Jako ryby ve vodě. Profesionální dlužníci zneužívají institutu oddlužení

Analýza
Počet žádostí o osobní bankrot se podle Institutu prevence a řešení předlužení za rok 2019 vyšplhal na 28 802, což je o 9 728 více než v roce 2018. Podle údajů Exekutorské komory České republiky vede každý soudní exekutor v průměru 30 600 exekucí.
Dlužníkům díky novele insolvenčního zákona odpadla povinnost splatit během pěti let alespoň třicet procent svých závazků. Ilustrační foto: Pixabay.com

Soudy jsou přetížené a nemají kapacitu zkoumat postranní úmysly jednotlivých účastníků řízení. A právě z této situace těží nepoctiví dlužníci, kteří se do platební neschopnosti dostali naprosto cíleně s podvodnými úmysly, které jim však, díky přílišné benevolenci české legislativy, stěží někdo prokáže.

K tomuto nepříznivému stavu výrazně přispěla novela insolvenčního zákona účinná od června 2019, která zmírňuje podmínky pro vstup do osobního bankrotu a oddlužení. Dlužníkům tak odpadla povinnost během pěti let splatit alespoň 30 % závazků.

Nyní stačí, když doloží, že vynaložili veškeré úsilí, které po nich bylo možné spravedlivě požadovat, aby zaplatili pohledávky věřitelů. Jestliže po uplynutí této doby soud shledá, že se dlužník snažil splácet maximum, co mohl, zbytek dluhů je mu odpuštěn. Dlužník může navíc požádat o přerušení splátkového kalendáře až na jeden rok nebo prodloužení až o půl roku.

Ke schválení oddlužení přitom dlužníkovi stačí, když prokáže: Poctivý záměr; schopnost splácet v plné výši odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce a zároveň minimálně stejnou částku ostatním věřitelům. Současně je dlužník povinen uhradit odměnu sepisovatele a zákonné výživné, pokud má potomky.

PSALI JSME:
Na dlužníky mohou brzy nastoupit drsňáci horší než exekutoři

Problém je však v tom, že při oddlužení činí odměna insolvenčního správce 750 korun bez DPH a náhrada hotových výdajů dokonce pouhých 150 Kč bez DPH. Insolvenční správce má rovněž nárok na odměnu za každou jednu přezkoumanou pohledávku a to 250 korun bez DPH.

Jestliže má tedy dlužník například pět věřitelů, měl by být schopen měsíčně hradit částku alespoň 2 150 Kč insolvenčnímu správci a stejnou částku všem věřitelům dohromady. Tu mezi ně rozdělí insolvenční správce poměrově dle výše jejich pohledávek.

Dohromady by tak věřitelé, během pětiletého splátkového období, neobdrželi víc než 129 000 Kč, což je u pohledávek dosahujících milionových částek, doslova výsměch. Je sice pravdou, že tato varianta platí při minimu z hlediska výše měsíčního příjmu dlužníka, avšak ti mnohdy cíleně vykazují co nejnižší příjmy, aby se jim strhávalo co nejméně, a zbytek jim vyplácí zaměstnavatel na ruku.

Z oddlužení se tak, pro některé neplatiče, stal doslova životní styl. Žijí si na vysoké noze, účelově se zadlužují, a když začínají být věřitelé příliš neodbytní, požádají soud o ochranu a oddlužení. Klasickým exemplářem je pak jedinec s trvalým bydlištěm na obecním úřadě, žijící v luxusním domě či bytě, který má samozřejmě v nájmu a jezdící v ne méně luxusním automobilu.

PSALI JSME:
Stát chrání před exekucemi už i „šmejdy“

Vyzbrojen expertem na insolvenční právo vytrvale obstruuje nároky jednotlivých věřitelů, nezřídka kdy ve spolupráci s osobami blízkými, které do insolvenčního řízení přihlásí své fiktivní pohledávky. Účelem takto nastrčeného komparsu je dostat se do věřitelského výboru, rozporovat ostatní věřitele pomocí účelových žalob a jakkoli se snažit ovlivňovat průběh insolvenčního řízení.

Dokonce i dlužníci, kteří oficiálně nemají téměř žádné příjmy, si přijdou na své. Splátku za ně může hradit třetí osoba formou daru. Oddlužení tak mohou zneužívat nejen vychytralí profesionální dlužníci, ale i regulérní podvodníci, kteří si, pomocí vhodně zvoleného bílého koně, nakradou, co jim libo a z takto obdržených peněz mu následně „zasponzorují“ oddlužení.

Oblíbeným nástrojem je také vytvořit fiktivní pohledávku a ručit za ni luxusním domem, který si dlužník předtím zakoupil z vypůjčených peněz. Zástavním věřitelem mu pak, nezřídka kdy, bývá partner nebo příbuzný, bez jehož souhlasu nesmí insolvenční správce fiktivní zástavu zpeněžit.

Dlužník tímto jednoduchým nástrojem ochrání sebe i své obydlí. Soudy navíc evidují množství případů, kdy notorický neplatič, po schválení oddlužení, řádně neplnil své povinnosti, insolvenční řízení bylo proto zastaveno, avšak neplatič si o oddlužení zažádal opakovaně a bylo mu opětovně povoleno.

PSALI JSME:
Neplatiči už nemusí vrátit ani korunu a dům jim stejně zůstane. Máme nové protiexekuční paragrafy

Díky tzv. ochraně přiměřeného obydlí se navíc i dlužníci s dobrými, resp. průměrnými majetkovými poměry mohou, v rámci oddlužení, vyhnout zpeněžení jejich nemovitosti, čímž jsou opět kráceni věřitelé.

Zákonodárci argumentovali tím, že když je zachováno dlužníkovo materiální zázemí, snáze se vrátí do normálního života. Nepamatovali však na případy, kdy k tomuto dochází účelově. Na celém institutu oddlužení je tak pozitivní pouze fakt, že o opakované oddlužení lze zažádat až po deseti letech od ukončení předchozího.

Agenda spojená s neplatiči stojí stát a tím pádem i daňové poplatníky nemalé peníze v poměru k vymahatelnosti dluhů. V rámci exekuce se totiž pohybuje mezi 20-30 %, v insolvenčním řízení jsou to dokonce pouhá čtyři procenta.

Dluhová problematika zatěžuje nejen státní rozpočet (stačí si uvědomit, kolik hodin práce státních úředníků padne na jedno insolvenční řízení), ale výrazně znevýhodňuje ty dlužníky, kteří se do dluhové pasti dostali ne vlastní vinou, např. v důsledku dlouhodobé nemoci nebo nenadálé životní události.

PSALI JSME:
Jaké obydlí dlužníka je chráněno?

Na pomoc dlužníkům je také vynakládáno nemalé úsilí a zejména finance (zřizování a provoz krizových služeb, které mají speciální telefonní linky; noclehárny; azylové domy atd.). Současná situace se tak dotýká celé společnosti. A zatímco profesionální dlužníci relaxují na drahých dovolených, zoufalí lidé v dluhové pasti páchají sebevraždy nebo načerno pracují v šedé zóně a my všichni to platíme.

Jak z toho tedy ven? Základem je prevence, tedy vyučování finanční gramotnosti už na základních školách, včetně povědomí o spoření a tvorbě dostatečné finanční rezervy pro případ nenadálých událostí. Chybět by neměla ani síť bezplatného dluhových poraden ideálně při každém finančním úřadu.

A na místo odpouštění dluhů by měli dlužníci povinnost si je v plné výši odpracovat. Koneckonců, nezaměstnanost je na historickém minimu a poptávka po pracovní síle velká. Výdaje na sociální podporu by se tím snížily, příjmy státu ze sociálního pojištění zvýšily, ubylo by kriminality a místo práce načerno by všichni řádně danili své příjmy.

Autorka je mluvčí webu rizikovédluhopisy.cz
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Jak na dluhy? Ať si je lidé odpracují, míní Češi

×
  1. Místo odpuštění dluhů je v plné výši odpracovat… Hezká myšlenka a samozřejmě správná, ale když celý článek je v duchu obhajoby věřitelů a především exekutorů, jak by autorka řešila neúčelový případ, kdy díky exekutorům se reálně splatitelný dluh vyšplhal do výše, že by člověk musel pracovat do 200 let, aby to splatil? Samozřejmě pokud pracuje v normálním zaměstnání, neberme poslanecké platy a podobné anomálie.

  2. Samozrejme dluhy se maji platit,ale treba dluh ve vysi 36 kc ,ktery clovek zapomene uhradit z duvodu stehovani,pak na to zapomene a za par let mu prijde ze vsim vsudy zaplatit 80.000 kc tak to je opravdu svinar..exekutori zlodeji jako cely stat a tenhle system ,nedivim se ,ze nekteri lidi jsou vychytraly a hledaji klicky,jak z dluhu vyklouznout

  3. Je to i problém věřitelů. Pokud měl někdo v minulosti problém s tím že úmyslně nesplatil svoje dluhy a peníze ulil, tak už mu logicky nepůjčím.

  4. Myšlenka hezká, ale maximálně tak pro exekutory, kteří z dluhu 1000 Kč dokáží vykouzlit dluh 150 tisíc Kč a nikdo proti tomu nic neudělá. Až bude nějakým způsobem stanovena částka, o kterou můžou maximálně exekutoři navýšit původní dluh, tak pak se dá bavit o nějakém úplném splacení celého dluhu.

  5. Mě rodiče od mládí vtloukali do hlavy, že si nemám nikdy od nikoho nic půjčovat a mám si pořizovat jen hodnoty, na které si vydělám. Pokud na něco nemám tak mám raději chvíli šetřit a ne to mít hned a na dluh. O to více si toho člověk váží. A pokud někdy dojde na to, že je nutné si z nějakého důvodu půjčit pak je povinnost vše vrátit a být vždy tím, kdo se k tomu dobrovolně hlásí než tím, kdo bude kvůli nesplněné povinnosti uháněn. A taky mi řekli, že u vypůjčené částky, která převyšuje měsíční mzdu, musím mít plán jak peníze vracet a pro každý případ mít nějakou rezervu, ze které to lze vrátit. Jsem ročník 7×., mí rodiče 5x… Už za minulého režimu výuka finanční gramotnosti fungovala. Nikdy jsem nikomu nedlužil. Je to jen o lidech….

    • Kdo si tento středověký blábol zaplatil? Řekl bych, že tuto doktrínu by autor mohl ještě rozšířit o možnosti dlužníky zavřít!! A Vítej autore článku zpět do raného středověku. Sakra vždyť je 21.století, to nevíte?? Co třeba Až zmizí hloupé lákavé reklamy na půjčky a jiné reklamní chytačky, pro velmi sitě překonzumovanou vystreslou naší společnost. Snadná dostupnost těchto produktů atd,atd, je asi také špatně. Je to prostě hnusný business. Myslím si že oddlužení je státem daná možnost jak s této pasti uniknout a prožít alespoň zbytek tak krátkého života důstojně. Tento článek se zabývá postihem zanedbatelným procentem chronických dlužníků. Ale to už se bavíme o nemocných lidech.

  6. Jen si lidi půjčujte. Já vás pak oškubu,jak vánočního krocana !! Když je někdo blbej,od toho mu nepomůžu. Od peněz ano !

  7. No stále mi rezonují v hlavě slova věřitele z Dobrého vojáka Švejka:’ To se nám to žije , když nám ostatní půjčují’. Problém to bude asi tak stejně starý jako lidstvo, jen je problémem , že při jeho řešení se jde často ode zdi ke zdi. Stát zjistí, že lichváři mu ničí plátce daně a zamete s věřiteli, dokud mu ovšem půjčené peníze roztáčely ekonomiku , byl potichu….

  8. Ten clanek je plny nesmyslu. Jeden priklad za vsechny – do insolvence je mozne prihlasit pouze nezajistene pohledavky, proto ten priklad se zastavenym domem je nesmysl.
    Myslim, ze pani autorka je silne neobjektivni a podava to tak, jako kdy 9 z 10 dluzniku byli podvodnici. Tyhle clanky nikomu a nicemu nepomohou, jen delaji zlou krev.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Pozor na úřední osoby. Můžete jít i do vězení

Jedna otázka na úvod. Existuje ještě v našem právním řádu pojem veřejný činitel? Ano ten, jehož mají pamětníci zafixovaného s často používaným upřesněním „napadení“ či občas prozrazovaným „zneužitím pravomoci“. …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru