Podle takzvané šmírovací vyhlášky by operátoři měli uchovávat informace o tom, které webové stránky lidé navštívili, a sdílet je se státem. Cílem je, aby tato data usnadnila policii a zpravodajským službám jejich vyšetřování.
Podle Hospodářské komory, největší české podnikatelské organizace, je návrh v rozporu s právem na soukromí, evropskou legislativou i základními principy demokratického právního státu.
Plošné zavedení povinnosti uchovávat údaje o navštívených stránkách podle zástupců Komory stojí v přímém rozporu s ochranou osobních údajů a představuje neúměrný zásah do soukromí jednotlivců bez ohledu na jakékoli podezření nebo konkrétní důvod.
„Chápeme, že stát potřebuje efektivní nástroje pro boj s kriminalitou a kybernetickými hrozbami. Ale navrhovaná vyhláška jde daleko za hranici přiměřenosti. Plošné a soustavné sledování internetového chování všech občanů i v době, kdy neexistuje vážné ohrožení veřejné bezpečnosti, je nepřijatelné,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Soudní dvůr Evropské unie v minulosti opakované označil plošné uchovávání údajů o elektronické komunikaci za nepřípustné. Česká republika by proto přijetím návrhu v překládané podobě riskovala soudní spory na unijní úrovni.
Hospodářská komora zpochybňuje také ekonomické a technické dopady nové právní úpravy. Zejména pro menší poskytovatele internetu by povinnost monitoringu a uchovávání obrovského množství dat znamenala enormní finanční zátěž v celkovém objemu miliard korun i zvýšené provozní riziko.
„Zavádět plošné sledování internetové aktivity všech uživatelů by znamenalo enormní nároky na infrastrukturu, bezpečnost i provozní náklady, a to bez jasného právního rámce a přínosu. Mám obavy, že takovýto monitoring by zásadně narušil důvěru veřejnosti v digitální služby i v jejich poskytovatele,“ uvedl prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
Ačkoli se v původně na novele podílelo i Ministerstvo vnitra, nyní se od její podoby distancuje. Ministr vnitra, Vít Rakušan, na svém účtu na síti X uvedl: „Žádný velký bratr nebude. Osobně žádné šmírování nepodporuju. Pokud vyhláška, o které teď běží odborná diskuse, takové riziko obsahuje, přese mě určitě neprojde.“
Námitky se objevily i v oficiální formulaci postoje ministerstva. Uvádí v ní, že není zřejmé, že by navrhované rozšíření povinnosti vedlo ke kýženému cíli, tedy přesnější interpretaci metadat datové komunikace.
„Rozšiřování povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje nepovažujeme za žádoucí, neboť potenciální přínosy zvýšení rozsahu uchovávaných údajů nepřevažují nad potenciálními riziky obecně spojenými s uchováváním těchto údajů na straně operátorů,“ stojí v dokumentu.
Ministerstvo vnitra považuje návrh za nepřijatelný, a to přes fakt, že policie, která pod resort spadá, dlouhodobě o rozšíření svých pravomocí v této oblasti usiluje. V současné době smí při vyšetřování požadovat jen údaje o IP adresách.
Je otázkou, jaký směr vyhláška nabere nyní, ale je velmi pravděpodobné, že od plánovaného termínu, tedy 1. července, platit nezačne.
