Nepřekvapuje, že nejvíce se snaží šetřit ti, kteří si na konci měsíce musí půjčovat peníze, aby vůbec vyšli, a rovněž lidé, kteří musí sahat do svých úspor. Průzkum, který mezi více než dvěma tisíci obyvateli provedla agentura Ipsos, ukázal, že vedle stravování mimo domov je také výrazná snaha o snižování výdajů za bydlení, topení a spotřebu energie a vody.
Častější platby kartou, nižší útraty
Více než třetina dotázaných pak zvolila i střídmější utrácení za potraviny, nápoje či drogerii. „Z údajů o objemu kartových transakcí za rok 2023 není na první pohled patrný trend snižování útrat v restauracích. Objem plateb v restauracích za loňský rok totiž meziročně vzrostl o zhruba třicet procent,“ konstatovala Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Dodala, že útraty se tedy zvýšily i navzdory inflaci, která za loňský rok v kategorii stravování a ubytování činila 14,2 procenta. Jenže na objem kartových transakcí má vliv stále častější využívání platby kartou, což se projevuje právě růstem počtu plateb.
„Z údajů o průměrné výši útraty kartou v restauracích je pak vidět, že průměrná útrata v loňském roce meziročně klesly, tedy že lidé v restauracích utrácejí méně,“ vysvětlila Hrtúsová.
Těžký rok pro restaurace
Že tuzemské restaurace čeká těžký rok navzdory snižování inflace, dokládají i údaje společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá největší podíl tuzemských gastro zařízení. Ačkoli jim souhrnné tržby meziročně stouply o tři procenta, po započtení vlivu inflace byl ovšem pro velkou část podniků uplynulý rok spíš ztrátový.
„Čísla je vždy třeba vnímat v souvislostech. Proti tříprocentnímu nárůstu tržeb bohužel stojí šestiprocentní inflace. Reálně tak gastro obor skončil tři procenta v mínusu. A to se bavíme pouze o oblastech, které odpovídají průměru. Na řadě míst měly gastro podniky mrzutější skóre,“ sdělil ředitel Dotykačky Petr Menclík.
Jeho slova potvrzuje i Luboš Kastner, člen představenstva Hospodářské komory ČR: „Gastronomie se nevrací do reálného růstu. Ten totiž neustále brzdí nové překážky. Zatímco 2023 byl rokem bojů s cenami energií a surovin, rok 2024 bude rokem boje zákazníků s vyššími cenami, které na ně gastro – zejména u nápojů – bude muset přenést kvůli vyšší DPH,“ upozornil Kastner.
Lednová čísla společnosti Dotykačka potvrzují černý scénář pro tuzemskou gastronomii. Ukazují totiž propad příjmů o pět procent. Ceny meziročně vzrostly o 7,9 procenta, reálné příjmy tedy hospodám propadly o téměř 13 procent.
Většina lidí je spokojená
Češi šetří navzdory tomu, že podle Indexu prosperity a finančního zdraví je s finanční situací vlastní domácnosti, ať už jde o příjmy, úspory, schopnost splácet půjčky či připravenost na nečekané výdaje, spokojena nadpoloviční většina lidí. Zhruba třetina dotázaných je velmi či spíše nespokojena a u zbytku nepřevažuje ani jedna z možností.
„Naše analýzy ukazují, že stěžejními faktory ovlivňující finanční spokojenost Čechů jsou výše příjmů domácnosti a to, jak s nimi vychází, stejně jako schopnost vytvářet si finanční rezervu. Splácení hypotéky či placení nájmu finanční spokojenost významně nesnižuje.
Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem či partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí,“ vysvětlila Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Pokud jde ale o to, jak Češi vychází se svými příjmy, je stále co zlepšovat. „V tomto srovnání jsou vidět rozdíly mezi různou úrovní vzdělání. Zatímco lidé se základním vzděláním vychází s příjmy s alespoň menšími obtížemi v 64 procentech případů, u absolventů vysokých škol převažují v poměru tři ku dvěma spíše bezproblémové stavy,“ uvedl Tomáš Odstrčil, šéfredaktor Evropy v datech.
Vzdělání je zásadním faktorem i u výše čistých příjmů domácností. Zatímco lidé se základním vzděláním uvádějí nejčastěji čistý příjem domácnosti do 40 tisíc korun, u vysokoškoláků částka nejčastěji přesahuje 60 tisíc. Odpovídají tomu i náklady, které mají právě absolventi vysokých škol nejvyšší.
