Zvýšení daně z nemovitosti zaplatí nájemníci, jejím zrušením stát naopak ušetří

Názor
Dražší a tím pádem méně dostupné nájmy či vyšší náklady na vlastní bydlení. To přinese zvýšení daně z nemovitosti na dvojnásobek, které podle ministra financí Zbyňka Stanjury reálně zvažuje vláda.
Podle statistik se na dani z nemovitosti ročně vybere kolem dvanácti miliard korun, přičemž stát náklady na výběr této daně vyjdou na 1,2 miliardy korun. Z hlediska nákladů na její inkaso tak tato daň patří k vůbec nejhorším. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Chce tím zastavit prohlubující se deficit státního rozpočtu. Tuto změnu však nejvíce pocítí nájemníci a lidé bydlící sice ve vlastním, ale hospodařící na hraně. Dlouhodobě tvrdím, že je tato daň nadbytečná a měla by se naopak úplně zrušit.

Pojďme si nejprve ukázat základní fakta. V současnosti je výnos z daně z nemovitosti příjmem obce, v jejímž katastru daná nemovitost leží. Měla by z ní financovat hlavně náklady vzniklé s existencí nemovitosti.

Plánované navýšení však chce vláda použít pro vlastní účely, vybrané peníze navíc by tak směřovaly do státního rozpočtu. Což by už nyní neefektivní výběr této daně jen ještě více zkomplikovalo.

Podle statistik se nyní na dani z nemovitosti ročně vybere kolem dvanácti miliard korun, přičemž stát náklady na výběr této daně vyjdou na 1,2 miliardy korun. Z hlediska nákladů na její inkaso tak tato daň patří k vůbec nejhorším. Za efektivní se obecně považuje taková daň, u které vyvolané náklady na správu a výběr nepřesáhnou pět procent. Daň z nemovitosti tuto hodnotu překračuje dvojnásobně.

PSALI JSME:
Daň z nemovitosti nezvedejme, ale zrušme

A dvojnásobně chce vláda zvednout i celkovou daň. Tím celý systém jen zkomplikuje, s čímž pravděpodobně i počítá. Dvojnásobné zvýšení daně totiž nepřinese dvanáct miliard korun navíc, ale podle ministra „jen“ šest až osm miliard korun.

Zbývající minimálně čtyři miliardy korun tak nejspíš spolknou náklady na výběr této daně, čímž se její už tak velmi nízká efektivita ještě více propadne. Další argument proti nejen zvyšování, ale vůbec existenci této daně.

Zásadní je však jiný argument. Daň z nemovitosti představuje typický příklad dvojího zdanění. Stát totiž daní majetek, který si jeho občan pořídil z příjmů, které už zdaněny byly. Pokud nemovitost pořídil jako investiční a dále ji pronajímá, musí navíc platit také daň z příjmu. Tak evidentní příklady souběhu více daní jen tak nenajdeme.

Daň z nemovitosti je kromě toho nespravedlivou daní. Majitel nemovitosti bydlící v jedné obci často platí úplně jinou částku, než jeho soused z vedlejší obce, který vlastní srovnatelnou nemovitost. A to přesto, že jejich nemovitosti leží třeba jen pár stovek metrů od sebe. Výši daně totiž ovlivňuje koeficient, který si stanovuje každý obec sama.

PSALI JSME:
Daň z nabytí nemovitosti se měla zrušit už dávno

Že je možnost navýšit si tímto způsobem příjmy velmi lákavá, dokládá mimo jiné to, že každý rok koeficient zvedne zhruba desetina obcí. Systém této daně je tak naprosto netransparentní, protože se může každý rok měnit podle libovůle místní radnice.

Starosta si může říct, že chystá větší výdaje a potřebuje je pokrýt, tak jednoduše zvýší koeficient daně a obere majitele domů a bytů. Naopak když se blíží volby a stávající vedení města chce získat lidi na svou stranu, tak není nic jednoduššího, než na poslední rok daň snížit. I když pravda, k druhé popisované situaci dochází přece jen o poznání méně.

Daň z nemovitosti je navíc feudalistickým přežitkem. V minulosti totiž často kompenzovala složitě zjistitelnou a vymahatelnou daň z příjmu. Státy totiž ve starověku a středověku neměly jasné představy o konkrétních příjmech svých poddaných. Proto volily jednodušší zdanění jejich majetku prostřednictvím právě nemovitostní daně.

PSALI JSME:
Daň z nemovitosti je feudalistický přežitek. Stát se bez ní obejde, domácnosti její zrušení uvítají

S rozvojem efektivnějšího systému evidence a výběru daně z příjmu však její náhražka v podobě daně z nemovitosti stále více postrádá smysl. Ostatně i Světová banka doporučuje málo rozvinutým zemím udržovat daň z pozemků jako alternativu pro daň z příjmu. Česko však patří k vyspělým zemím světa. Je proto ostuda, že nejen že stále trvá na přežitcích z dob feudalismu, ale ještě je chce zvýšit.

Zrušení daně z nemovitosti, která je jednou z nejméně efektivních daní, je cestou ke zjednodušení daňového systému. Uleví to nejen více než čtyřem milionům domácností, které v Česku nemovitost vlastní, ale také všem nájemníkům. Majitelé bytů a domů, které pronajímají, jakékoliv zvýšení daně promítnou do výše nájemného a to se tak stane méně dostupným.

Dokonce i stát na jejím zrušení ušetří, konkrétně více než miliardu korun, které vynaloží na její výběr. Náklady jdou totiž čistě na vrub státního rozpočtu, zatímco příjmy si rozdělují obce. Z pohledu deficitu státního rozpočtu jde sice jen o drobné, ale každá koruna se počítá.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Pokud už zvyšovat daň z nemovitosti, tak ať peníze zůstanou obcím

Zavřít reklamu ×
  1. Zvláštní, že se nikdo v článcích o zvýšení DNE nezabývá tím, že se zvýší i daň z pozemků. Hlavně ze zemědělských pozemků. Tohle zaplatí zemědělci a v konečném efektu zákazníci, kteří si kupují jejich produkty, tedy my všichni budeme mít dražší jídlo. za hektar vysoce bonitní půdy se nyní platí daň kolem 1000 Kč ročně, tohle tedy stoupne na 2000 Kč. Pokud vlastním dům u Prahy, platím kolem 800 Kč ročně. Jestli mi to zvednou na 1600 mi zase tolik nevadí, ale na ty hektary, které se obhospodařují, tam to pak už není zanedbatelné. Řeší se nájemní byty, kde z bytu je daň 500 za rok, ale orná půda ne? Snad to je to první, co by se řešit mělo. Pokud chtějí zvednout DNE, ať tedy zvednou bydlení a ostatní stavby, ale ponechají ornou půdu na současné výši, či zruší daň úplně. Tohle je to, co přispívá ke zdražení potravin.

  2. Stat je jak manzelka pana podnikatele, utraci za solarko za kadernika,za fitko, za kavicky s kamaradkama, za chuvu, za pradlenu, za ulizecku, za spravce bazenu, za travnikare a spoustu dalsiho no ma toho na starosti opravdu hodne…A pak tu jsou dalsi naklady na saty na dovolene na auto atd. No a najednou zjistuje ze na to vse nema a co udela? No prece nebude vyhazovat plavcika vzdyt to jsou kamosi… no tak rekne manzelovy ze chce vic penez 😀

  3. Stačilo by víc zdanit nemovitosti , které nakoupili spekulanti a jsou prázdné (zrovna tak nevyužívané pozemky) a majitele více než jedné nemovitosti. Proč má platit vyšší daň člověk, který si koupí vlastní bydlení, aby ve stáří nemusel platit nájemné a žádat stát o příspěvek?

    • Aha, takže pokud vlastním byt a chatu, kterou jsme si pořídili s manželem proto, abychom nemuseli o víkendech trčet ve městě, tak nás byste na daních osolila? A pokud si pořídíte vlastní bydlení, např. byt, tak nájemné stejně platíte.

    • V USA to je jednoduše ošetřeno tak , že se daní nemovitost až od určité hodnoty. Tedy daňový odpis. Třeba nemovitost má hodnotu 10 ročních platů a můžete si odepsat 3 roční platy. Danite tedy až zbytek. Navíc hodnotu procenta máte v ruce vy v obecních volbách. Klidně hlasujme pro snížení. Obecní daně opravdu nejsou sociální stát.

    • To by museli udělat pořádek v adresách s trvalým pobytem. Dnes je plno lidí evidovaných na adrese obecních a městských úřadů. To samé firmy na neexistujících adresách. 😥

  4. Stát dělá přesně opak toho,co by měl. Nepřekvapuje mne to. Populistické řeči o sociálním bydlení jsou ty tam. Samozřejmě,že se zvýšení daní promítne do hladin nájmů , a nejen u bytů ,ale i u zemědělských pozemků,kde dojde k řetězové reakci. V konečné míře to zaplatí kupující ve zboží. Kroutím hlavou. U bytu se zvedne počet žádajících o příspěvek na bydlení. Když zvednete hladinu nájmu dle zvýšení daní o 200-300 Kč měsíčně, tak již se nájemník může přehoupnout do více jak 30 % nákladovosti a spadne do nároku na příspěvek. Takže stát zaplatí nájemníkovin na příspěvku v konečné míře naopak více, než by bylo těch 200-300 Kč . /( přesně ted nevím,ale mám pocit,že to dělá 25 % ,ale v tomto se mohu mýlit, rozhodně to bude více ) Auvajs.

    • Do nájmu se to nepřenese. Podle posledního sčítání je každá osmá nemovitost prázdná. Naopak by to vedlo k obrovskému nárůstu prodejů a pronájmu těchto prázdných nemovitostí. Tedy naopak ke zvýšení konkurence nabídky a tedy k poklesu cen.

      • Jakože někdo prodá byt kvůli pětistovce ročně navíc? Asi nemáte žádnou nemovitost, když nevíte, kolik se reálně platí za byt, či dům. Je to zanedbatelná částka kvůli které nikdo nic prodávat nebude.

        • Samozřejmě máte pravdu. Mám více nemovitostí a daň je směšná. Zaplatím víc za “ hodiny “ za elektřinu než za daň. Proto jsem psal o hodnotové dani. Nikoliv tom socialistické paskvilu co máme zde.

  5. Daň z nemovitosti jak ji mají v usa ( z hodnoty) je etalonem kapitalismu. Vše na co se ve svém okolí podíváte musí nést zisk. Zároveň je to paka na obce protože rozvoj obce znamená růst příjmů pro obec. Lidé naopak vydi kolik je stojí obecní služby. A v usa je to I sociálně vyřešeno. Do určité částky si můžete dát odpis. Co to v praxi znamená? Nejvyšší dostupnost bydlení na světě. Obce mají zásadní zájem zvyšovat vzácné zboží na svém katastru. Průměrná podlahová plocha je v USA třikrát větší než u nás. Prostě kapitál se musí točit ( nést zisk).

  6. Horentní inflaci způsobuje naše vláda, která neustále vše
    zdražuje. Příklady: Prodej a nákup el. energie na burze,
    zrušení EET, dálniční známky, společnou daň, EKO emisní poplatky, atd. To vše ovlivňuje spotřební košík. A na této
    vlně se pak připojují všichni ti, kteří se registrují v daňových rájích. Dúsledkem je problém valorizace důchodů.

  7. to samozřejmě každý chápe, že každé zvednutí nákladů zdraží zboží či službu, bohužel i to , že jediný kdo s tím může něco udělat tak nečiní a ještě přikládá pod kotel, tu daň z nemovitosti podnikatel přeúčtuje, stejně tak do své služby přeúčtují případné vyšší odvody osvč, stejně tak se promítají bohužel úplně do všeho vysoké ceny phm a energií, a i to kdo může přeúčtuje a občan přeúčtuje sám sobě a samozřejmě ví komu za to může poděkovat, protože má srovnání s okolními zeměmi nebo s průměrem v EU

  8. Koukal jsem se do Belgie, konkrétně do Bruselu, kde ta daň je naopak velmi vysoká, a zjistil jsem, že krásný byt v centru Bruselu nevychází o nic dráž, než panelák v Praze. Čím to asi je? Třeba tím, že tam investoři nehromadí tolik nemovitostí, protože by nebyli schopni za ně zaplatit ty daně? Nebo kdokoliv nějakou nemovitost má, tak sakra přemýšlí, jestli a jak ji využije, a pokud ne, tak jí díky daním, které by musel platit, pošle rychle do světa.

  9. Mí dva známí chodí pravidelně každé 3 měsíce na sociálku pro vyrovnání na bydlení, když se jim nájem zvedne, dostanou víc, kdo to zaplatí ? :-))

Napsat komentář: [email protected] Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.