V Česku sice nebývalým tempem rostou mzdy, ovšem mnozí zaměstnanci stále pokládají za normální, když si během pracovní doby vyřizují své osobní záležitosti. Z nejnovějšího průzkumu společnosti myTimi mezi 703 osobami vyplývá, že téměř každý z dotázaných řeší své osobní věci v práci. Téměř polovina tak dokonce činí pravidelně.
Podle odborníků tím zhoršují svoji pozornost a produktivitu. Průměrně pracovníci ztratí až jeden pracovní den měsíčně. Teď v předvánočním období lidé v práci řešili především dárky. Kvůli nedostatku času a snížené produktivitě firmy ročně přicházejí o miliony korun, zejména v oblasti IT a v administrativě.
„Podle našich výpočtů a na základě průměrných mezd v jednotlivých sektorech přichází středně velká IT firma o stu zaměstnancích ročně až o 3,5 milionu korun. Společnost z oblasti poradenství na neefektivitě svých lidí tratí až desítky milionů korun, podobně jsou na tom banky,“ řekl Jan Skovajsa, zakladatel společnosti myTimi.
Roztěkaná mladá generace
Jedním z důvodů, proč si lidé řeší v pracovní době své osobní záležitosti, je podle expertů nedostatek volného času a tlak na vyšší výkony. Téměř polovina zaměstnanců přiznává, že své záležitosti řeší v pracovní době minimálně několikrát do týdne, pětina lidí dokonce každý den. Naplno se věnuje práci pouze osm procent zaměstnanců. Nejpoctivější jsou v tomto ohledu čtyřicátníci a padesátníci, nejroztěkanější pak mladá generace do 30 let.
„Řešení osobních povinností v pracovní době má prostý důvod – lidé chtějí po práci čas na regeneraci a odpočinek,“ poznamenal Daniel Gamrot, profesionální školitel time managementu a osobní produktivity. Dodal, že v práci kvůli tomu přeskakují z profesních úkolů na osobní záležitosti a žádné z nich se mnohdy nevěnují pořádně.
„Tím se rychleji vyčerpají, případně nestíhají pracovní úkoly v termínech. Přitom se stačí naučit delegovat některé osobní úkoly, podobně jako třeba manažeři delegují část práce na spolupracovníky,“ uvedl Gamrot. Řešením tohoto problému do budoucna je podle něho využívání externích služeb, díky nimž zaměstnanec získá víc času i energie.
Kontrola zaměstnanců
Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců tvrdí, že jejich zaměstnavatel ví o tom, že si občas zařizují něco osobního v práci, a nevadí mu to. Třetina nejmladších zaměstnanců si myslí, že pokud se to zaměstnavatel nedozví, je to v pořádku. A každá šestá firma o tom prý nemá ani tušení.
„O něco více kontrolují státní instituce a výrobní firmy. Kontrola však v současné situaci na trhu práce není východiskem, může spíše uškodit. Řešení vidíme naopak ve snaze maximálně usnadnit život pracovníků,“ říká Jan Skovajsa z myTimi. K vyšší produktivitě prý pomáhá správné nastavení takzvaného time managementu.
„Ve dne máme jen omezené množství času, během kterého můžeme naplno řešit důležité věci. Mimo jiné to souvisí také s biorytmy naší bdělosti,“ řekl Daniel Gamrot, profesionální školitel time managementu a osobní produktivity. Podle něj bychom měli drobné osobní věci vyřizovat v době, kdy bychom byli stejně unavení. A naopak nejaktivnější části dne bychom měli naplno využít k práci.
Proflákaných 65 minut
Společnost truconneXion zase zjistila, že Češi v průměru stráví v zaměstnání nepracovními aktivitami 65 minut denně. Je to o čtyři minuty více než vloni a o sedm více než předloni. Ročně tak firma za jednoho zaměstnance tratí bezmála 48 tisíc korun. Mimopracovní čas tráví lidé nejvíce na sociálních sítích – čtením zpráv, soukromou on-line komunikací nebo nákupy.
„Nepracovní činnost se přesunula na chytré telefony, které umějí totéž co počítače, ale flákání se na nich dá lépe skrýt před nadřízenými. Elektronická zahálka stojí firmy v přepočtu na jednoho zaměstnance měsíčně 3995 korun,“ citovala před časem ČTK manažera truconneXion Martina Hnízdila.
Ztráta zaměstnavatelů se navíc každoročně zvyšuje až o více než deset procent zejména kvůli rostoucím mzdám, ale rovněž větší závislostí lidí na mobilních telefonech. Monitoring zaměstnanců je podle truconneXion možný i po startu legislativy na ochranu osobních dat (GDPR), pokud existuje oprávněný důvod. Firmy tak musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele je například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků.
