V horizontu následujících dvou let by chtěly v zahraničí – v Česku nebo i v jiné zemi – dvě pětiny (40 %) ukrajinských uprchlíků, třetina (35 %) možnost zůstat v zahraničí zvažuje. Vrátit se chce pětina (21 %).
Takový je jeden z aktuálních výsledků dlouhodobého projektu Hlas Ukrajinců, na němž pracuje Sociologický ústav Akademie věd ČR a agentura PAQ Research. Každé vlny dotazování se účastní více než tisícovka lidí.
„V čase postupně sílí vůle zůstat v zahraničí (v ČR nebo v jiné zemi), což vzhledem k délce konfliktu, u kterého nejsou indicie o jeho konci, není překvapivé,“ stojí v průzkumu. V červnu 2022, pár měsíců po ruské invazi, byl poměr mezi těmi, kteří chtěli zůstat v cizině a kteří se chtěli vrátit, zhruba 50:50.
Ti, kteří se i nyní chtějí vrátit, zároveň nemají podle výzkumu přesně naplánováno, kdy to bude. „Svědčí to o nejistotě, která za odpověďmi na tuto otázku je,“ uvedli autoři průzkumu. Ti, kteří deklarovali, že se na Ukrajinu neplánují vrátit, chtějí především zůstat v Česku.
Plán případného návratu souvisí s věkem, když ve skupině starších 56 let uvádí více než třetina (36 %), že se chce vrátit na Ukrajinu, ve skupině 36 až 55 let méně než pětina (19 %), a v nejmladší věkové kategorii 18 procent. Častěji se chtějí vrátit ti s horší znalostí češtiny, nezaměstnaní a důchodci.
Většina má zaměstnání
Výsledky průzkumu rovněž ukazují, že se postupně zvyšuje počet ukrajinských uprchlíků, kteří v Česku pracují na plný nebo vysoký úvazek. Momentálně pracují čtyři pětiny (80 %) uprchlíků, přičemž 66 procent pracuje více než 30 hodin týdně, tedy v podstatě na plný úvazek.
Méně než 30 hodin týdně pracuje 14 procent Ukrajinců a jen čtyři procenta pracují na dálku na Ukrajině. Bez práce bylo 16 procent dotázaných.
„Zásadní podmínkou využití potenciálu uprchlické populace je nejen samotná výše zaměstnanosti, ale i uplatnění kvalifikace,“ upozornili autoři průzkumu. A v tomto ohledu jsou výsledky nedobré: Na Ukrajině zastávali uprchlíci výrazně odbornější pozice.
„Vysoce kvalifikovaní pracovníci často přecházejí do jiných, méně odborných profesí,“ uvádí se v dokumentu. Značná část uprchlíků má přitom vysokoškolské nebi vyšší odborné vzdělání. Vloni se ale situace o něco zlepšila.
„Mezi březnem 2023 a červencem 2024 došlo v zaměstnanecké struktuře k poklesu nekvalifikovaných dělnických pozic, a naopak nárustu kvalifikovaných dělnických pozic,“ stojí v průzkumu.
182 korun za hodinu práce
Podle údajů z loňského léta brali Ukrajinci v průměru 182 korun čistého na hodinu, což bylo oproti červnu 2023 o 15 Kč více.
„Kvůli výraznému růstu spotřebitelských cen a průměrné inflaci 10,7 procenta za rok 2023 však jde pouze o nominální zvýšení průměrné mzdy ukrajinských uprchlíků, a nikoliv o reálné zvýšení v kupní síle mezd,“ upozornili autoři průzkumu.
Dodali, že celkově významně ubylo těch, kteří pracovali za nedůstojné mzdy pod 100 korun za hodinu z více než 35 procent v srpnu 2022 na 15 procent v červenci 2024. „Zároveň lze sledovat nárůst podílu těch, kteří pracují za více než 150 korun na hodinu na 45 procent,“ uvádí zpráva.
Stejně jako u české populace platí, že ukrajinští muži vydělávají více než ženy. Zatímco čistá hodinová mzda u mužů dosáhla 197 korun, u žen do bylo 173 korun. Nízkou mzdu pod 100 korun obvykle berou ti, kteří neumí moc česky nebo studenti vysokých škol.
Pro srovnání: Loni v létě portál Fajnbrigády.cz sdělila webu ČTK České noviny, že průměrná hodinová mzda brigádníků dosáhla průměru 153 korun, což bylo o čtyři procenta více než před rokem. Reálná hodnota výdělků brigádníků i zaměstnanců tak kvůli vysoké inflaci klesla.
Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodlo o tom, že minimální mzda v roce 2025 činí v případě týdenní pracovní době 40 hodin 20 800 korun nebo 124,40 koruny za hodinu.
