Jít do důchodu s dvěma miliony korun? Pro Čechy nereálné

Průzkum
Češi by při odchodu do důchodu měli mít našetřeny v ideálním případě dva miliony korun. Pro naprostou většinu lidí to je ale naprosto nereálné. Ukázal to průzkum České spořitelny, projektu Evropa v datech a agentury Ipsos, jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici.
Bez peněz to nejde, ani v důchodu. Většina Čechů si ale dostatečné úspory nemůže dovolit. Ilustrační foto: Freepik.com

Z výzkumu, kterého se zúčastnily více než dva tisíce dotazovaných, vyplynulo, že dlouhodobou rezervu si tvoří 83 procent obyvatel. Zhruba polovina tak činí každý měsíc a stranou si měsíčně odkládá maximálně tři tisíce korun.

Nejčastěji Češi spoří, aby si udrželi životní standard ve stáří. Mezi další cíle patří pokrytí výdajů v dlouhodobé nezaměstnanosti či na rekonstrukci bydlení. Pětina lidí nicméně uvedla, že spoří na finanční zajištění studia svých dětí a 12 procent na koupi či stavbu domu. I když si lidé snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich nemá v současnosti našetřeno dost.

„Z Čechů, kteří si dlouhodobou rezervu tvoří, má 36 procent našetřeno méně než sto tisíc korun, 18 procent dokonce méně než padesát tisíc korun. Vzhledem k tomu, že tento typ rezervy slouží k překlenutí delší doby bez příjmů nebo k velkým investicím, jako je koupě nemovitosti, jde o zcela nedostačující výši,“ řekl Milan Mařík, analytik Evropy v datech.

V ideálním případě by totiž lidé měli mít na svůj důchod naspořené alespoň dva miliony korun. Díky tomu se v penzi vyhnou velmi prudkému poklesu životní úrovně., protože v důchodu s největší pravděpodobností stráví něco mezi patnácti a pětadvaceti lety.

PSALI JSME:
Spoříte na stáří? Čeká vás mírný šok

„Pokud mají naspořené dva miliony korun, mohou ze svých úspor ročně utratit sto tisíc, tedy 8 333 korun měsíčně. Tato částka jim doplní důchod od státu,“ vysvětlila Monika Hrubá, manažerka finančního zdraví a zákaznické zkušenosti České spořitelny.

Na takovou částku ovšem většina populace nedosáhne. Více než dvěma miliony korun disponují v rámci dlouhodobé rezervy jen čtyři procenta Čechů v předdůchodovém věku 55 až 65 let.

Mladí na stát nespoléhají

Z dat rovněž vyplývá jasný trend: Až 56 procent lidí ve věku 18 až 24 let spoléhá v otázce zajištění ve stáří především na své úspory. Společně se zvyšujícím se věkem ale tento podíl klesá a ve věkové kategorii 55 až 65 let činí pouze 22 procent. A 72 procent lidí naproti tomu spoléhá na stát.

Příčinou tohoto rozdílu může být i současný nepříznivý stav státního důchodového systému a akutně chybějící důchodové reformy.

„Můžeme předpokládat, že starším lidem, kteří dlouhodobě přispívali do státního důchodového systému, nezbývá do důchodového věku dostatek času, aby se ještě stihli zajistit na důchod sami, a proto musí častěji spoléhat na stát. Mladí lidé naopak mohou lépe reagovat na současný stav,“ konstatovala Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

PSALI JSME:
Jak odcházet do důchodu se šesti miliony? Záleží na vašich rodičích

Analýza tohoto ústavu také ukázala, že lidé, kteří mají problémy se svou finanční sebekontrolou, se častěji spoléhají na stát v zajištění svého důchodu a také méně dlouhodobě spoří. Naopak ti, kteří vnímají dlouhodobé spoření jako důležité a kteří důvěřují finančním institucím, méně často spoléhají v důchodovém věku na stát a více si sami spoří.

Mnozí lidé v předdůchodovém věku se navíc stále potýkají se sociálními dopady koronavirové pandemie. Přibližně 15 procent Čechů nedokáže v současné situaci bez problému zaplatit všechny platby, nejčastěji energie. Se svým měsíčním příjmem má problém vyjít více než polovina obyvatel.

„Společnost se z pandemie vzpamatovává dodnes. Podle našich zkušeností lidi ve věku padesát plus častěji ohrožuje bezdomovectví. Navyšuje se počet lidí v zadlužení, bez domova a v depresi. Lidé končí v péči azylových domů nebo na ulici,“ poznamenala Iva Kuchyňková, manažerka pro sociální oblast Charity Česká republika.

I když se velká část Čechů nadále potýká s finančními problémy, narůstá zároveň podíl těch, kteří do budoucna hledí s optimismem. Ještě koncem loňského roku totiž 41 procent lidí očekávalo zhoršení své ekonomické situace, zatímco v současnosti tento podíl klesl podle průzkumu na 30 procent. Zlepšení nyní naopak oproti loňským 18 procent očekává 24 procent populace.

PSALI JSME:
Třetina Čechů se bude muset v důchodu spolehnout jen na státní penzi. Anebo dál pracovat

Chybějících 350 miliard korun

Pokud se současný důchodový systém nezmění, okolo roku 2050 skončí podle ekonomky Heleny Horské ve schodku okolo pěti procent, což v dnešních cenách představuje dodatečných zhruba 350 miliard korun.

Uvedla to na tiskové konferenci vlády k navrhovanému konsolidačnímu balíčku. Stejnou částku uvedla také bývalá předsedkyně důchodové komise a prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.

„A je otázkou, kde bychom je vzali a jaký životní standard a jakou kvalitu veřejné služby bychom obdrželi, pokud bychom museli přesunout 350 miliard z těchto výdajů na důchodový systém,“ podotkla Nerudová.

Podle ekonomky Horské je situace velmi vážná. „Propadáme se velmi rychle do schodku,“ poznamenala ekonomka, podle níž je zapotřebí důchodový systém i veřejné finance co nejdříve stabilizovat. Výdaje na dávky důchodového pojištění loni vzrostly podle státního závěrečného účtu meziročně téměř o 58 miliard na 588,4 miliardy korun.

PSALI JSME:
Důchodový systém se musí změnit, myslí si většina Čechů

Zavřít reklamu ×
  1. Tohle je klicove

    “ Analýza tohoto ústavu také ukázala, že lidé, kteří mají problémy se svou finanční sebekontrolou, se častěji spoléhají na stát v zajištění svého důchodu a také méně dlouhodobě spoří. Naopak ti, kteří vnímají dlouhodobé spoření jako důležité a kteří důvěřují finančním institucím, méně často spoléhají v důchodovém věku na stát a více si sami spoří.“

  2. Pokud jdu do důchodu za 25 let a mám už nyní naspořeno na důchod 2 miliony korun tak co si za 25 let za tyto úspory koupím?

  3. Mě osobně by zajímalo, jak mají mít dnešní padesátníci našetřit za cca 13-15 let 2 mil. ??? Začali pracovat ještě za socialismu a platy byly nízké a dnes si závratné sumy také nevydělají. Většina lidí, že je poskrovnu a z výplaty do výplaty, a i když se budu snažit tak takovou sumu určitě nenašetří. Je to smutné, když člověk poctivě pracuje nějakých 40 let a pak ani nemá na slušné dožití.

    • Dnešní padesátnící začali pracovat po roce 1989 s výjimkou těch nejstarších, a řada z nich získala za levno bydlení v privatizaci.

      Já jsem začínal v roce 1987 za 1450 Kč hrubého, pak jsem dodělal VŠ, koupil jeden byt za hotové, ten následně prodal, koupil větší, za hotové, a nyní mám necelé 4 mega, a jsem normální zaměstnanec na liniové pozici.

  4. Osobně finančním institucím ani poradcům nevěřím – jsou to komerční subjekty, jejich hlavním smyslem je zisk (pro sebe). Dokud si budou brát fixní poplatky, ať se snaží nebo ne, do té doby jim věřit nehodlám (vrcholem je penzijko, kde si berou každý rok procento ze všech uložených prostředků) – za to, že jim svěřím své peníze jim ještě platím (a oni za nic neručí, ani za zhodnocování, ani za samotné peníze klienta). V momentě, kdy si začnou brát peníze jen z toho, co mi vydělají (klidně 20%), uvěřím, že se budou snažit mi vydělat co nejvíc, protože na to je vázaný jejich vlastní zisk.

  5. Mně životní úroveň naopak stoupne i kdybych neměl našetřeno nic. Mám spočítaný důchod na 19000 a tolik ani nyní nemám když z výplaty odečtu to co spořím na důchod. Projistozu.

  6. Šla jsem do do důchodu s hypotékou,to byla moje investice.Predloni jsem jí doplatila o 3,5 roku dříve, díky duchodovemu spoření.Ono na důchod a stáří se musí myslet včas a né si říkat ono to nějak dopadne.Dneska mám svojí střechu nad hlavou a nemusím natahovat ruku, státe dej.Chodim dvakrát týdně na brigádu,abych si přilepšila a jsem spokojená důchodkyně i když zdaleka nemám průměrný důchod.

  7. Dokud nebude zajištěno slušné zhodnocení úspor je debata o spoření na důchod tlachání o ničem. Kde vzít 350 miliard? Letos odplulo do ciziny na dividendách právě 350 miliard!! Zvýšit výplaty a hned bude prostor na spoření. Stále jenom strašení. Ono to nějak bude. Jinak to zkončí rabováním.

  8. Mladi do 24 let spolehaji na svoje uspory, jelikoz zadne nemaji a jejich predstava o zivote v CR je velky blud… casem prijdou na to, ze jim media lzou a zaradi se mezi ty, co si nasetrit nezvladnou a vedi, ze je to nesmysl.. navic to je tak, te ty 2 mega by mel mit dnesni duuchodce, to mladi budou muset mit nasobne vice. U nas utopie.

  9. Ono mít 2 mil našetřeno, tak při trochu solidnější investici se dá k důchodu přilepšovat již jen z výnosů. 5% výnos není nic nereálného, takže z 2 mil to děla rovných 100000 Kč, takže teoreticky může ten člověk žít do 150 let a k důchodu má navíc k dobru pořád investované 2 mil ! Pro zjednodušení pomíjíme vliv inflace-i když je to pochopitelně důležitý faktor.

  10. I já si o sobě myslím, že nejsem kretén a tak jsem si spořil.Po zabezpečení dětí a to velmi intenzivně. Při odchodu do důchodu letos v lednu, mně z mých naspořených 3 milionů Kč, zbyly jen 2 miliony. Jednoho melouna mi sežrala inflace. Tak jen spořte. Ukázalo se, že jsem skutečně kretén, protože jsem si mohl koupit alespoň Mercedes, než to nechat sežrat inflací a neschopností současné vlády.

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.