Průzkum asociace ABSL a poradenské společnosti Colliers ukázal, že mezi kolegy zatím v průměru zavítá přibližně 15 procent zaměstnanců oboru zákaznických, podnikových a IT služeb. Tři ze čtyř firem proto v současné době řeší úpravy nájemních smluv a plánují snižování počtu pracovních stolů i celkové kancelářské plochy.
Jak ukazuje Microsoft Work Trend Index z letošního jara, technologie zrychlily práci zaměstnanců pracujících z domova až o polovinu. Produktivita tedy stoupá, ale současně s tím roste rovněž únava a pocity vyčerpanosti a izolace. I přesto zatím lidé nemají chuť k návratu do kanceláře.
„Už začátkem května jsme zaměstnancům nabídli možnost znovu začít využívat firemní kanceláře. V první fázi jsme umožnili zaplnění 15 procent kapacity s tím, že si zaměstnanci musí předem rezervovat místo i čas, který chtějí v kanceláři strávit. Kapacitu jsme od půlky června navýšili na 50 procent, do dnešního dne však o práci z kanceláře projevilo zájem jen zhruba 15 procent našich zaměstnanců,“ řekl Jaromír Staroba, ředitel centra podnikových služeb ABInBev.
Podobné zkušenosti mají rovněž další firmy z oboru. Mnohé společnosti především z IT sektoru dokonce zatím návrat z home office ani nevyhlásily a nadále doporučují pracovat z domu až do konce letošního roku.
Rozhodnutí na zaměstnancích
Plných 60 procent firem je přitom podle průzkumu ABSL a Colliers přesvědčeno o tom, že lidi nelze k návratu do firemních kanceláří nutit a že je potřeba je nechat samostatně rozhodovat o tom, kdy budou pracovat z kanceláře a kdy z domova.
Například společnost SAP se na základě zpětné vazby svých lidí i pozitivních zkušeností s kvalitou výkonu práce na dálku rozhodla zavést flexibilní pracovní podmínky a umožnit zaměstnancům volit místo a čas práce dle jejich individuálních potřeb. Více než 80 procent pracovníků v jejich průzkumu uvedlo, že by do budoucna chtělo kombinovat práci z domova s prací z kanceláře, nejčastěji šlo o ženy a čerstvé absolventy.
Je ostatně zřejmé, že rok pandemie a práce z domova změnil pracovní návyky lidí i funkci firemních kanceláří. Podle ředitele asociace ABSL Jonathana Appletona přitom asi 70 procent firem aktuálně řeší takzvanou optimalizaci pracovní plochy. Asociace sdružuje firmy z oboru zákaznických, podnikových a IT služeb, v němž působí 120 tisíc kancelářských zaměstnanců.
„Z klasických kanceláří, kde měl každý svůj dedikovaný stůl, se budují kanceláře zaměřené na prostory, v nichž se mohou potkávat lidé a spolupracovat. Všechny vybavené obřími obrazovkami, aby se ke schůzkám mohli připojit i další kolegové, kteří jsou právě ve své domácí kanceláři,“ řekl Appleton.
Komunikační strategie
Firmy, které své kanceláře během tohoto roku přizpůsobily novým modelům práce, však budou muset své zaměstnance na všechny změny dobře připravit. „Ve firmách se často zapomíná, že zaměstnanci jsou v podstatě rok mimo kancelář, která pro ně znamenala určitou jistotu, kam se téměř každý den vraceli na stejné místo, mezi kolegy, které většinou důvěrně znali,“ připomněla Jana Vlková z poradenské společnosti Colliers.
„Nyní se budou vracet do pracovního prostředí, které vlastně vůbec neznají, kde mají pracovat jiným stylem, jinak komunikovat, používat jiné technologie, možná sedět každý den vedle někoho jiného. A to je pro řadu zaměstnanců velký zásah do jejich pracovního nastavení a s touto změnou je nutné intenzivně pracovat ještě před návratem do kanceláří,“ dodala.
Podle průzkumu, který si u agentury Zymetria nechala vypracovat společnost Skanska, by přitom Čechům nejvíce vyhovovalo, kdyby mohli v kanceláři pracovat tři nebo čtyři dny v týdnu. K návratu do kanceláře by je motivovalo tiché pracovní místo (35 procent), oddělená místnost (35 procent) či stravování na účet zaměstnavatele (27 procent). Téměř třetinu tuzemských zaměstnanců unavuje práce v open space, přičemž koronaviru se bojí jen 14 procent z nich.
Necelá polovina v kanceláři
Téměř polovina Čechů (46 procent) už podle tohoto průzkumu chodí do kanceláří každý den. Dalších 17 procent chodí do kanceláře na tři nebo čtyři dny v týdnu. Právě tento režim by vyhovoval největší části tuzemských zaměstnanců.
Jeden z faktorů, které by Čechy nejčastěji namotivovaly chodit do kanceláře minimálně tři dny v týdnu, je zmiňované tiché místo pro práci. Zhruba třetina zaměstnanců by rovněž uvítala oddělenou kancelář na místo klasického open space.
„Pokud chce zaměstnavatel, aby se pracovníci cítili v kanceláři dobře a chodili tam rádi, musí v dnešní době nabídnout mnohem víc. Firmy, které tento trend zachytily, poptávají častěji řešení s členitějším a flexibilnějším prostorem, místnostmi pro hluboké soustředění, sleeping boxy nebo třeba venkovními terasami,” řekla Jana Prokopová, ředitelka pronájmů a správy komerčních aktiv ČR ve společnosti Skanska.
Z dalších spíše nadstandardních služeb by se Češi nechali nalákat k pravidelnému docházení do kanceláří například jídelnou či restaurací hrazenou zaměstnavatelem, dobře zásobenou kuchyňkou s jídlem a pitím nebo většími možnostmi relaxace a zábavy na pracovišti.
Logistické bariéry
Naopak bariéry, které stojí v cestě návratu do kanceláře, jsou často logistické. Češi si na home office váží zejména jednodušší organizace chodu rodiny (55 procent). Vracet se k obvyklému režimu se jim pak nechce rovněž díky výborným pracovním podmínkám doma (51 procent) nebo dlouhé cestě do práce (43 procent).
„Pracovat z domova je díky technologiím stále jednodušší. Přítomnost na pracovišti má ale mnoho výhod, ať už se jedná o snazší komunikaci nebo koordinaci týmu. Firmy by proto měly hledat způsoby, jak logistické bariéry odstranit. Čas strávený na cestě mohou svým lidem vynahradit třeba zázemím v budově nebo blízkém okolí, jako je možnost zacvičit si nebo cestovat do práce na kole a využít firemní kolárnu,“ dodala Jana Prokopová.
