Ještě loni na jaře to vypadalo hodně nadějně. Tržby prvních měsíců roku byly nad očekávání vysoké, což dávalo naději na dobrý. Jenže pak přišly propady: Léto nic moc a ani závěr roku nepřinesl zlepšení. I tak tržby nakonec meziročně vzrostly o tři procenta.
„Čísla je vždy třeba vnímat v souvislostech. Proti tříprocentnímu nárůstu tržeb bohužel stojí šestiprocentní inflace. Reálně tak gastro obor skončil tři procenta v mínusu. A to se bavíme pouze o oblastech, které odpovídají průměru. Na řadě míst měly gastro podniky mrzutější skóre,“ sdělil redakci FAEI.cz Petr Menclík, ředitel Dotykačky.
Podobně se vyjádřil rovněž Luboš Kastner, člen představenstva Hospodářské komory ČR a člen představenstva AMPS ČR: „Gastronomie se nevrací do reálného růstu. Brzdí jej nové překážky. Zatímco 2023 byl rokem bojů s cenami energií a surovin, rok 2024 bude rokem boje zákazníků s vyššími cenami, které na ně gastro – zejména u nápojů – bude muset přenést kvůli vyšší DPH.“
Dlouhodobé srovnání ukazuje, že ceny v tuzemských restauracích, barech, klubech nebo bistrech se od prosince 2019 do konce loňského roku zvýšily o 34 procent. V porovnání s předloňským lednem byly loni v prosinci ceny vyšší o 18 procent.
Praha a Brno válcují ostatní
Od celorepublikového průměru se výrazně odlišují pouze dva regiony: Praha a Brno, respektive Jihomoravský kraj. Jen tady restaurační zařízení shodně dosáhly sedmiprocentního nárůstu tržeb, tedy více než dvojnásobku celorepublikového průměru. Na opačném konci jsou kraje, které skončily v mínusových číslech.
„Největší meziroční pokles tržeb vykazovaly gastro podniky v Pardubickém kraji. O moc lépe na tom nebyly ani provozy v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. I tam skončil rok 2023 oproti tomu předchozímu v červených číslech,“ uvedl Petr Menclík z Dotykačky.
Při podrobnějším pohledu na jednotlivá města se ukazuje, že platí obecné pravidlo, které se dá charakterizovat jako „čím větší město, tím vyšší tržby“. Zatímco v Praze se souhrnné gastro tržby zvedly o sedm procent a velká města vykázala čtyřprocentní nárůst, v malých městech a na vesnicích si gastro polepšilo o pouhé procento.
Zmíněné pravidlo přímé úměry ovšem neplatilo po celou dobu, například v závěru roku to bylo přesně naopak. „V druhé půlce prosince se lidé podle všeho přesouvali z měst pryč. Gastru tak o Vánocích nejrazantněji stouply tržby v malých obcích, zatímco Praha se ocitla v mínusu,“ konstatoval Menclík.
Večerní pařby už netáhnou
Celoroční analýza Dotykačky ukázala rovněž na zajímavou proměnu spotřebitelského chování. Dlouhodobě se nejvíc daří kavárnám, jejichž zákazníci tolerují i nadprůměrnou míru zdražování. Dobře si vedou také bistra a restaurace – zejména pak ty pro náročnější klientelu. Po několika letech propadů se v uplynulém roce stabilizovaly i segmenty hospod a hotelů.
Zásadní propady ovšem zažívají podniky orientované na noční život. „Zpočátku jsme odhadovali, že jde pouze o dočasný efekt pandemie. Celoroční loňská čísla však naznačují, že jde o dlouhodobý trend,“ uvedl Petr Menclík.
Zákazníci totiž začali trávit čas jinak než dříve. „Mnohem častěji zajdou na drink už v odpoledních hodinách do kavárny, než aby někam vyráželi v nočních hodinách. Navíc se obecně pije méně alkoholu než dřív,“ konstatoval Menclík.
Nejvíce zdražily kavárny
A tak zatímco bary evidují pouze několikaprocentní pokles tržeb, u diskoték a nočních klubů je meziroční pokles markantní a většinu roku se držel ve dvouciferných hodnotách. A to se provozovatelé barů a disco klubů snažily držet ceny co nejníže, zdražili pouze o tři procenta.
Ukazuje to takzvaný gastro index, který Dotykačka sestavuje na základě dlouhodobého monitoringu cen 50 nejprodávanějších položek – od polévek a předkrmů přes hlavní chody až po dezerty a nápoje. Oproti předchozím rokům rostly ceny v uplynulém roce napříč republikou poměrně rovnoměrně. Naprostá většina krajů zdražila o pět až sedm procent.
„Dvouciferných hodnot dosáhl pouze Karlovarský kraj, kde ceny meziročně stouply o jedenáct procent. Naopak na Vysočině a v Pardubickém kraji byl meziroční rozdíl zcela minimální, pouhé dvě, respektive tři procentní body,“ sdělil Petr Menclík z Dotykačky.
Z pohledu jednotlivých gastro segmentů loni nejvýrazněji zdražovaly kavárny, kde ceny meziročně stouply o jedenáct procent. Nejméně zvedli ceny právě zmiňovaní provozovatelé diskoték, nočních klubů a barů.
Uhasit žízeň nebude levné
Podle analýzy prvních dvou lednových týdnů už se v cenách gastro podniků začíná projevovat vládní konsolidační balíček. Zvýšení DPH u nápojů už některé provozovny promítly do aktuálních ceníků, další se nejspíš brzy přidají.
„Zatímco loni v lednu jsme nezaznamenali téměř žádné meziměsíční posuny cen točeného piva nebo kávy, letos už v prvních týdnech pozorujeme nárůsty. Například průměrná cena dvanáctistupňového čepovaného piva byla v polovině ledna 57,80 koruny, zatímco ještě v prosinci se stejný půllitr prodával za průměrných 55,50 koruny,“ řekl Menclík.
V Praze nyní zaplatí milovníci piva za jeden 12° půllitr zhruba o dvanáct korun víc, než činí celorepublikový průměr. Naopak ve vesnické hospodě je cena oproti průměru skoro o devět korun nižší. Všude ale ceny poskočily oproti prosinci více než o dvě koruny na jedno pivo.
Meziměsíční nárůst cen mezi prosincem a první polovinou ledna zaznamenala společnost Dotykačka i u dalších nápojů, například u kávy nebo domácích limonád. Prozatím nejsou nárůsty cen nijak dramatické – u kávy je to v průměru 2,5 procenta a u limonád 5,5 procenta. Dlouhodobé sledování trhu však naznačuje, že velká část podniků upravuje ceny až v únoru. Je tedy pravděpodobné, že rozdíly v cenách nápojů v nadcházejícím období ještě porostou.
Těžká doba pro pivo
Na to, že před pivovary i hospody stojí nelehké období, hovořil před časem i Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. A zmínil především zvýšené DPH na čepované pivo. „Pivovarníci i hospodští hledí do budoucna s velkými obavami,“ upozornil Slunečko.
Připomněl dlouhodobý trend, kdy se konzumenti nejprve kvůli pandemii, poté v důsledku vysoké inflace a zhoršující se ekonomické situace domácností začali přesouvat z hospod do bytů a garáží. Tato změna dopadá zejména na provozovatele menších vesnických hospod, některé z nich se už rozhodly zavřít, další o tom uvažují.
„Pokud budou hospodští skutečně omezovat a ukončovat svou činnost, vláda nakonec zapláče nad výdělkem a bude ráda, pokud na DPH vybere stejnou částku jako doposud,“ upozornil Tomáš Slunečko.
