Před dalším nárůstem požárů fotovoltaických systémů varovala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) v prohlášení, které má redakce FAEI.cz k dispozici. Upozornila, že od konce letošního ledna je možné fotovoltaickou elektrárnu s výkonem do 50 kilowattů při splnění stanovených podmínek vybudovat bez povinného požárně bezpečnostního řešení.
Hasičský záchranný sbor od ledna do července evidoval celkem 45 požárů fotovoltaických systémů, další případy přibyly v srpnu. V minulém roce bylo takových požárů 29 a v předchozích letech nanejvýš 15 ročně. Hlavním důvodem je skokový nárůst fotovoltaických instalací.
Nezapomínat na bezpečnost
Inženýrská komora v této souvislosti apelovala na stavebníky, aby nepodceňovali projektovou přípravu a zapojení autorizovaných osob do přípravy, realizace i provozu solárních elektráren.
„Určitě nedoporučujeme jít cestou montáže podle internetu a nakoupit nejlevnější výrobky s cílem co nejvíce ušetřit. Nesprávný návrh řešení, nevhodné materiály nebo neodborná instalace významně zvyšují riziko požáru. A to se může prodražit: Ohroženy mohou být nejen celé nemovitosti, ale i lidské zdraví a životy,“ uvedl Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Největší riziko je právě u rodinných domů. Podle Jana Petereka, autorizované osoby v oboru požární bezpečnosti staveb, začne hořet jen výjimečně kvůli poruše na samotném solárním panelu. Příčina bývá většinou ve zkratu v navazujících rozvodech a elektrických zařízeních.
Panel svou konstrukcí požár nešíří, to ostatně dokázaly zkušební testy, které provedla společnosti K.B.K. fire v roce 2022 v laboratořích Univerzitního centra energeticky efektivních budov pražského Českého vysokého učení technického.
Riziko vzniku a následného šíření požáru se podle zkušeností expertů na požární bezpečnost týká často konektorů na kabeláži pod stejnosměrným napětím, hořlavých obalů kabelů nebo nekvalitních nebo neodborně zapojených zařízení, jako jsou měniče napětí či odpojovače/optimizery. Příčin ale může být více včetně nevhodné střešní krytiny.
„V poslední době dochází i k rozmachu plastových nosných konstrukcí, které kvůli nižší ceně nahrazují nehořlavý materiál a na nichž jsou uloženy panely. Plastová konstrukce ale není podle příslušné vyhlášky přípustná z hlediska bezpečné instalace, proto je nutné v těchto případech projít řádným stavebním řízením bez ohledu na výkon fotovoltaiky,“ uvedl Josef Král, autorizovaná osoba v oblasti požární bezpečnosti staveb.
Hrozba pro zasahující hasiče
Dalším velmi důležitým výstupem bezpečné instalace je, aby bylo možné každou fotovoltaickou elektrárnu v případě požáru deaktivovat. Jedním z řešení je zapojovat solární panely v sérii maximálně dvou až čtyř kusů.
Realita, která může ohrozit životy hasičů v případě požáru, ovšem bývá zcela jiná. Běžně jsou k vidění rodinné domy s napětím ve stejnosměrné části 600 až 800 voltů, někdy i více. Pokud je ale při hašení střechy stejnosměrné napětí vyšší než 400 voltů, hrozí hasičům vysoké riziko smrtelného úrazu a velící důstojník má oprávnění přerušit zásah.
Situaci stavebníkům, autorizovaným osobám ani dodavatelským firmám neusnadňuje nejednoznačnost vyhlášek definujících požadavky na instalace FVE systémů. V současnosti například neexistuje žádná normová hodnota „bezpečného“ napětí.
„S ohledem na vše výše uvedené velmi doporučujeme všem, kdo si fotovoltaické elektrárny pořizují, aby si ve vlastním zájmu nechali od autorizovaných osob zpracovat požárně bezpečnostní řešení a požadovali jeho naplnění i od dodavatelských společností,“ uvedl předseda ČKAIT.
Podle něho by to mělo být samozřejmé i pro fotovoltaiky s malým výkonem, u nichž není zapotřebí stavební řízení. „Malé finanční výlohy mohou předejít veliké škodě. Ostatně nedivili bychom se, kdyby se podobná dokumentace a bezpečnostní řešení staly do budoucna povinností i pod tlakem pojišťoven,“ poznamenal Špalek.
Nezapomínat na pojištění
Společnost Renomia, která se specializuje na oblast risk managementu, pojištění, řešení škod a další související služby, zase upozornila na jiný problém: Správné pojištění fotovoltaické elektrárny.
Pokud jsou solární panely umístěny přímo na objektu, typicky na střeše domu nebo na vedlejší stavbě, považují se podle firmy za příslušenství tohoto objektu, respektive za jeho stavební součást. Proto také navyšují celkovou hodnotu nemovitosti a o tuto hodnotu je třeba navýšit také celkovou pojistnou částku pro danou stavbu.
Zároveň je nutné o jejich existenci informovat pojišťovnu. „Obecně lze říci, že v těchto případech není třeba uzavírat novou smlouvu, pojištění fotovoltaické instalace je možné jednoduše zahrnout do pojištění celé budovy,“ konstatovala Renomia ve zprávě, kterou poskytla také redakci FAEI.cz.
Jsou-li panely umístěny samostatně, například na zahradě, pojišťují se jako vedlejší stavba. V případě souboru vedlejších staveb je třeba jejich hodnotu zohlednit v celkovém limitu pro tyto stavby.
V rámci pojištění nemovitosti jsou u pojištění občanského majetku solární panely pojištěny na stejná pojistná nebezpečí jako samotná stavba, jako je třeba požár, výbuch, vichřice, úder blesku, případně povodeň či záplava.
„Pozornost je třeba věnovat i dalším rizikům, která nejsou součástí základních živelních nebezpečí, zejména pak přepětí a podpětí, které může být u elektrických a strojních zařízení častou příčinou jejich poškození,“ upozornila společnost.
K pojištění stavby lze u většiny pojišťoven pojistit elektrická a strojní zařízení také „allriskově“, tedy na všechna rizika, která nejsou výslovně vyloučena. Takové krytí pak zahrnuje téměř jakékoliv nahodilé poškození či zničení, ale také například technickou, elektrickou či mechanickou poruchu.
