na mzdy dělníků,“ vysvětluje ředitel regionální realitní kanceláře Jan Bareš s tím, že dřevostavba o rozloze 150 metrů čtverečních dnes bez ceny pozemku vyjde na zhruba tři miliony korun.
Preference se mění
Průměrná česká domácnost vydává na bydlení zhruba 22 % svého rodinného rozpočtu, upozornila minulý týden Česká bankovní asociace (ČBA) s odvoláním na údaje Eurostatu. To nás řadí do unijního průměru. „Pokud se podíváme na ceny nemovitostí, jejich růst v posledních letech vede k přehodnocování zájmu o pořízení vlastního bydlení. Zejména obyvatelé Prahy, ale také i Brna dnes musí počítat s tím, že pořízení vlastního bydlení je pro ně relativně dražší než v řadě sousedních měst,“ říká tisková mluvčí asociace Monika Petrásková.
Lidé tak jsou do nájmu, nebo si pořizují menší byty, než by chtěli či potřebovali. Že Češi začínají být cenově senzitivnější, dokládají i data z pražského trhu. Podle společných analýz trhu firem Central Group, Trigema a Skanska Reality. Pražané totiž stále častěji kupují malé byty. Zájem je hlavně o garsoniéry a byty 2+kk. Vůbec nejrychleji roste zájem o nejmenší byty 1+kk, které letos za první pololetí tvořily téměř třetinu všech nových prodaných bytů v Praze.
„Lze ale očekávat, že v následujících letech se bude Česká republika stále více přibližovat západním zemím Evropy, kde je podíl nájemního bydlení daleko vyšší než v tuzemsku. Zejména mladší část populace bude před hypotečními úvěry favorizovat flexibilnější nájemní bydlení, a to i za cenu toho, že se při srovnatelných až lehce vyšších měsíčních nákladech okrádají o budoucí vlastnictví nemovitého aktiva,“ říká analytik Tomáš Somogyi, autor studie Analýza cen nemovitostí v ČR vypracovanou pro ČBA.
