Globalizace na rozcestí (3.): V popředí problematika národní bezpečnosti

Téma týdne
Tento úvod (předchozí dva díly, pozn. red.) byl sice dlouhý, ale nezbytný k pochopení roku 2022 ve správném kontextu. Nacházíme se na rozcestí. Je stále jasnější, že se v našem světě znovu formují dva rozdílné hodnotové systémy a každá země se asi bude muset rozhodnout, do kterého z nich chce patřit.
Zásadní změna světového řádu se zřetelně promítla i do tematických košů Saxo Bank. Zdaleka nejlépe si vedly komodity a akcie dodavatelů vojenských technologií, které posílily o 24 procent, resp. 22 procent. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ekonomiky se budou snažit dosáhnout co největší soběstačnosti, to znamená, že budou chtít snížit svou závislost na zemích, které nejsou součástí téhož hodnotového systému, ať už půjde o energie, kovy, nebo zemědělství.

Právě proto se Evropa postupně zbaví své závislosti na Rusku a víc se angažuje v Africe, což časem povede k tomu, že si bude s Čínou konkurovat v oblasti nerostných surovin. Největší zemí, která se snaží v nově vytvářeném světovém řádu zaujmout neutrální postoj, je Indie, která v současnosti těží z toho, že se USA i Evropa snaží o stažení alespoň části výroby z Číny.

Globalizace byla jedinečným obdobím moderní historie, protože jí dominovaly kapitálové a obchodní toky s omezenými zásahy státu. Teď však znovu vystupuje do popředí problematika národní bezpečnosti a globální dodavatelské řetězce se restrukturalizují tak, aby odpovídaly bipolárnímu uspořádání světa, takže začnou vlády znovu hrát v ekonomice větší roli, stejně jako v minulosti.

Vlády budou diktovat alokaci kapitálu a určovat politiku preferovaných technologií, ať už půjde o energetiku nebo polovodiče. To je nejvíc patrné z amerického zákona o čipech (US CHIPS Act, pozn. aut.).

PSALI JSME:
Západu hrozí „druhý čínský šok“

Ten byl schválen loni a je nejvýznamnější normou průmyslové politiky USA od druhé světové války. Jeho cílem je omezení závislosti rozvinutého světa na Tchaj-wanu, protože spor kolem něj postupně přerůstá v největší potenciální mezní riziko globální ekonomiky.

Všechny cesty vedou k vyšší inflaci, a tedy i k vyšším úrokovým sazbám. Trhy to zatím nechtějí vidět, což ovšem znamená, že je v roce 2023 čeká ještě velké překvapení. Bipolární svět přinese zkázu ničím neomezovaného konceptu „just-in-time“. Firmy se musí pojistit a zvýšit svou odolnost, takže si budou vytvářet objemnější zásoby a fragmentovanější dodavatelské řetězce. To povede k vyšší inflaci.

Zelená transformace uprostřed války v Evropě, nedostatek energie a kovů znamená, že bude přechod na ekologičtější společnost v nejbližší době nákladnější a s obnovitelnými energetickými zdroji budou spojené značné náklady. To povede k vyšší inflaci. Klimatická změna bude čím dál víc narušovat produkci potravin. To povede k vyšší inflaci.

PSALI JSME:
Přichází „zelená inflace“ a bude tady dlouhé roky

Těžební společnosti zatím nenabízejí příliš velkou návratnost investovaného kapitálu, takže se muset ceny kovů výrazně zvýšit, aby se vyplatil další průzkum nalezišť, jinak nebude možné zvýšit nabídku tak, aby uspokojila naše aspirace. To povede k vyšší inflaci.

Zaměstnanci se budu ze všech sil snažit vykompenzovat ztrátu hodnoty svého reálného majetku i příjmů, takže se zrychlí růst mezd. I to povede k vyšší inflaci. A mohli bychom pokračovat dál.

Zásadní změna světového řádu se zřetelně promítla i do našich tematických košů. Zdaleka nejlépe si vedly komodity a akcie dodavatelů vojenských technologií, které posílily o 24 procent, resp. 22 procent. Také naše energetické koše, jako např. obnovitelná a jaderná energie, si ve srovnání s celkovým akciovým trhem vedly poměrně dobře.

Logistický koš a indický koš vydělaly na změnách struktury globálních dodavatelských řetězců. A na chvostě najdeme tři tematické koše, které opětovné fyzické otevření ekonomiky po pandemii, šok v oblasti úrokových sazeb a energetická krize zvyšující ceny elektřiny a brzdící zelenou transformaci zasáhly nejvíc. Nejvíce patrné to bylo na propadu poptávky po elektromobilech.

Autor je hlavní akciový stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Výkony investic do tematických akciových košů

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Podle poměru mědi a zlata recese nehrozí

Poměr mědi a zlata je tržním barometrem chuti k riziku, rizika recese a výnosů dlouhodobých dluhopisů. Jeho prediktivní síla vychází z velmi rozdílného využití obou komodit. Zlato je nejdéle existujícím bezpečnějším …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Covid jako šance. Malí farmáři prodali více vína i bioproduktů

Analýza
Ve všeobecné vlně stížností mnoha firem, jak koronavirová pandemie negativně dopadla na jejich podnikání, existují i výjimky. Mezi ty překvapivé patří drobní zemědělci, kteří si i v tak těžké situaci dokázali poradit a v druhé vlně pandemie dokonce zaznamenali zvýšený zájem například o víno nebo bio lokální produkty.