Senát umožnil schválení zákona o ochraně oznamovatelů nekalého jednání

Analýza
Zákon o ochraně oznamovatelů, který společnostem a organizacím s více než padesáti zaměstnanci ukládá povinnost mít zprovozněný systém pro nahlašování škodlivého jednání, tento týden projednával Senát ČR. Jelikož k němu senátoři nepřijali žádné stanovisko, bude na něj nahlíženo po uplynutí takzvané 30denní marné lhůty, jako kdyby Senát zákon schválil.
V zájmu firem je, aby jejich vnitřní oznamovací systém byl jednoduchý a zároveň důvěryhodný. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Poté bude postoupen prezidentovi k podpisu. Díky tomuto zákonu budou moci lidé nahlásit například obtěžování na pracovišti, škodlivé jednání u veřejných zakázek, finančních služeb, praní špinavých peněz, ale třeba i porušování ochrany životního prostředí a další prohřešky.

Podle dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau je v Česku deset tisíc obchodních společností s 50 a více zaměstnanci. Pokud připočteme i další subjekty, například živnostníky se zaměstnanci, družstva a další, jde téměř o 15 tisíc firem a organizací. Povinnost se dále dotkne také všech zadavatelů veřejných zakázek a vybraných orgánů veřejné moci, s výjimkou obcí do 10 000 obyvatel.

Důležité je, že společnosti a další subjekty se díky tomu mohou rychleji dozvědět o porušování závazných pravidel, zamezit mu a zabránit dalším škodám, ať již finančním, či například reputačním. Lidé informující o poškození veřejného zájmu, o němž se dozví v zaměstnání nebo v souvislosti s ním, přitom získají právní ochranu.

PSALI JSME:
Za „práskače“ nechce být označen nikdo. Vláda schválila zákon o ochraně oznamovatelů

Nahlašovací systém přitom musí utajit jejich totožnost a ochránit je před odvetnými opatřeními,“ upozorňuje. Vzniknout může například jako zabezpečený internetový formulář na stránkách společnosti či jako aplikace.

Zákon počítá s nezávislým prošetřením podezření na protiprávní či škodlivé jednání nejpozději do třiceti dnů od oznámení. Oznamovatel zároveň získá právo znát závěry šetření do tohoto termínu, přičemž v odůvodněných případech lze tuto lhůtu prodloužit.

Oznamovatelem nekalého jednání, kterého chrání zákon, se může stát široké spektrum osob. Kromě zaměstnanců to mohou být i uchazeči o zaměstnání, stážisté, členové představenstva či dozorčí rady. Oznamovat mohou i ale dodavatelé nebo zájemci o zakázku. Je proto důležité, aby možnost podat oznámení byla snadno dostupná všem uvedeným subjektům.

PSALI JSME:
Zákon o ochraně oznamovatelů prošel sněmovnou. Bude systém whistleblowingu fungovat?

Podle globální studie Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) je až 42 procent podvodů odhaleno na základě oznámení ze strany zaměstnanců nebo zákazníků. Pro porovnání: Interní audit, který je podle této studie druhou neúčinnější metodou, odhalí jen 16 procent případů.

Firmy, které již dříve zavedly oznamovací kanál, jsou schopny podvod odhalit mnohem rychleji a snížit výši možné škody až o polovinu. Ochrana oznamovatelů patří mezi důležité mechanismy zodpovědného podnikání. Nabízí možnost bezpečně a jednoduše komunikovat o problémech, což pomáhá vytvářet důvěru ve vzájemných vztazích, jak se zaměstnanci, tak s klienty i dodavateli.

Za nedodržení povinností vyplývajících ze zákona o ochraně oznamovatelů bude hrozit firmám pokuta až do výše milionu korun. Pokud společnost nebo jiná organizace nebude mít ohlašovaný systém zavedený nebo v něj nebude mít oznamovatel důvěru, může se obrátit přímo na ministerstvo spravedlnosti.

V zájmu firem tedy je, aby jejich vnitřní oznamovací systém byl jednoduchý a zároveň důvěryhodný, protože jinak ho oznamovatelé nejspíš nevyužijí a obrátí se rovnou na ministerstvo, jehož orgány mohou do podniku vyslat nečekanou kontrolu.

PSALI JSME:
Firemní udavač či práskač? Pouze oznamovatel

Firmy by neměly brát nahlašovací systém negativně, ale naopak jako příležitost pomoci řešit problémy uvnitř firmy, které z různých důvodů nejsou vidět nebo nejsou řešeny. Jde například o bossing. V naší praxi jsme řešili případ ponižování zaměstnanců ve výrobním závodě, o kterém lokální vedení vědělo, ale obávalo se zasáhnout, protože za dotyčnou osobu neměli náhradu.

Na základě nahlášeného podnětu však zakročila mateřská společnost. Vedení i hříšníkovi důrazně vysvětlila, že taková situace není akceptovatelná. Dotyčná osoba se za své chování omluvila a od té doby se již k zaměstnancům chovala slušně.

Pro všechny to tedy nakonec dopadlo dobře. Firma nepřišla ani o jednoho zaměstnance, nemusela investovat velké náklady do hledání a zaučování nových lidí a posílila důvěru stávajících zaměstnanců ve spravedlivé zacházení.

Autor je ředitel rizikového poradenství společnosti BDO
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Se šikanou na pracovišti se setkala většina lidí

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Se šéfem se stačí dohodnout ústně

Vždyť jsme se přece se šéfem jasně dohodli! Takto můžete, patrně rozčíleni, reklamovat nesplněné představy o mzdě či dnech na home office, které vám byly vaším nadřízeným ústně přislíbeny. A nerealizovány ve stylu, …

Divoké parkování se nevyplácí

Pod sjezdovkou jste zaplatili několik stovek parkovného, ale když se po lyžování vrátíte k vozidlu, čeká vás nemilé překvapení. Auto je poškozené či vykradené. Je poškozená karoserie, nebo je pryč nejen vybavení …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Dana Drábová: Nejdražší elektřina je ta, kterou si nevyrobíte doma

Rozhovor
„Myslím si, že bychom měli přemýšlet i o tom, že pod rouškou libého cíle snižování skleníkových plynů se také skrývá velmi pragmatická úvaha. Potřebujeme se zbavit závislosti na všech nepřátelských režimech, které spravují země, odkud dovážíme zejména ropu a plyn,“ říká v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.