V meziměsíčním vyjádření cen průmyslových výrobců klesly o celé jedno procento, tahounem poklesu byly zejména ceny elektřiny, koksu a ropných produktů, a také ceny v chemickém průmyslu. Meziroční růst výrobních cen v zemědělství se propadl z únorových 22,2 procenta na 11,6 procenta, když v rostlinné výrobě výrobní ceny vzrostly meziročně již zcela nepatrně.
Výrobní ceny v tuzemském průmyslu zaznamenaly v březnu šesté zpomalení meziročního růstu v řadě, konkrétně z 16 procent na 10,2 procenta, když finanční trh očekával zmírnění růstu cen na úroveň 11,3 procenta. Za celé první čtvrtletí výrobní ceny v tuzemském průmyslu vzrostly meziročně o 15 procent.
Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze z počátku února očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním prvním čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 11,5 procenta poté, co v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostly meziročně o 21,8 procenta. Růst cen v tuzemském průmyslu tak za celé letošní první čtvrtletí sice překonal prognózu centrální banky, zpomalení meziročního růstu v samotném březnu ale bylo markantní.
Meziroční zpomalení růstu výrobních cen v tuzemském průmyslu táhly jednak ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu, a dále také výrazné zpomalení meziročního růstu cen ve zpracovatelském průmyslu.
V případě zpracovatelského průmyslu meziroční růst cen v březnu zpomalil v naprosté většině odvětví a lze tedy konstatovat, že zmírnění cenových tlaků je patrné opravdu napříč zpracovatelským průmyslem.
V případě potravinářského průmyslu meziroční růst výrobních cen zpomalil z únorových 27 procent na 23,4 procenta. Vývoj cen v zemědělství naznačuje, že by tempo růstu cen v potravinářském průmyslu mělo klesat i v dalších měsících, což by se mělo promítnout i do cen pro koncové spotřebitele.
V případě zemědělských výrobců meziroční růst výrobních cen v březnu zpomalil z 22,2 procenta na 11,6 procenta. V rostlinné výrobě meziroční růst výrobních cen v březnu klesl z 12,1 procenta na pouhé 1,4 procenta. Živočišná výroba hlásí zpomalení meziročního růstu výrobních cen z 37,2 procenta na 29,6 procenta.
ČNB ve své únorové prognóze počítala pro letošní první čtvrtletí s meziročním růstem cen v zemědělství o 12,5 procenta po růstu 28,1 procenta vykázaném v loňském závěrečném čtvrtletí. Skutečný meziroční růst výrobních cen v tuzemském zemědělství v letošním prvním čtvrtletí činil 19,4 procenta.
Tendence ke zpomalení meziročního růstu výrobních cen v tuzemském průmyslu by měla pokračovat, již v dubnu lze čekat zpomalení do jednociferné oblasti. Ke zpomalení meziročního růstu výrobních cen v průmyslu by měl přispět vývoj cen komodit, silnější koruna a vysoká srovnávací základna, kterou představuje vývoj výrobních cen v loňském prvním pololetí.
Pokles cen energií a komodit obecně by měl vést k dalšímu zpomalení růstu výrobních cen také v případě zemědělství. Růst výrobních cen v průmyslu i zemědělství sice v prvním čtvrtletí překonal odhady ČNB, samotný březen ale hlásí razantní pokles meziročního růstu výrobních cen.
Aktuální čísla o vývoji výrobních cen jsou argumentem proti zpřísnění měnové politiky ČNB, zároveň ale asi nijak neposunou názor bankovní rady, která nechce nijak uspěchat první snížení úrokových sazeb. Sdílím názor, že centrální banka dvoutýdenní repo sazbu ponechá beze změny po celé první pololetí 2023.
Ve druhé polovině 2023 by měla přijít na pořad debata o zahájení postupného snižování úroků s tím, jak inflace v české ekonomice klesne na jednociferné úrovně a kurz koruny bude dle všeho silnější, než ČNB předpokládala. První snížení úroků centrální banky ale může přijít nejdříve počátkem letošního podzimu, vyloučit samozřejmě nelze pozdější načasování tohoto kroku.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
