To je jednu stranu varianta nejjednodušší, protože se pro ni můžete rozhodnout ze dne na den a jste pak si vlastním pánem. Na stranu druhou však pro někoho i možnost nejtěžší, protože si vyděláte jen za zdárně odvedenou zakázku, kterou si sami seženete.
1. Přípravu na podnikání zahájíte na živnostenském úřadě, kde se zaregistrujete a za ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi zaplatíte 1000 Kč. Tamtéž ohlašujete každé přerušení, nebo ukončení podnikání. Od prvního dne podnikání si vedete daňovou evidenci, nebo při splnění podmínek uplatňujete v daňovém přiznání náklady paušální procentní sazbou.
2. Na sociální správě ani ve zdravotní pojišťovně se už registrovat jako podnikatel nemusíte, zjistíte tam však čísla účtů a výši měsíčních záloh. Při zahájení podnikání platíte obvykle minimální zálohy stanovené zákonem, v dalších letech podle zisku.
3. Při rozhodování, zda budete podnikat jako OSVČ, nebo si založíte firmu, se řiďte srdcem, rozumem a hlavně radou daňového odborníka.
Kdo se děsí, že je začátek podnikání spojen s velkou administrativou, má zbytečně velké oči. Následující řádky jej pravděpodobně uklidní, že to ani zdaleka není tak strašné, když bude vědět, které základní a nezbytné úkony musí na startu udělat.
Bez razítka, ale s pojištěním
Nováčkové v podnikání budou možná překvapeni, že sice už nepotřebují jako za socialismu razítko od zaměstnavatele v občance, ale ve vztahu k práci by neměli zůstat ve „vzduchoprázdnu“ ani za kapitalismu. To znamená, že pokud jsou v aktivním věku a bez pracovního poměru, musí za ně pojištění platit stát či musejí být registrovaní na úřadu práce, nebo živnostenském úřadu, a to do osmi dní od skončení některé z forem pracovního poměru.
Jde totiž o to, aby nevyklouzli ze zákonné povinnosti platit zdravotní, případně sociální, pojištění. Zdravotní pojištění totiž hradí i tzv. osoby bez zdanitelných příjmů.
Nejdříve na živnostenský úřad
První cesta za podnikáním tedy vede na živnostenský úřad, kde vyplníte Jednotný registrační formulář. V té chvíli byste už měli mít jasno v tom, od kdy začnete podnikat, a hlavně v jaké oblasti.
Na některé činnosti živnostenské oprávnění ani nepotřebujete, doporučujeme však založit si živnost s co největším počtem položek, protože při zahajovacím kroku to finančně vyjde jako za jedno odvětví podnikání (1000 Kč) a v budoucnu se vyhnete už zpoplatněnému rozšiřování živnosti. V podstatě dokládáte jen odbornou způsobilost, tedy obvykle doklad o ukončeném vzdělání.
Živnostenský úřad nahlásí zahájení vašeho podnikání na zdravotní pojišťovnu, finanční úřad i sociálku. Obdobně to platí při přerušení (ukončení) podnikání, které ohlašujete opět na živnostenském úřadě. Na úřadě se můžete rovnou zaregistrovat také k silniční dani či DPH, případně k dani z příjmů za zaměstnance.
Jak budete danit?
Dále je důležité si udělat alespoň hrubý odhad příjmů do konce roku, protože pokud počítáte s obratem přesahujícím dva miliony korun, musíte se vzdát vykazování výdajů paušální sazbou. Pak je třeba od prvního dne sbírat nejen příjmové, ale i výdajové doklady a počítat s vedením daňové evidence. V té se evidují nejen příjmy a výdaje, ale také majetek a závazky. Dobrý či dobrá účetní vám určitě poradí, co všechno si už při začátku podnikání můžete zahrnout do nákladů.
Když budou vaše roční příjmy nižší než dva miliony, můžete uplatnit paušál v procentní výši podle převažujícího druhu podnikání. Kdo nemůže vykázat mimořádně vysoké výdaje oproti příjmům, je pro něj paušál výhodnější, protože je podstatně jednodušší při výpočtu daní. Od obratu nad jeden milion korun ročně se obvykle stáváte plátci daně z přidané hodnoty (DPH), což znamená čtvrtletní hlášení a platbu této daně (od deseti milionů v měsíční frekvenci – pozn. aut.).
Kdo pracuje „sám na sebe“, si obvykle zvládne účetnictví a daňové přiznání zpracovat sám, na složitější účetnictví a firemní účty se už ale vyplatí najmout odbornou pomoc.
Nejdříve minimální zálohy
Ze živnostenského úřadu zamíří vaše kroky na zdravotní pojišťovnu a na správu sociálního zabezpečení. Tam se dozvíte, v jaké výši a na jaký účet budete platit zálohy. První platbu musíte poukázat do osmého dne následujícího měsíce po zahájení podnikání. Platí se tedy zpětně, na což nezapomínejte při ukončení nebo přerušení činnosti.
Kdo podnikat začíná, ten vystačí s tzv. minimálními zálohami – zdravotní 2352 Kč (od roku 2021 už 2393 Kč), sociální 2544 Kč (2588 Kč). Od podání přehledu za první kalendářní rok podnikání už zálohy odpovídají finančnímu výsledku za minulý rok.
Na sebe, nebo na firmu?
A zbývá zodpovědět vlastně poslední otázku, zda podnikat raději jako fyzická osoba (OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná), nebo si založit firmu, obvykle s ručením omezeným. Odpověď záleží na tom, co si od vlastního podnikání slibujete.
Jako OSVČ si založíte živnost jednoduše, s potřebnými doklady stačí jedna návštěva na živnostenském úřadě a zaplacení 1000 Kč za živnostenské oprávnění. K založení „eseróčka“ se vyplatí využít odbornou pomoc, specializované firmy za vás vše zajistí za zhruba 10 000 Kč. Jako firma musíte nahlásit sídlo (stačí i virtuální), jednatele a unikátní název firmy.
Psali jsme
Podnikatelé, pozor! Od září je opět nutné platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění
Kdy ručíte i svým majetkem?
Mnoho lidí si myslí, že mnohem riskantnější je podnikat jako firma, než jako OSVČ. Do jisté míry je to pravda, ale… Faktem je, že fyzická osoba (OSVČ) ručí za způsobené škody celým majetkem, ale současně neplatí, že společnost s ručením omezeným odpovídá za své závazky jen do výše základního kapitálu, tedy například jedné koruny.
Jak upozorňují odborníci, jde o mýtus, jenž se v různých formách objevuje mezi laickou veřejností, že společnost odpovídá za své závazky jen do výše základního kapitálu, popřípadě, že vlastníci společnosti ručí za její závazky do výše základního kapitálu.
Ve skutečnosti ale každá firma odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Mezi výší jejího základního kapitálu a jejím skutečným majetkem v tuzemsku neexistuje žádná přímá souvislost. Firma se základním kapitálem ve výši jedné koruny může mít např. miliardový anebo vůbec žádný majetek. V některých státech sice mají firmy po celou dobu své existence deponován základní kapitál na zvláštním účtu, jenže v Česku tomu tak není.
Společníci neručí (až na pár výjimek) za dluhy společnosti vlastním majetkem, díky čemuž může být např. exekuce vedena jen na majetek samotné společnosti.
OSVČ (15 %) sice platí nižší daně než firma (19 %), ale zároveň má mnohem menší manévrovací prostor při optimalizaci nákladů. Až se tedy budete rozhodovat o formě podnikání, raďte se nejen se svým srdcem a rozumem, ale také s odborníkem na daně. Nejlépe vydělané peníze jsou totiž ty uspořené.
Zkuste si alespoň měsíc
Poslední rada pro začínající podnikatele? Pokud vás propustí ze zaměstnání, zvláště s padákem v podobě odstupného, podnikání si alespoň vyzkoušejte. Nejen kvůli tomu, že můžete objevit svůj skrytý talent, ale už při jediném měsíci podnikání můžete uplatňovat celoroční slevu na daních (na sebe, tedy na poplatníka) ve výši 24 840 Kč, kterou v daňovém přiznání budete nárokovat na finančním úřadu.
Pravda, odpočítáte si náklady na vystavení živnosti, to se ale ještě může hodit. A dál? V daňovém přiznání musíte přiznat výdělek alespoň 15 000 Kč, pak zaplatíte minimální daň a zdravotní pojištění, ale do částky kolem 78 000 Kč se vyhnete sociálnímu pojištění. Když pro vás podnikání zkrátka nebude, už po měsíci můžete živnost přerušit či ukončit a odebrat se na úřad práce s novou zkušeností a snadným prvním výdělkem v kapse.
