Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Snižují se jejich počty, vymírají celé druhy. Kolik hmyzu ale ještě zůstává? A liší se množství hmyzu v českých lesích od bujných pralesů v tropech?
Zodpovědět tyto otázky se pokusil tým vědců pod vedením profesora Vojtěcha Novotného, vedoucí oddělení ekologie na Biologickém centru Akademie věd. Výsledky byly publikovány na konci září v odborném časopise Ecology Letters.
Devět pokusných ploch
„Ačkoli už tušíme něco o rozmanitosti druhů, dosud nevíme téměř nic o početnosti hmyzu. Zdokumentovat, kolik kusů Jižní Morava poráží tropy. V počtu housenek
členovců žije na vymezeném území lesa, je mimořádně náročné. Zároveň se ještě nikdy neprovádělo srovnání mezi mírným pásmem a tropy na úrovni celých společenstev a různých skupin,“ říká profesor Novotný, který je rovněž držitel prestižního evropského grantu ERC, jehož cílem je studovat složité vztahy v lesních ekosystémech.
Ekologové vybrali devět pokusných ploch vzrostlých lesů na pěti místech, vždy o velikosti desetiny hektaru. Byly mezi nimi bohaté lužní lesy na jižní Moravě, nížinné lesy ve Virginii v USA a původní tropické pralesy na Papui Nové Guineji.
Na těchto plochách spočítali všechny housenky, pavouky, mravence a další členovce ze všech korun stromů s průměrem kmene větším než 5 centimetrů. Zjišťovali přitom, jaká je početnost hmyzu a na čem je závislá. Také sledovali, jak se druhy hmyzu navzájem ovlivňují. Výsledky standardizovali tak, aby bylo možné data srovnávat napříč kontinenty.
Desetkrát více mravenců
Doslova mravenčí práce přinesla zajímavá zjištění. „Zjednodušeně lze říct, že v tropických pralesech žije desetkrát víc mravenců než v lesích mírného pásma. Zjistili jsme, že je to tím, že sociální hmyz má v tropech v průměru daleko více hnízd a o větší velikosti. Dále tropy poskytují pro mravence víc medovice, než je tomu u nás,“ konstatoval jeden z autorů studie Petr Klimeš, vedoucí laboratoře ekologie sociálního hmyzu Biologického centra.
„Překvapilo nás ale, že ve srovnání s tropy je v mírném pásmu v přepočtu na hektar lesa naopak více než dvojnásobně housenek motýlů a dalších larev listožravého hmyzu, ale zhruba stejné počty pavouků,“ dodal Klimeš.
Vědce překvapilo také zjištění, že druhy hmyzu se z hlediska početnosti navzájem neovlivňují. „Zjišťovali jsme, zda si konkurují různé druhy dravého hmyzu, nebo zda v místech s větším počtem dravého hmyzu je tím pádem méně kořisti. Nic z toho se ale nepotvrdilo,“ řekl Ondřej Mottl, vedoucí autor studie, který nyní působí jako ekolog na norské Univerzitě v Bergenu.
Ačkoli v tropech žije na stromech mnohem více mravenců než v českých lesích, vědci nezpozorovali, že by se jim ostatní hmyz vyhýbal. Ukázalo se totiž, žen vliv na početnost hmyzu má velikost stromu a teplota – nikoli tedy přítomnost dravého hmyzu.
Hmyzí armageddon?
Data pro výzkum se začala sbírat již v roce 2006. Na studii spolupracoval mezinárodní tým desítek vědců, studentů a domorodců. Studie zcela poprvé v historii ekologického bádání zachycuje v takto rozsáhlém měřítku stav početnosti hmyzu a vzájemné vztahy v lesních ekosystémech.
„Pralesy i naše lesy se kácejí obrovským tempem, a my stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou, proto jsme se to pokusili zmapovat,“ sdělil profesor Novotný.
Podle analýzy, která byla vloni zveřejněná v časopise Biological Conservation, přitom každý den ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového počtu veškerého hmyzu. Pokud by úbytek pokračoval stejným tempem i nadále, znamenalo by to, že zhruba za 100 let hmyz zmizí z planety úplně, což by mělo nedozírný dopad na ekologickou rovnováhu.
Hmyz mizí osmkrát rychleji
„Pokud se úhyn hmyzích druhů nepodaří zastavit, bude to mít katastrofální dopad na ekosystém planety a přežití lidstva,“ konstatoval Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v Sydney. Hmyz je totiž nezbytný pro fungování všech ekosystémů. Slouží jako potrava jiných druhů, opyluje rostliny a recykluje živiny.
Na ubývání hmyzu se podepisuje v první řadě intenzivní zemědělství a zejména používání pesticidů. Přispívá k němu ale neustálé rozšiřování městských sídel nebo dopravní infrastruktury, ale také postupující klimatické zemi. Podle deníku The Guardian, který citoval zmiňovanou analýzu, mizí hmyz osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi.
Podle oponentních názorů ale situace nemusí být až tak vážná. Zmiňovaná analýza totiž podle nich řešila pouze některé druhy hmyzy, přičemž některé v průběhu desetiletí naopak přibývají. A navíc prý vycházela především ze situace v Evropě a Severní Americe, a tyto poznatky pak rozšířila na celý svět.