Studie: Demokratické strany prohlubují propast ve společnosti

Politické strany, které bojují proti populistickým hnutím, ještě více polarizují českou společnost, protože vytvářejí model buď „my“, nebo „oni“. Tento překvapivý závěr přinesla nová studie Národního institutu SYRI, kterou si Finanční a ekonomické informace (faei.cz) prostudovaly.
Politické strany, které bojují proti populistickým hnutím, ještě více polarizují českou společnost, protože vytvářejí model buď „my“, nebo „oni“. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Politické strany, které bojují proti populistickým hnutím, ještě více polarizují českou společnost, protože vytvářejí model buď „my“, nebo „oni“. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Autoři studie Alena Kluknavská a Vlastimil Havlík konstatovali, že zdůrazňování konfliktu mezi populistickými a antipopulistickými stranami vede k další polarizaci české společnosti. A vidění reality se tak stává v podstatě černobílé.

Samotný důraz na boj za demokracii a na styl politiky podle studie, která vyšla v časopise Politische Vierteljahresschrift, v posledních letech proměnil dlouhodobou logiku politické soutěže v České republice, kdy se rozostřuje tradiční souboj mezi pravicí a levicí.

Vědci ze SYRI se ve své studii zaměřili na strany, které se na tuzemské scéně označují za demokratické a současně se ve své rétorice vymezují proti populismu.

„Tyto strany, přestože mluví zejména o demokracii, tak vlastně prohlubují konflikty na politické scéně a ještě více ji polarizují, protože v podstatě pracují na principu ‚my‘, nebo ‚oni‘,“ sdělila Alena Kluknavská, která kromě SYRI působí na Masarykově univerzitě.

Dodala, že antipopulismus tyto strany prezentují jako depolarizující, založený na zdvořilosti, klidu a znalostech. „Populismus je pak při tomto černobílém vidění vykreslován jako polarizující a používající emocionální a iracionální jazyk,“ uvedla Kluknavská.

Negativa a emoce

Badatelé analyzovali rozsáhlý datový soubor příspěvků na Facebooku a Instagramu před volbami v roce 2021 a ještě k tomu samotné příspěvky takzvaných antipopulistů v letech 2017 až 2021.

„Antipopulisté pracovali se zprávami, které obsahovaly negativitu a emoce. To naznačuje, že i když sami tvrdí, že mají racionální a fakticky podložený přístup, styl jejich komunikace má naopak emocionální složku, která přispívá k celkové úrovni polarizace,“ uvedl spoluautor Vlastimil Havlík.

V podstatě tak tyto strany propast mezi populismem a antipopulismem ještě zvýraznily. Antipopulisté ve své komunikaci vytvářejí černobílou verzi, v níž jsou populisté diskreditováni a obviňováni z toho, že jsou nedemokratičtí a polarizující. Sebe naopak prezentují jako sjednocující sílu.

„Antipopulističtí aktéři paradoxně kritizují populistickou politiku za to, že je nedemokratická a antagonistická, ale přitom reprodukují antagonismus v různých termínech tím, že vytvářejí předěl mezi ‚hodnými‘ demokraty a ‚špatnými‘ populisty,“ konstatoval Havlík.

„Taková rétorika riskuje prohloubení společenských rozporů a upevnění opozičních pozic, což může potenciálně zhoršit samotnou polarizaci, proti které tito politici bojují,“ dodala Havlíkova kolegyně Alena Kluknavská.

Pravicoví Češi

Ačkoli současné politické soupeření stírá rozdíly mezi pravicí a levicí, lidé sami sebe stále řadí „napravo“, nebo „nalevo“. Ukázalo to podzimní šetření Centra pro průzkum veřejného mínění, které oslovilo více než tisícovku Čechů.

Lidé dostali otázku: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Body 1 až 5 na škále reprezentovaly levou část spektra, bod 6 představoval střed a body 7 až 11 zastupovaly pravou stranu.

Jaký byl výsledek? Celkem 23,9 procenta občanů se přiřadila nalevo od středu, dalších 40,7 procenta napravo a 25,7 procenta do středu.

„Podíl zastoupení levice od roku 2013 do roku 2020 vytrvale klesal z historického maxima na úrovni více než dvou pětin na úroveň historického minima pod hladinou jedné čtvrtiny, kde se následně ustálil a v posledním roce začal mírně stoupat,“ konstatovali autoři průzkumu.

Zastoupení pravice v posledních deseti letech s určitými přestávkami naopak rostlo. „Aktuální šetření ovšem vykázalo určitý pokles,“ dodali autoři.

POZNÁMKA REDAKCE: Tento článek nebyl vygenerován pomocí umělé inteligence (AI) ani ve spolupráci s ní.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 8
Sdílet článek