Je však třeba mít na paměti, že míra nezaměstnanosti je zpožděný makroekonomický ukazatel a kvůli strnulosti trhu práce vykazuje příznivé výsledky i v době, kdy už mnohé jiné makroekonomické ukazatele, zejména ty předstihové zřetelně zachycují nadcházející útlum, ba krizi. O nadcházející krizi ale zatím v případě české ekonomiky hovořit nelze.
Za příznivým březnovým vývojem míry nezaměstnanosti stojí zejména sezónnost. Z evidence nezaměstnaných mizí lidé, kteří se tam ocitli v zimním období a nyní opět nacházejí uplatnění ve stavebnictví, lázeňství, zemědělství či lesnictví.
Míra nezaměstnanosti, která z dlouhodobého hlediska zůstává blízko svého více než dvacetiletého minima, jehož dosáhla loni na podzim, by měla zůstat na nízké úrovni po celý letošní rok. Zatím není žádný důvod domnívat se, že by se na toto minimum, tedy na zmíněnou úroveň 2,8 procenta, neměla letos na jaře vrátit. Jsou sice patrné kusé známky propouštění v některých segmentech průmyslu, avšak podmínky na trhu práce celkově nadále zůstávají z hlediska zaměstnance nadprůměrně příznivé.
Míra nezaměstnanosti tak za celý letošní rok vykáže úroveň 2,9 procenta, mírný nárůst ji pak ovšem čeká v roce 2020. V letošním roce už ovšem zvolní mzdová dynamika. Mzdy letos porostou reálně o 4,5 procenta, zatímco loni rostly reálně tempem 5,9 procenta. V posledním čtvrtletí roku 2019 průměrná mzda poprvé v historii atakuje úroveň 36 000 korun.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
