Základním poznatkem průzkumu, který se pravidelně opakuje už od roku 2009, ale je, že povědomí Čechů o zdravém stravování se zlepšuje – byť za evropským průměrem stále zaostáváme. Češi se rovněž domnívají, že dokážou rozeznat zdravé jídlo od nezdravého a mají rovněž přehled o zásadách zdravého stravování. Jenže mnohdy je pro ně obtížné se jimi řídit.

Rozsáhlý evropský průzkum Barometr FOOD, který se uskutečnil v létě pod záštitou Evropské komise a zúčastnily se ho více než 4,5 tisíce osob, také ukázal, že Češi „zdravotní prospěšnost“ pokrmu hodnotí zejména na základě čerstvosti ingrediencí (85 %) a množství salátů či zeleniny (72 %).

V mnohem menší míře jako zdravé vnímají menší porce (25 %) nebo vegetariánskou a veganskou stravu (23 %). Oproti zbytku Evropy se navíc při rozhodování, kde a co jíst, mnohem méně řídí výživovou hodnotou jídel.

PSALI JSME:
Jsme národ všežravců, ale výjimek přibývá

Strávníci se odbývají

Mezinárodním koordinátorem průzkumu FOOD je společnost Edenred. Podle Anety Martiškové z vedení firmy se čeští strávníci vlivem různých sociálních a ekonomických faktorů často odbývají a volí snadno dostupná, avšak nezdravá jídla.

„Důvody, které rozhodují, jsou především čas a cena. Podle průzkumu by 59 procent lidí při pokračujícím růstu cen přistoupilo ke snížení výdajů na nákup jídla a 92 procent by omezilo návštěvy v restauracích. To by samozřejmě bylo na úkor kvality surovin. Čtyři z pěti Čechů se přitom obávají, že dojde k dalšímu zdražování,“ upozornila Martišková.

Podle výsledků průzkumu je nabídka zdravých pokrmů vůbec nejméně častým kritériem, podle něhož si čeští strávníci obvykle vybírají restauraci. Mnohem důležitější je poměr ceny a kvality, nebo jak je podnik daleko.

PSALI JSME:
Zdravé stravování neexistuje, říká odbornice na výživu

„Ačkoli jsou stravovací návyky každého z nás hodně ovlivněny našimi osobními preferencemi, nejsou tato osobní rozhodnutí jediným významným faktorem. Věda uznává také aspekt, že stravovací návyky významnou měrou utváří i prostředí, které nás obklopuje,“ zdůraznila ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Připomněla, že například v práci trávíme významnou část svého života. „To, zda máme možnost si i v pracovním prostředí zakoupit zdravé a nutričně vyvážené jídlo za dostupnou cenu, je důležitým faktorem, který rozhoduje o našem dlouhodobém zdraví,“ konstatovala Macková.

Mnoho lidí nesnídá

Jedním z nejvíce alarmujících zjištění Barometru FOOD je nepravidelnost každodenního stravování Čechů. Snídani si například každý den dopřeje jen 68 procent z nich. Pouze necelá třetina pak denně svačí. Stěžejním jídlem dne tak zůstává oběd, který Češi preferují zásadně teplý. Naopak k večeři si 56 procent alespoň občas dá spíše studený pokrm.

PSALI JSME:
Velký výzkum o jídle: Méně se přejídáme, častěji obědváme

„Ovoce a zelenina by měly tvořit základ našeho jídelníčku, protože jsou nenahraditelným zdrojem nejen vlákniny, ale i vitamínů a minerálů. Nízká konzumace ovoce a zeleniny je prokazatelně spjata s vyšším rizikem rozvoje mnoha nemocí, včetně některých druhů rakoviny nebo diabetu,“ uvedla Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.

Dodala, že z tohoto pohledu je problematické, že se v jídelníčku Čechů ovoce a zelenina vyskytují ve vyšší míře pouze u snídaně a svačiny – což jsou zároveň chody, které velká část lidí vynechává. „Řešením může být nejen větší čas vyhrazený na jídlo, ale i úprava složení pokrmů nabízených v době oběda tak, aby jejich nabídka odrážela současná výživová doporučení,“ doporučila Selinger.

Naopak pozitivním zjištěním je, že Češi ke všem pokrmům preferují jako nápoj vodu. Jedinou výjimkou je snídaně, k níž si 56 procent z nich dává kávu. Jedno procento dotázaných dokonce pije k snídani pivo, půl procenta víno.

PSALI JSME:
Kateřina Cajthamlová: Co nás nejlépe ochrání před nadbytečnými kily?

Mnohem rozšířenější je alkohol k večeři. Vínu tu a tam neodolá 49 procent Čechů, pivu dvě pětiny. „V porovnání s předchozími lety stoupla popularita nealkoholických nápojů, především nealko piva. To si alespoň občas dopřeje až třetina z nás,“ uvedla Aneta Martišková ze společnosti Edenred.

Dodala, že stejný trend platí pro celé stravování. „Ačkoliv situace je stále daleko od ideálu, jednoznačně je vidět posun ke zdravějším preferencím. A také to, že strávníci o tom, co mají na talíři, důsledněji přemýšlí,“ poznamenala Martišková. I tak Češi stále zaostávají za evropským průměrem.

Dostupnost zdravého jídla

Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza připomněl, že špatná strava je příčinou bezmála čtvrtiny všech úmrtí: „Nejdůležitějším předpokladem zdravého stravování – v práci i mimo ni – je jeho dostupnost. Do té se totiž promítají nejen ceny samotné, ale například i to, kolik má člověk času během obědové pauzy, případně jaké možnosti stravování jsou mu dostupné v jeho okolí.“

PSALI JSME:
Teplý oběd si každý den může dopřát jen necelá šestina zaměstnanců

Uvedl, že zaměstnavatelé se snaží, aby podpořili zdravé stravování zaměstnanců – ať už jde o úpravy nabídky jídel v kantýnách, dovážku jídel z okolních restaurací nebo finanční podporu stravování. „Celkem 66 procent firem potvrzuje, že pravidelné stravování vede k vyšší spokojenosti zaměstnanců,“ dodal Prouza.

A co nás podle Barometru FOOD naopak pozitivně motivuje k tomu, abychom na zdravou stravu více dbali? Až 87 procent respondentů uvedlo, že je k úpravě jídelníčku a zařazení zdravějších pokrmů přiměje jejich zdravotní stav. Pro 70 procent dotazovaných by byla dostatečným motivátorem chuť a rozmanitost zdravé stravy. Zdravěji Češi naopak zřídkakdy začnou jíst kvůli trendům a etickým či ekologickým důvodům.

Daň na sladké nápoje

S nápadem, jak snížit obezitu a ušetřit miliardy v nákladech na zdravotní a sociální služby, přišla společnost PAQ Research, která navrhla zavést spotřební daň ze slazených nápojů – což by rovněž zvýšilo rozpočtové příjmy o 2,7 miliardy korun.

PSALI JSME:
Češi na jídle šetří, ale útraty ve fast foodech narostly

Odborníci, kteří jsou rovněž členy Národní ekonomické radě vlády (NERV), doporučily takzvaný polský model, podle něhož se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje. Studie připomněla, že Česko má třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí v Evropské unii, a že nadváha více než 58 procent populace má výrazně negativní dopady na zdravotní a sociální systém a ekonomickou produktivitu.

Jedním z hlavních zdrojů konzumace cukru představují právě slazené nápoje. V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů, v Česku data chybí, experti ale předpokládají, že to bude podobné. Ve světě zavedlo daň v různých podobách více než 50 zemí, z čehož 12 je evropských – naposledy v roce 2021 právě Polsko.

Svaz výrobců nealkoholických nápojů ovšem nesouhlasí s tvrzením, že by vyšší zdanění slazených nápojů snížilo obezitu. Konstatoval, že země, jako Finsko nebo Spojené království, které tyto nápoje více zdanily, se stále potýkají s rostoucí obezitou a neposkytly důkazy o přínosech pro zdraví obyvatel. Vyšší zdanění nealkoholických nápojů navíc pokládá za diskriminační.

PSALI JSME:
Obědová revoluce. Jak se za 30 let změnilo pracovní stravování