Posvítí nám semafor na cestu ke zdraví?

Analýza
Snaha usnadnit spotřebitelům orientaci v obalech, aby se nenechali zmást líbivými obrázky a lákavými tvrzeními. Systém, který nám pomůže v boji s nezdravými stravovacími návyky. To zní jako krok, proti němuž není možné nic namítat. Ale opravdu je evropské Nutri-Score tou cestou, jíž by se mělo značení potravin ubírat?
Nutri-Score zatím není pro výrobce povinné, ale v řadě zemí (například v Belgii, Francii, Lucembursku, Německu nebo Nizozemsku) se již stalo běžnou součástí obalů. Ilustrační koláž: FAEI.cz s využitím Pixabay.com/Vecteezy.com

Asi už jste se s ním v obchodě setkali, ale možná tak úplně přesně nevěděli, co znamená. Řeč je o takzvaném semaforu, složeném z pěti barev a písmen A až E. Jde o jednoduchý kód, který má za cíl převést nutriční hodnotu potravin do jasné a srozumitelné klasifikace.

Umístění na barevné škále odpovídá tzv. Raynerovu skóre, které zohledňuje jednotlivé části potraviny. Výpočet je záležitostí softwarového nastavení, ale zjednodušeně se obodují složky „plusové“ a „mínusové“ a výsledné skóre se graficky zobrazí v podobě písmene.

Zelené více, červené méně

Základní algoritmus stanoví, že od celkového součtu za složky, které bychom měli ve stravě omezit (energetická hodnota, obsah nasycených mastných kyselin, cukru, soli, pozn. aut.) se odečtou body za složky benefitní, jež je vhodné konzumovat pravidelně (obsah bílkovin, vláknina, procento ovoce, zeleniny a ořechů).

Čím nižší Raynerovo skóre potravina získá, tím si na škále vede lépe a tím lepší barevné písmeno dostane. Zelená písmena A a B označují potraviny, které by se v našem jídelníčku měly objevovat častěji či ve větším množství. Naopak potraviny, které je vhodné omezovat, najdeme pod oranžovo-červenými písmeny D a E.

PSALI JSME:
Pivo k snídani. Češi si myslí, že jedí zdravě, ale je to jinak

Až moc jednoduché

Dnešní doba vyžaduje rychlou akci a zkratkovité podání informací. Na zdlouhavé studování zadní strany obalu s nutriční tabulkou nemají zákazníci během svého nákupu čas. Nutri-Score v podstatě jen překlopí informace ze zadní strany obalu ve zjednodušené formě do hlavního zorného pole. A právě jednoduchost systému je jeho největším přínosem, a zároveň největší slabinou.

Zavedení jednotného evropského systému se jeví jako nevyhnutelné, neboť různé označování v jednotlivých zemích je s ohledem na jednotný evropský trh velmi matoucí a zavádějící. Nutri-Score zatím není pro výrobce povinné, ale v řadě zemí (například v Belgii, Francii, Lucembursku, Německu nebo Nizozemsku) se již stalo běžnou součástí obalů.

Výhodou je, že je pro spotřebitele dobře pochopitelné, intuitivní. Ti se tak mohou rychle orientovat v tom, který výrobek z dané skupiny potravin je z výživového hlediska vhodnější. „Nutri-Score bylo porovnáváno v mnoha výzkumech s jinými štítky, ale vždy se ukázalo jako nejlepší možný ukazatel,“ upozorňuje David Erban z Institutu moderní výživy.

Zero limonády bodují

Systém ze své podstaty nemůže plně odpovídat odborným poznatkům o vlivu dané potraviny na zdraví, neboť zohledňuje jen určité množství faktorů. Výsledkem je pak situace, kdy se limonády bez cukru mohou dostat na známku B, která naznačuje, že tyto produkty bychom měli konzumovat často nebo ve velkém množství. A ačkoli jsou z nutričního pohledu skutečně vhodnější alternativou než klasické varianty s cukrem, v žádném případě by neměly patřit k základním kamenům pitného režimu.

PSALI JSME:
Zdravé stravování neexistuje, říká odbornice na výživu

Na vynikající skóre se dostanou například i mražené předsmažené hranolky – ze složení brambory a pár procent tuku software jiné hodnocení ani vygenerovat nemůže. Spotřebitel tak může podlehnout pocitu, že konzumací hranolek pro své zdraví dělá něco prospěšného.

V hodnocení není zahrnuta míra zpracování potravin, takže i ty vysoce zpracované, které rozhodně mezi doporučované složky jídelníčku nepatří, mohou obdržet známku A nebo B. Systém zcela opomíjí přítomnost tzv. přídatných látek (aditiva, hovorově „éčka“), které v potravinách často slouží jako náhrada základní suroviny.

Mléko jen občas?

S novým rokem se změnil algoritmus výpočtu, s nímž si spousta potravin v hodnocení pohoršila. Potraviny se začaly dělit do kategorií, pro něž se uplatňují mírně rozdílná kritéria. Nadále však opomíjí obvyklý způsob konzumace dané potraviny a nebere v potaz obsah pro zdraví nezbytných látek, jako jsou vitamíny a minerální látky.

Plnotučné mléko se tak použitím algoritmu pro nápoje dostává na nelichotivé hodnocení C, což vůbec nezohledňuje jeho zdravotní přínosy v řadě oblastí našeho zdraví. Mléko by z pohledu odborníků nemělo být vnímáno jako nápoj srovnatelný s vodou nebo limonádami, ale jako hodnotný zdroj vápníku, bílkovin, vitamínů atd.

PSALI JSME:
Kateřina Cajthamlová: Co nás nejlépe ochrání před nadbytečnými kily?

V jiných případech došlo k narovnání logických nesmyslů. V minulosti byl olivový olej hodnocen písmenem C – prostě jen na základě faktu, že jde o olej. Nyní se však oleje s nízkým obsahem nasycených mastných kyselin (olivový, řepkový) posunuly na známku B.

Zdravé vs. nezdravé

Ačkoli zastánci Nutri-Score uvádějí, že nelze srovnávat mezi sebou výrobky z různých kategorií, je nadmíru jasné, že se tomu spotřebitelé nevyhnou. Zelená barva je jasným signálem pro „Kupuj!“, zatímco červená značí stopku. Přitom je pochopitelné, že samotná podstata potraviny předurčuje, do které kategorie bude zařazena.

„Systém do jisté míry dělí potraviny na zdravé a nezdravé. Autoři systému se to snaží vyvracet, že to není účelem tohoto systému, ale některé potraviny ze své podstaty nedosáhnou na kritéria pro zařazení do vyšší kategorie, přitom jsou z hlediska zdraví ve stravě nepostradatelné a o vlivu na zdraví rozhoduje jejich konzumované množství,“ upozorňuje Jiří Brát ve studii Hlubší pohled do systému Nutri-Score.

Jídelníček poskládaný výhradně z potravin A a B může být velmi jednostranně zaměřený a bude mu chybět pestrost i možná i celá řada nutrientů. Stejně tak zařazení do kategorie C až E ještě nemusí vylučovat, že jde o potravinu, která má v našem jídelníčku nezastupitelné místo.

PSALI JSME:
Až třetina českých zaměstnanců má nadváhu, čtvrtina trpí obezitou

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Řetězce zkouší na veřejnost novou habaďůru

Výraznější inflace se vrací do Česka. Nákupní náladou spotřebitelů ale zatím příliš neotřásla, dokonce ani ve spojení s dopady konsolidačního balíčku. To ovšem znamená, že obchodní řetězce se svojí habaďůrou na …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB