Že jde o výjimečné architektonické dílo, dokládá také to, že ho ministerstvo kultury na podzim 2006 vyhlásilo kulturní památkou. „Budova je jednou z prvních staveb v Praze, průkopnickou ve vědomém navázání na architekturu meziválečného funkcionalismu s prvky brutalistní architektury a předznamenávající v interiéru architektonické pojetí stylu high-tech,“ uvádí Národní památkový ústav.
Budova obchodního domu, která stojí na rohu pražských ulic Spálená a Národní, pochází z první poloviny 70. let minulého století. Autory jsou tři architekti Miroslav Masák, John Eisler a Martin Rajniš z legendárního libereckého ateliéru SIAL, který v roce 1968 založil Karel Hubáček, autor televizní věže na Ještědu.
Už citovaný Národní památkový ústav připomněl, že obchodní dům „vznikl na rohové parcele, kde do roku 1939 stál novogotický Šporkův palác a po jeho demolici dřevěný provizorní pavilon“. O stavbě se psalo i v renomovaných zahraničních architektonických časopisech a dalších publikacích.
Jak uvádí oficiální turistický portál hlavního města Prague.eu, o Máji psal například francouzský architekt Paul Chemetov ve své knize La Modernité un projet inachevé z roku 1982.
Pětkrát jiný název
Že šlo už před padesáti lety v mnoha ohledech o průkopnickou stavbu z architektonického i technologického hlediska, uznává i současný majitel, česká společnost Amadeus Real Estate, která budovu před několika lety koupila a následně za více než čtyři miliardy korun zrekonstruovala.
„Po pádu komunismu v roce 1989 prošel Obchodní dům Máj řadou proměn a modernizací. Původní funkcionalistická architektura byla respektována, ale interiéry byly přizpůsobeny současným obchodním trendům a potřebám zákazníků. Přesto si zachoval svůj historický význam a stále přitahuje návštěvníky svou unikátní atmosférou,“ uvádí se na webu obchodního domu.
„Dnes je Obchodní dům Máj stále důležitou součástí pražského obchodního a kulturního života. Jeho historie, architektura a prestiž z něj činí jedno z nejvýznamnějších míst ve městě,“ uvádí majitelé.
Zajímavostí je, že centrum několikrát změnilo název. V původním návrhu to byl nejprve (Prior) 02, avšak záhy se změnil název na Máj. Po privatizaci to pak byl také K-Mark, Tesco, My a dnes Máj Národní.
Co se ale nikdy nezměnilo, je to, že Máj vždy byl důležitou součástí pražského obchodního a kulturního života. „Jeho historie, architektura a prestiž z něj činí jedno z nejvýznamnějších míst ve městě,“ uvedl pro Finanční a ekonomické informace (faei.cz) současný majitel budovy.
Dodal, že výsledkem rozsáhlé rekonstrukce „má být objekt, který splňuje nejvyšší standardy současné architektury, přičemž si zachovává svou historickou hodnotu a význam pro kulturní dědictví“.
Kritizovaní (nejen) motýli
Jenže mnozí architekti a historici z rekonstrukce příliš nadšení nejsou. Velké kontroverze vyvolaly nejen mezi odborníky, ale také u široké veřejnosti sochy dvou motýlů od Davida Černého, které mají symbolizovat mír, naději, svobodu a demokracii.
„Když nám před lety přinesl svůj návrh, spadla nám brada. Dílo v sobě nese mnoho zásadních odkazů, symbolů a poselství,” uvedl ve vyjádření i pro faei.cz Martin Klán, člen správní rady společnosti Amadeus Real Estate.
Dodal, že podobná řešení – umělecká díla umístěná na fasádách městských objektů, jsou k vidění také v dalších evropských a světových metropolích, jako je Londýn, Madrid, Melbourne, New York, Paříž, Berlín, Dublin či Portland.
„Dílo Davida Černého oslavuje československé stíhací piloty, hrdiny, kteří během druhé světové války sloužili u operačních perutí RAF. V chodníku před Májem Národní je vsazeno 359 drobných siluet stíhacích letounů vytvořených z dlažebních kostek, protože stíhačů bylo právě 359.
Motýli symbolizují mír, Spitfire je symbolem zbraně, války. Mezi mírem a válkou je tenká hranice a aktuální dění ve světě tento apel ještě umocňuje,“ řekl Klán.
Podle kritiků se ale Černého sochy na toto místo nehodí a jde podle nich více o kýč než o umění. Mnohým lidem se ale „letouny-motýli“ líbí. Stejně rozdělená je veřejnost v hodnocení na interiéry obchodního a zábavního centra. Podle některých připomínají spíše cirkusové prostředí nebo kasino. Jiným ale nový vzhled vyhovuje.
„Interiéry jsou strašné, je to úplný protiklad a až skoro výsměch k původní architektuře,“ citoval web ČTK České noviny historika architektury Zdeňka Lukeše. Připomněl, že autoři se v době vzniku Máje inspirovali projektem pařížského muzea Centre Georges Pompidou.
Vlastníci společnosti Amadeus Real Estate bratři Václav a Martin Klánovi ale uvedli, že na rekonstrukci spolupracovali s architekty původní budovy Rajnišem a Eislerem. „Byli nadšení, protože v nás viděli někoho, kdo chce Máj znovu oživit,“ sdělili Klánovi.
Každé patro v Máji Národní bylo podle nich přizpůsobeno různému způsobu využití. „Muselo se tedy budovat tak, aby každý koncept, který dané patro má, měl svou vlastní specifickou tvář. Je to několik odlišných pojetí, které se spojují v ideální koncept,“ dodal Václav Klán.
