Letním obouváním riskujeme ploché nohy. Lepší je chodit bosky, než v pantoflích

Lidské chodidlo tvoří 26 kostí, 33 kloubů a 19 svalů. To všechno dohromady měří přibližně 5,7 metru. Pak je tady 107 vazů, tepny, žíly a nervy, to vše v délce 1,6 km, a aby toho nebylo dost, ještě stovky tisíc potních žlázek a pórů. Docela složitá stavba, viďte?
Nejvhodnější a nejzdravější je podle odborníků chodit alespoň v létě co nejčastěji naboso, na měkkém podloží, například po písku, trávě či po jemných malých oblázcích. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ale jinak by to ani nešlo. Lidská noha patří k nejzatíženějším částem celého těla. Podílí se na zajištění rovnováhy i tlumení nárazů. Aby nám chodidlo sloužilo, jak má, jsou ovšem důležité správně tvarované klenby. A to bývá často kamenem úrazu. Obouváním nejrůznějších letních pantoflí, kroksů a žabek si můžeme způsobit vážné problémy.

„Naše noha má dvě podélné klenby a jednu příčnou,“ upřesňuje fyzioterapeutka Daniela Gregová. Díky nim tlumí nárazy při došlapu na tvrdou podložku. „Podélná nožní klenba se nachází mezi patou a palcem (vnitřní podélná klenba) a také mezi patou a malíkem (vnější podélná klenba). Příčná klenba se rozprostírá od kloubu palce k malíčku,“ vysvětluje Gregová ve svém příspěvku na stránkách fyziosvět.cz.

Struktura klenby podle ní určuje, jak člověk chodí. „Klenby musí být pevné a zároveň pružné, aby se přizpůsobily zátěži a různým povrchům. Jejich úkolem je odlehčovat kloubům a chránit páteř, aby se na ni nepřenášely velké otřesy.

Klenby také zajišťují pružnost a ohebnost středu chodidla, napomáhají rovnoměrnému rozložení hmotnosti a celkově držení rovnováhy těla. Pokud rozložení váhy těla není symetrické, můžeme si všimnout, že se obuv opotřebovává nerovnoměrně nebo rychleji než obvykle, zejména na jedné straně,“ popisuje fyzioterapeutka.

PSALI JSME:
Najít revmatologa a fyzioterapeuta je kumšt

Signálem jsou bolesti i úrazy

Že je s klenbou naší nohy něco v nepořádku, poznáme celkem snadno. Nohy začnou otékat, vnímáme je jako „unavené“. Objevují se i bolesti kyčlí, opakované bolesti hlavy či častější úrazy kolen. To všechno může znamenat, že máte takzvaně ploché nohy.

Kdysi se tomu říkalo „platfus“, za Švejkových časů to ještě byl důvod ke zproštění vojenské služby. Vašich každodenních povinností vás ale kvůli plochým nohám nikdo nezprostí. Musíte se proto ve spolupráci s odborníky postarat o odstranění příčin, které tento stav způsobily, nebo alespoň o to, aby život s nimi byl snesitelnější.

Laicky řečeno – ploché nohy jsou deformitou chodidla, při které se snižuje podélná nožní klenba (podélná plochá noha), příčná nožní klenba (příčně plochá noha), nebo jde o kombinaci obou vad.

Příčiny přitom mohou být banální. Ploché nohy mohou vzniknout zejména nedokonalou péčí v době růstu a špatným obouváním. Zpočátku malé odchylky od správného postavení nohy se mohou zafixovat, vazy a svaly nohy se pak dlouhodobě přetěžují vadným postavením, ale i rychlým růstem či závodním sportem.

PSALI JSME:
Z „domácího vězení“ mají lidé bolesti krční páteře či karpálních tunelů

V dospělém věku má vliv na vznik ploché nohy hlavně přetěžování v zaměstnání či při sportu. Významný je i vliv nezdravé módní obuvi. Zvláštní skupinou jsou poúrazové stavy hlavně po zlomeninách patní kosti, kostí nártu a záprstních kostí.

Nejlepší prevencí je správná obuv

Boty by měly být pohodlné, přičemž na každou činnost je dobré mít k tomu určenou obuv. Na tvrdé povrchy, na kterých se pohybujeme převážnou část dne, je ideální nosit obuv, která tlumí nárazy a podporuje obě klenby.

Ideální je ale nezůstávat v jedněch botách celý den a raději nohám a chodidlům ulevit přezutím se do otevřených pantoflí, nejlépe zdravotních. Noha v nich lépe dýchá a dochází i k jejímu lepšímu prokrvení.

Důležité je ale také hledět na samotné materiály. „Svrch obuvi je nejvhodnější usňový, neboť se nejlépe přizpůsobí tvaru nohy a je prodyšný,“ upozorňuje ortoped František Picek.

PSALI JSME:
Na burzu jde firma Prabos, která českým vojákům a policistům dodá boty za stovky milionů

„Stélka obuvi by měla být pohodlná a vyměkčená. Podešev by měla být z flexibilních materiálů tlumících nárazy při chůzi, v její přední části v místě prstových kloubů, by měla být dostatečně prostorná, pružná a ohebná. Vhodný je také výběr obuvi s malým klínkem, který vyvýší patu o cca 1-2 cm,“ uvedl Picek pro novinky.cz.

Nejvhodnější a nejzdravější je ovšem podle něj chodit alespoň v létě co nejčastěji naboso, na měkkém podloží, například po písku, trávě či po jemných malých oblázcích. Je to přirozené a dochází tak ke správnému prokrvení nohou.

Pokud potíže přetrvávají, je možné pro korekci použít speciální univerzální pomůcky ze sortimentu zdravotnických prodejen.

V léčbě se ale kromě vhodného obouvání či nošení ortopedických vložek doporučuje zapracovat na redukci váhy, sprchovat nohy střídavě teplou a studenou vodou, nebo rovnou začít s léčebnou tělesnou výchovou. Tu už ovšem musí doporučit lékař.

PSALI JSME:
Přibývá mladých s bolestmi zad, fyzioterapeutů je zoufale málo

S odhalením problému může pomoci plantografie

Moderní metodu identifikace příčin potíží představuje plantografie. Jde o speciální vyšetřovací metodu, při které dochází k vyšetření plosek nohou při stoji člověka.

„Pomocí plantografie se měří tlaky přenášené z chodidel na desku se senzory, jejichž deformace se převádí na číselné hodnoty a do obrazu v barevném spektru přes počítač na monitor,“ líčí ortopedka Michaela Tomanová v tiskové zprávě Infinity Clinic. „Díky tomu lze zjistit rozložení tlaku mezi chodidlem a podložkou,” vysvětluje.

„Lidé s plochou nohou mají buď velmi nízkou, nebo žádnou klenbu, což znamená, že jedno nebo obě chodidla mohou být se zemí v plném kontaktu. Plochá noha je nejčastější ‚nožní‘ diagnózou jak v dospělém, tak dětském věku.

Je-li chodidlo ploché, zbytek těla musí tento nedostatek kompenzovat. Dochází ke změnám v osách zatížení a pohybu ve všech kloubech nad chodidlem, což vede k většímu přetěžování kotníků, kolen a zad. Ploché nohy pak ovlivňují nastavení těla při stání, chůzi nebo běhu,“ dodává fyzioterapeutka Daniela Gregová.

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Lidé si často Bechtěrevovu nemoc pletou s bolestí zad

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Záložny v Česku končí? Z více než stovky jich zůstalo jen šest

Analýza
Na konci devadesátých let fungovalo v Česku až 124 družstevních záložen, známých také jako kampeličky nebo spořitelní družstva. Dnes jich zůstalo už jen šest. A brzy možná skončí další. Ta, která je spojována s premiérem Petrem Fialou. Česká národní banka (ČNB) s ní vede řízení směřující k odnětí povolení. A další možná odejde z trhu sama.