Sto let domácího vysavače: Od koňského povozu po laserovou technologii

Průzkum
Vysavače pomáhají uklízet domácnosti už více než sto let. A je neuvěřitelné, jak jde jejich neustálé vylepšování kupředu. Zatímco před mnoha lety byl přístroj tak těžký, že musel být umístěn na koňském povozu, dnes se v lehkém bezdrátovém vysavači bez sáčků využívá laserová technologie.
Vysavače prodělaly neuvěřitelný technologický skok, a dále se vyvíjejí. Ilustrační foto: Pixabay.com

Spisovatel Ota Pavel v knize Smrt krásných srnců o obchodním talentu svého tatínka Lea Poppera tvrdil: „V prodeji vysavačů a ledniček přetrumfl svými rekordy cesťáky v pětapadesáti zemích světa. Dokázal neuvěřitelné kousky. Prodal vysavače sedlákům v Nesuchyni, kde dosud neměli elektriku.“

Dnes by zásuvku ani nepotřebovali. Moderní akumulátorové vysavače by si mohli dobít v sousední elektrifikované vsi a posléze s nimi uklidit celé stavení. A patrně by se asi nestačili divit, jak se domácí spotřebič proměnil: Ty nejmodernější přístroje jsou nejen bezdrátové, ale k dokonalému úklidu využívají inovativní technologie, včetně laseru, akustického upozornění při detekci nečistot nebo pětistupňové filtrace.

Ostatně, průzkum STEM/MARK pro společnost Dyson ukázal, že v dnešní době používá vysavač při úklidu své domácnosti 92 procent Čechů, jenž byl rovněž označen za nejefektivnější nástroj k odstranění prachu. Už si zkrátka bez tohoto vynálezu svůj život ani neumíme představit.

PSALI JSME:
Roztoči, guma z pneumatik i DNA z chlamydií. Co všechno nám létá v bytech?

Vysávání z koňského povozu

Vraťme se ale na začátek. V dobách, kdy otec Oty Pavla prodával vysavače, šlo o převratný vynález, jeho historie ovšem sahá ještě dále, než do období první republiky.

Ty úplně první přístroje na počátku 20. století vážily až 200 kilogramů a jeden člověk je nedokázal obsluhovat. Nešlo tedy o praktického pomocníka do každé domácnosti. Těžký stroj byl umístěn na koňském povozu, byl poháněn benzínovým motorem a byl tak hlučný, že o úklidu věděla celá ulice.

A tak tato technika neměla dlouhého trvání. Vysavače v podobě, které se přibližují těm dnešním, rozšířil Švéd Axel Wenner-Gren v roce 1912. Přístroj poháněl elektromotor a nečistoty se zachycovaly v sáčku. I tak vážil čtrnáct kilo.

Ve stejné době se obchodování s vysavači rozmohlo také v Americe. Na počátku stál James Spangler, noční hlídač a astmatik z Ohia, který se svěřil se svým vynálezem sestřenici Susan Hooverové. Ta jej ukázala svému manželovi, obchodníku Williamovi Hooverovi, jenž ucítil příležitost a patent odkoupil, aby přístroj rozšířil ve Spojených státech.

PSALI JSME:
Chaty a chalupy jsou pro alergiky očistcem

Jde to i bez sáčků

K dalšímu průlomu ve vývoji vysavačů přispěl britský vynálezce James Dyson, který na konci 70. let nebyl spokojený s klasickými vysavači tehdejší doby – vadila mu jejich hlučnost, nízký výkon, neskladnost, ale zejména nepraktické „pytlíky“. Ty textilní byly sice od roku 1956 nahrazeny papírovými, přesto však Dysona napadlo inspirovat se průmyslovými cyklonovými vysavači a zbavit přístroj otravných sáčků.

Cesta k úspěchu ale nebyla jednoduchá. Od prvního pokusu vyrobil během čtyř let více než pět tisíc prototypů, než vysavač fungoval k jeho spokojenosti. Dalších deset let pak trvalo, než přístroj získal podobu komerčního produktu.

Jamese Dysona jeho posedlost málem přivedla na mizinu, jelikož se musel u banky zadlužit. V určitou chvíli měl půjčeno více než milion liber! Jeho vytrvalost nakonec přeci jen měla šťastný konec: V roce 1993 se ve Velké Británii objevil první bezsáčkový vysavač Dyson a brzy se stal nejprodávanějším v zemi.

PSALI JSME:
Jak si podle energetického štítku vybrat správný vysavač

V hlavní roli laser

Ačkoliv se může zdát, že už jsou vysavače 21. století dokonalé, ukazuje se, že je stále co zlepšovat. I pandemie covid-19 přispěla k tomu, že lidé uzavření v útrobách domovů více než kdy jindy začali dbát na pečlivý úklid a mají stále vyšší nároky. Zmíněný průzkum ukázal, více než čtvrtina dotázaných uklízí doma častěji, než před nástupem koronavirové pandemie.

Zcela běžné jsou dnes například robotické vysavače, které se prakticky obejdou bez obsluhy. A nastoupila také laserová technologie, která dokáže detekovat prachové částice neviditelné pouhým okem.

„V důsledku globální pandemie trávíme více času v interiérech a je tedy důležité, aby si lidé uvědomili, že mikroskopické částice, které mohou ovlivnit naši pohodu, jsou coby součást prachu v našich domovech doslova všudypřítomné – a že ještě více z nás by mělo úklid provádět každý den,“ konstatoval Dennis Mathwes, výzkumník v oboru mikrobiologie působící ve společnosti Dyson.

PSALI JSME:
Chytré spotřebiče jako oko pro šmírování domácností

Prach v domácnosti je složitý komplex částic, mezi něž patří odumřelé kožní buňky, vlasy, roztoči, výkaly roztočů, bakterie, viry, plísně, drobný hmyz a další složky. Řada z nich je viditelná pouze pod mikroskopem, takže není překvapením, že mnoho lidí nemá o prachu ve vnitřním prostředí jasnou představu.

„Právě ty neviditelné složky mohou ovlivnit naši celkovou pohodu,“ vysvětlil Mathews. „Proto je důležité, aby lidé domácímu prachu rozuměli – i tomu, který nevidí – a věděli, jak jej nejlépe odstranit. Pokud by si byli lépe vědomi toho, co jejich prach obsahuje a jak tyto složky bují, zřejmě by také lépe věděli, na jaká místa zaměřit svůj čas a pozornost při úklidu domovů a jak zlepšit svůj pocit pohody.“

Podzimní úklid nás nebaví

Podle jiného průzkumu, který letos na jaře představila agentura Nielsen Admosphere, se Češi nejvíce věnují domácímu úklidu před vánočními svátky. Pravidelně takto gruntuje více než 60 procent domácností. Na druhém místě se umístilo jarní uklízení, který provádí asi polovina Čechů. Nejhůře dopadlo letní a podzimní gruntování, k němuž se přihlásila jen zhruba čtvrtina lidí.

PSALI JSME:
Téměř polovina Čechů se hádá kvůli tomu, že doma není uklizeno, tvrdí průzkum

Výsledky ukázaly, že z pravidelných činností, zejména tedy těch vykonávaných několikrát týdně nebo i denně, vede v domácnostech respondentů mytí nádobí – a to v 93 procentech případů. Následuje ho vynášení odpadků (66 %) a zametání podlahy (54 %).

Mezi nejčastějšími činnostmi vykonávanými jednou týdně jsou pak typické „víkendové činnosti“, jako je výměna ručníků a osušek (58 %), utírání prachu (53 %), mytí koupelny (51 %), mytí toalety (48 %), vysávání a vytírání (obojí shodně 47 %).

Mezi spíše měsíční úklidové činnosti patří hlavně výměna ložního prádla, byť to třetina lidí dělá dvakrát nebo třikrát do měsíce, další 43 procenta pak jednou za měsíc. Dále se domácnosti věnují například mytí lednice a trouby. Čtvrtletní činnosti, tedy ty, které pravděpodobně připadají právě na sezonní úklid, jsou hlavně mytí oken a praní záclon a závěsů.

PSALI JSME:
Jarní úklid řeší polovina z nás, baví nás praní prádla

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Odpočívej v pokoji, magnetický proužku

Ruku na srdce: Kdy jste naposledy při platbě protahovali platební kartu terminálem? Že si nevzpomínáte? Já ano, bylo to loni, když se mi u jednoho prodejce opakovaně nedařilo zaplatit bezkontaktně. Ale popravdě, …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Čtyři z pěti Čechů se strachují o své peníze

Průzkum
Česká národní banka (ČNB) se při své obvyklé skromnosti nijak nepochlubila tím, že její devizové rezervy dosáhly historického rekordu. Převedeno na české koruny dosáhly k 1. září výše 3,68 bilionu korun, nebo chcete-li 144 miliard eur. Má tedy nahospodařeno víc, než české domácnosti, jež ke stejnému datu skladovaly v bankách rovněž rekordních 3,24 bilionu korun.