Jaké materiály jsou ideální pro stavbu malého domku v dispozici 2+1/2kk kolem cca 60m²? Dnes se zmenšují parcely a skoro každý sní o kousku toho svého domova…
Nemá-li jít o chatu, tak bych možná nejdříve zapřemýšlel, zda je taková dispozice a plocha vůbec vhodná pro nový samostatný rodinný domek, či zda není rozumnější pořídit si raději byt. Náklady přepočtené na jeden metr čtvereční podlahové plochy takového domu totiž budou poměrně vysoké.
Mnoho stavebních nákladových položek se příliš nezmění, i když postavíme dům o dvojnásobné ploše o dvou nadzemních podlažích. Například přípojky médií, do značné míry i základy a střecha. S tím souvisí i případná prodejnost takového domu, pokud k ní jednou dojde. V podstatě jde o prodej bytu na samostatném pozemku.
Též náklady na provoz a údržbu nese vlastník sám, nedělí se o ně se spoluvlastníky tak, jako je tomu u bytového domu.

Hojně se ale třeba předělávají kontejnery. Není to na bydlení z nouze ctnost?
V posledních dvou desetiletích se ve zvýšené míře na trhu objevuje řada netradičních řešení a stavebních technik. A některé jsou velmi zajímavé. Promyšlená a technicky dobře zvládnutá přestavba takového kontejneru či lépe řečeno kontejnerového modulu, nemusí být nouzí. Sám jsem několik povedených přestaveb viděl.
Považuji tuto techniku za zajímavou a užitečnou tam, kde si potřebuji zachovat flexibilitu. Taková konstrukce se totiž dá relativně snadno, rychle a levně měnit. Pokud v obci roste počet obyvatel a mateřskou školku je třeba rozšířit na dvojnásobnou kapacitu, je takováto modulová stavba velmi elegantní cestou, jak toho rychle docílit a nezruinovat při tom tenký obecní rozpočet.
Obdobně to platí i o zmenšování díky snadnější rozebíratelnosti. Pro stálé rodinné bydlení však tyto vlastnosti nevyužijete, a naopak vás může ona modulace omezovat v architektonickém zpracování či nemusí vyhovovat z hlediska velikosti, tvaru či sklonu pozemku.

PSALI JSME:
Přes milion a půl Čechů stále bydlí jako „sardinky“

Anebo se staví dřevostavby, které se přivezou jeřábem…
Dřevostavba je přece jen trochu jiný příběh. Není to v principu nová konstrukční varianta.
Životnost dřevostaveb může být velmi dlouhá, je-li použito kvalitní ošetřené dřevo. Samotná technika výstavby ze dřeva se však změnila.
Předvýroba celých dřevěných panelů, zapojení jeřábové techniky – to jsou již postupy, které mají zrychlit a zlevnit výstavbu. Do jisté míry jde o průmyslovou produkci domů, kde se značná část aktivit ze staveniště přesunula do výrobních hal, kde jsou k dispozici přesné stroje, počítačově hlídaná kvalita práce. Zrychluje se výrobní proces, protože v hale neprší a nemrzne. Samotná montáž na staveništi pak je výrazně kratší.

Co byste volil pro takovou jednoduchou stavbu, aby to bylo komfortní, a přitom co nejjednodušší nejen pro stavbu, ale hlavně z pohledu stavebního zákona?
Chci-li mít jako budoucí majitel domu co nejjednodušší život a nemám příliš mnoho času, ani ambici vymýšlet originální prvky, je dobrou variantou zakoupení již hotového projektu. Mnohé z těchto typizovaných domů jsou velmi dobře promyšlené, technicky zvládnuté a stavební dokumentace provedená v kvalitě a rozsahu, který obvykle stavebnímu úřadu postačí a vyhovuje.

PSALI JSME:
Rodinné domy letos kvůli energetickým úsporám zdraží o stovky tisíc korun

Problém je, že výklad pravidel také není jednotný a úředníci obcí si dělají své výklady. Co tedy vlastně můžu postavit jen na ohlášku a dá se v tom bydlet?
To je velmi složitá problematika. Já osobně jsem přesvědčen, že v rámci dané obce by měla zůstat určitá pravomoc rozhodnout o charakteru staveb, které v té obci mohou být realizovány. Trochu bych se bál univerzálního pravidla.
Mělo by však jít o rozhodovací pravomoc spojenou s krajinným a architektonickým pohledem na výstavbu. Tato pravidla by neměla tvořit případ od případu úředníci, ale měla by být dána snad i podrobněji než dnes rozhodnutím zastupitelstva a územním plánem.
Mnohé obce v Čechách jsou krásné i díky tomu, že se podařilo v nich udržet charakter výstavby, výšky staveb a jejich rozestupy, druhy používaných materiálů, barvy fasád.
Netvrdím, že takovéto regulace je nutné všude tvořit. Může to omezovat svobodu si na svém pozemku vybudovat léta vysněný betonový bunkr. Ale v tom případě se bohužel lze těžko vyhnout nějaké povolovací proceduře, obvykle za účasti vynervovaných sousedů.
Již tak složitou proceduru mohou také někteří úředníci ještě zkomplikovat, a to často kvůli své chabé odbornosti, nezkušenosti a strachu nějak rozhodnout.
Stavební zákon vyjmenovává celkem srozumitelně, co je možné stavět bez stavebního povolení či co je možné stavět zcela bez informování stavebního úřadu. Ale pak může nastat řada situací a výjimek, kde ta definice přestane platit. Bez stavebního povolení si tedy můžete postavit třeba malý skleník. Ale bydlet se v něm nedá.

PSALI JSME:
Retenční nádrže na vodu budou od příštího roku povinností

Lze se s takovým bytem/domkem, zmíněným v úvodu našeho rozhovoru, vejít do milionu korun?
Dovedu si představit, že se dá postavit obydlí do milionu korun. Je to věc nároků na prostor, kvalitu, lokalitu a vzhled. Stavbou svépomocí lze též ušetřit i při použití dostatečně kvalitních materiálů. Ale půjde vskutku o malometrážní záležitost. Bavíme se o jedno až dvoupokojové dispozici. Ale může to v určité životní etapě vyhovovat, proč ne.

Je pravda, že v eko pasivních domech vlastně stačí topit svíčkami a zbytkovým teplem?
Dostatečně velkým počtem svíček se dá vytopit řada staveb. Domy v pasivním standardu skutečně díky svému velmi kvalitnímu zaizolování a tepelné rekuperaci dokážou udržet dostatečnou vnitřní teplotu po většinu roku při minimálním dodatečném vytápění.
Hodně však též záleží na stylu bydlení, třeba jak často větráte. Takže i pasivní domy jsou standardně vybavovány vytápěcím systémem. Náklady na topení jsou však minimální.

Mám pocit, že mladá generace bude stále více poptávat takové domy: Aby to v hrubé stavbě byla stavebnice, která využívá rekuperace, teplo ze země, soláry. Není to ale stále drahé?
Myslím, že váš pocit je správný. Žijeme v době poměrně rychlých technologických změn. Když já sám jsem před deseti lety stavěl dům, řada dnes prosazujících se technologií byla tak drahých, že jsem si spočítal, že se mi nevyplatí do nich investovat, protože se nedožiji jejich návratnosti. Dnes by to bylo na hraně, ale už by to nebyl nesmysl. Za dalších deset let se to zřejmě stane běžnou a dostupnou technologií. Takže se toho snad nakonec přece jen dožiji.

PSALI JSME:
Blíží se povinná výměna starých kotlů na uhlí

Nezvoní klasické stavbě z tvárnic či cihel, které se pak zateplují polystyrenem či vatou, v horizontu 20 let, hrana?
Zatím takové zvonění neslyším. V kontextu dnešních technologických změn je však 20 let poměrně dlouhá doba. Vývoj může přinést nové technologie. Už dnes je velkým problémem nedostatek pracovních sil ve stavebnictví.
Pokusy o sériovou produkci vedly většinou k nepříliš elegantním výsledkům. Proto je tak obtížné zavádět do stavebnictví automatizaci. Ale bude to do budoucna nutné. Bude růst podíl prefabrikace a doprava celých segmentů na staveniště k rychlému smontování.
Vybízejí k tomu moderní stavební materiály. Dnes máme velké možnosti v silnovrstvých roztíratelných hmotách, které umožňují velkou paletu odolných řešení.
Aplikace je velice rychlá a užitná hodnota finálního díla z dlouhodobého hlediska srovnatelná s těžkou dlažbou nebo asfaltovými či plastovými střešními pásy. Ovšem odpadá čekání na volný termín specializovaného řemeslníka a zejména pak obrovské přesuny těžkého materiálu, prach, hluk, odpad ze stavby a jeho skládkování.

Mají budoucnost domy z 3D tiskáren, není to spíš technologie pro kolonizaci Měsíce?
V masovém měřítku pro něj čas ještě nenastal. Jistě, polo-výzkumným způsobem již řada „vytištěných“ staveb vznikla. Ale zbývá k dořešení ještě mnoho detailů. I malosériovost stavebnictví v tom hraje roli. Náročné programování takového tisku velké stavby, která se postaví jen jednou, umenšuje efektivitu takové operace.
Mnohé konstrukce ve stavbách plní svou výtečnou funkci díky tomu, že se skládají z různých vrstev rozličných materiálů. To je pro tisk také komplikací. Ale to vše je řešitelné. Již brzy bude smysluplné technologií 3D tisku vyrábět speciální designové segmenty. Přejete si atypické schodiště v jednom kuse, co se jakoby vznáší v prostoru bez podpěr? Proč ne.
Spatřit velkou 3D tiskárnu na stavbě může za deset patnáct let být relativně nepřekvapující záležitostí, ale zatím se domnívám, že k vytištěnému jádru následně bude přistupovat mnoho dalších řemesel a technologických kroků, aby to celé dohromady fungovalo.

PSALI JSME:
Satelitní městečka jsou jako malé hřbitovy