Experiment ukázal, že po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty v různých částech Česka se do některého z recyklačních zařízení dostala jen čtvrtina sledovaných PET lahví. „Chtěli jsme zjistit, co se stane s PET lahvemi poté, co je vyhodíme do žluté popelnice a kam doputují. Zkusili jsme proto sto prázdných lahví sledovat,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.
Dodal, že v současném systému se daří vytřídit jen 75 procent PET lahví. „V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných PET lahví má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá, konkrétně 58,9 procenta. A to ještě za předpokladu, že i všechny PET lahve, které se dostanou ke třídičkám, budou odeslány do recyklačních center, a ne k energetickému využití,“ poznamenal Hladík.
Experiment krok po kroku
Jak přesně autoři průzkumu postupovali? Do sto kusů prázdných 0,7 litrových PET lahví umístili sledovací zařízení, které pak vhodili na různých místech republiky do kontejnerů určených na plasty. Pohyb těchto lahví pak analytici sledovali tři měsíce, sedmdesát z nich vysílalo data po celou dobu projektu.
V experimentu pak ministerstvo vycházelo z údajů, podle nichž se v Česku vytřídí 75 procent plastových lahví. Pokud se výsledek experimentu vztáhne k celkovému množství PET lahví uvedených na trh, poskytl průzkum následující údaje:
Do recyklačních center putuje 19,3 procenta lahví, dalších 39,6 procenta zůstává dlouhé měsíce v třídírnách odpadů nebo sběrných dvorech, 11,8 procenta cestuje do míst specifikovaných jako skládka odpadů a skládka s dotřiďovací linkou.
Poslední 4,3 procenta končí na takzvaných jiných lokacích – v případě experimentu to byla například louka, čerpací stanice nebo parkoviště. Ukázalo se také, že téměř každá desátá PET lahev putuje do zahraničí – v případě experimentu nejčastěji k recyklaci na Slovensko či do Francie.
Chystá se zálohování
Ministerstvo upozornilo, že každou PET lahev nelze vybavit čipem. Řešením je podle něho centrálně řízený zálohový systém na PET lahve (a nápojové hliníkové plechovky, pozn. aut.), který by v Česku mohl začít fungovat již od roku 2026.
Systém zálohování funguje již v 16 evropských zemích. Zatímco Česko se za 24 let sběru přes barevné kontejnery dostalo na 75 procent vysbíraných PET lahví, na Slovensku, kde je začali zálohovat v roce 2022, se podařilo za dva roky zvýšit míru třídění PET lahví ze 60 na 92 procent a recyklovat materiál systémem „z lahve do lahve“.
„Každý výrobek má speciální EAN kód, na základě kterého poznáme, zda jde o zálohovanou lahev, nebo ne. Zatímco nyní počty vysbíraných PET lahví společnost Eko-kom modeluje a odhaduje na základě výpočtů, v budoucnu budeme schopni počítat úspěšnost zálohového systému na kusy. V současném systému pouze odhadujeme úspěšnost v tunách.
Po odevzdání operátorovi budou všechny vrácené PET lahve odvezeny do třídících zařízení a poté k recyklaci. Recyklát je následně využit primárně k výrobě nových PET lahví. To vše se děje v uzavřené cirkulární smyčce s centrálně řízenou logistikou, což minimalizuje ztráty materiálu,“ konstatoval ministr Hladík.
Otevřený dopis
Proti novele zákona o obalech ale protestují vybraní zástupci obchodníků, živnostníků, polygrafů, distributorů, odpadového hospodářství, ale i seniorů a osob se zdravotním postižením. Poslali ministru Hladíkovi otevřený dopis, v němž kritizují návrh na zavedení nového systému zálohování vybraných obalů a také zavedení recyklačního poplatku za tištěné letáky.
„Novela obalového zákona násilně definuje reklamní letáky jako obaly, což je legislativní nesmysl. Letáky, případně jiné tiskoviny, nikdy nebyly a nejsou obalem a nijak nesouvisí se zálohováním PET lahví či plechovek.
Jejich zařazení do obalového zákona tedy nedává absolutně žádný smysl,“ řekl Jaroslav Staněk, manažer marketingu a komunikace České distribuční, která je největším distributorem tištěných letáků v České republice.
„Recyklační poplatek za tištěné letáky se promítne do zdražení cen produktů a služeb a v konečném důsledku ho zaplatí spotřebitelé. Tedy každý z nás,“ dodal Staněk. Signatáři kritizují také to, že ministerstvo chce nově zpoplatnit pouze letáky, ale už nikoli například reklamní plakáty nebo jiné tiskoviny obsahující reklamu.
„Ministerstvo životního prostředí otevřeně říká, že chce zpoplatnit veškerý doposud nezpoplatněný obsah modrých kontejnerů. Nyní ale přichází s návrhem zpoplatnit pouze letáky, kterých je v kontejnerech lehce přes deset procent, tedy minorita. Veškerý ostatní nezpoplatněný papírový odpad nechá bez povšimnutí,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Dodal, že to nepokládá za systémové řešení. „V konečném důsledku tím ministerstvo trestá především seniory a sociálně slabé. Ale také menší živnostníky, kterým už tak vláda neulehčuje podnikání a nyní jim chce přidat další finanční a administrativní zátěž,“ poznamenal Prouza.
Novela zákona o obalech nedává smysl ani zástupcům odpadového hospodářství. Prakticky všechny profesní svazy svozových a recyklačních firem odmítají navrhované povinné zálohování.
„Přes dvacet let budujeme komplexní a efektivní systém, a také díky němu se Česká republika v žebříčku třídění a recyklace obalů dlouhodobě umisťuje na nejvyšších příčkách celé Evropské unii,“ řekl Petr Havelka, výkonný ředitel Asociace českého odpadového hospodářství.
Ministerstvem navrhovaný systém je podle něho předražený, má duplicitní logistiku, větší uhlíkovou stopu a je zatěžující pro občana. „Obcím navíc jednoznačně navýší náklady na odpadové hospodářství. Sdílíme názory zástupců obcí, krajů, obchodníků, živnostníků a celé řady dalších subjektů a vyzýváme ministerstvo, aby předmětnou novelu stáhlo,“ uvedl Havelka.
Kritika malých podnikatelů
Pod otevřeným dopisem je rovněž podepsán Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která k novele předložila na 30 připomínek. Domnívá se ale, že ministerstvo názory odborníků přehlíží.
„Novela zákona o obalech je od počátku meziresortního připomínkového řízení značně kritizována řadou odborníků a zainteresovaných subjektů. Tuto skutečnost ministerstvo příliš nezohledňuje, pohrdá názory připomínkových míst a snaží se nový obalový zákon prosadit takzvaně na sílu,“ uvedl Jaroš.
Za nesystémové pokládá i to, že se do novely mají zahrnout zmiňované letáky. „Ministerstvo chce omezit produkci letáků, ale vůbec nereflektuje, že pro velké množství lokálních živnostníků jde často o jediný způsob efektivní komunikace se zákazníky.
K navrhovanému systému zálohování máme dlouhodobě také řadu výhrad, například k zahrnutí malých prodejen nebo čerpacích stanic do sítě sběrných míst,“ konstatoval Jaroš, podle něhož ministerstvo o připomínkách nejedná.
