Podle nového zákona musí všechny povinné subjekty zavést vnitřní oznamovací systém pro podávání, příjem a vyřizování oznámení o protiprávním jednání a plnit další, s tím spojené povinnosti.
Povinnými subjekty, které k tomu zákon zavazuje, jsou podniky a další zaměstnavatelé s alespoň padesáti zaměstnanci, obce s více než 10 000 obyvateli, veřejní zadavatelé, orgány veřejné moci ve vybraných oblastech a některé další subjekty, působící především ve finančním sektoru.
Zákon jim ukládá, aby zřídily vnitřní systém, který bude za všech okolností chránit identitu oznamovatele a který umožní oznámení podávat nejen zaměstnancům, ale i případným dalším subjektům jako dodavatelům a uchazečům o zaměstnání.
Oznámení o případném protiprávním jednání bude přitom možné podávat písemně včetně využití elektronické komunikace, stejně jako ústně (telefonicky či v jiném formátu hlasové zprávy, pozn. aut.), a pokud o to oznamovatel požádá, také osobně při schůzce s příslušnou osobou.
Podle zákona o ochraně oznamovatelů budou přijímána a prověřována oznámení o protiprávním jednání učiněná v tzv. pracovním kontextu, která lze podle platné legislativy kvalifikovat jako trestný čin nebo přestupek s horní hranicí pokuty alespoň 100 000 korun, jakož i o jednání, která porušují zákon o ochraně oznamovatelů.
Vedle toho zahrnuje věcná působnost zákona oznamování o porušování právních předpisů České republiky a předpisů Evropské unie ve vybraných oblastech zvýšeného veřejného zájmu, zejména finančních služeb a finančních trhů, daně z příjmů právnických osob.
A také předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ochrany spotřebitele, jaderné bezpečnosti, bezpečnosti práce, ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví, bezpečnosti dopravy, hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek nebo ochrany osobních údajů.
Zákon o ochraně oznamovatelů povinným subjektům ukládá, aby určily takzvanou příslušnou osobu nebo několik příslušných osob, které budou mít v rámci vnitřního oznamovacího systému výhradní oprávnění podaná oznámení přijímat, prošetřovat a posuzovat jejich důvodnost, včetně odložení nedůvodného oznámení nebo podání návrhů na nápravná opatření.
Povinné subjekty přitom musí příslušnou osobu nejen určit, ale i řádně poučit o jejích povinnostech a vytvořit pro ni takové podmínky, aby mohla podněty posuzovat v zákonných termínech, nestranně a nezávisle, včetně souladu s požadavky GDPR.
Ze zákona je příslušná osoba povinna důvodnost oznámení posoudit a oznamovatele o výsledku šetření písemně informovat do třiceti dnů od přijetí oznámení. Jen ve skutkově či právně složitějších případech může být tato lhůta prodloužena o dalších třicet dnů, nejvýše však dvakrát po sobě, tedy nejvýše na tři měsíce.
Samostatná část zákona je věnována oznamovatelům, kterým garantuje ochranu před jakýmikoli odvetnými opatřeními, ať už by šlo o rozvázání pracovního poměru, výpověď, odvolání z funkce, zproštění výkonu služby, přeložení, snížení mzdy nebo jiné postihy a opatření.
Stejnou ochranu poskytuje zákon i osobám blízkým oznamovateli a osobám, které se na přípravě oznámení podílely. Velmi diskutovanou otázkou v průběhu parlamentního projednávání bylo, zda má zákon výslovně řešit rovněž anonymně podaná oznámení a uložit, aby i taková oznámení byla povinně prošetřována. Zákonodárci rozhodli, že nikoli.
Za nesplnění povinností a jednotlivé přestupky bude možné podle zákona o ochraně oznamovatelů uložit povinným subjektům pokutu. Nejvyšší pokutu až do výše jednoho milionu korun bude možné povinnému subjektu uložit v případech, kdy oznamovací systém vůbec nezavede, nezajistí utajení totožnosti oznamovatele a důvěrnost informací nebo umožní odvetná opatření vůči oznamovateli.
Ve vztahu k příslušným osobám bude možné uložit pokutu do výše sto tisíc korun, pokud by například zveřejnily totožnost oznamovatele. Pokuta ve výši až 50 000 Kč hrozí osobám, které by podaly vědomě nepravdivé oznámení.
Před povinné subjekty staví zákon o ochraně oznamovatelů řadu organizačních, právních a technických požadavků, souvisejících nejen s vnitřním oznamovacím systémem a ustavením příslušné osoby, ale i s informační povinností vůči zaměstnancům nebo s dodržováním nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Pokud zákon nabude účinnosti od 1. srpna letošního roku, budou muset povinné subjekty zavést vnitřní oznamovací systém již od tohoto data. Výjimku připouští zákon pouze u podniků s 50 až 249 zaměstnanci, kterým povoluje splnit tyto povinnosti v rámci přechodného období až do 15. prosince 2023.
Povinným subjektům ukládá nový zákon řadu nových povinností. Společnostem, které zaměstnávají do 249 zaměstnanců, však vychází vstříc tím, že mohou systém včetně příslušné osoby sdílet nebo využívat systém jiného povinného subjektu. I v tomto případě však platí, že odpovědnost za naplnění zákonných povinnosti nese každý z povinných subjektů přímo a sám.
Autor je advokát právní kanceláře Rödl & Partner
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
