Jen v květnu bylo vyhlášeno 1 247 osobních bankrotů a současně bylo podáno 1 276 insolvenčních návrhů. I když jde o mírný meziměsíční pokles, celkově je trend přesně opačný – bankrotů přibývá. Společnost CRIF vychází ve své analýze z dat portálu informaceofirmach.cz.
„Přestože se počet osobních bankrotů v květnu meziměsíčně mírně snížil, oproti loňskému roku je znatelný jejich růst. Lže očekávat růst i v dalších měsících letošního roku, přičemž jedním z důvodu je horšící se platební morálka u úvěrů na spotřebu,“ upozornila Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Růst maloobchodního obratu podle jejího názoru znamená vyšší výdaje domácností, z nichž některé mohou být na dluh. Za posledních dvanáct měsíců bylo vyhlášeno celkem 13 632 osobních bankrotů, což je o 1 254 více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 14 284 návrhů na osobní bankrot, oproti předchozím dvanácti měsícům o devět procent více.
Nejohroženější je Ústecký kraj
Nejvíce bankrotů bylo v květnu vyhlášeno v Moravskoslezském (189), Ústeckém (173) a Středočeském kraji (144). Nejméně pak v Karlovarském (39) a Zlínském kraji a na Vysočině (shodně 40).
Počet bankrotů se zvýšil napříč téměř všemi kraji České republiky. Výjimkou je Karlovarský kraj, kde se jejich počet snížil o devět procent. Nejvíce se počet bankrotů zvýšil v Libereckém kraji a na Vysočině (shodně +17 %).
Nejohroženějším je Ústecký kraj, kde připadlo v posledních dvanácti měsících 23 bankrotů na deset tisíc obyvatel. Následoval Moravskoslezský kraj s 18 bankroty na 10 tisíc obyvatel. Oba kraje vykazují nejvyšší míru bankrotu dlouhodobě.
Nejméně osobních bankrotů na deset tisíc obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to pouze osm, po devíti bankrotech na 10 tisíc obyvatel připadlo ve Zlínském kraji a na Vysočině. Průměr za celou Českou republiku za posledních dvanáct měsíců byl třináct osobních bankrotů na deset tisíc obyvatel, o dva více než v předchozím období.
Exekucí dlouhodobě ubývá
Hypotéky, spotřebitelské úvěry, půjčky od příbuzných nebo nebankovních institucí v současnosti splácí bezmála polovina produktivní české populace. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů.
Ten společně sestavují Česká spořitelna, Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR a jeho závěry má redakce faei.cz k dispozici. Údaje vycházejí z průzkumu, který uskutečnila agentura Ipsos na vzorku více než 1,5 tisíce osob.
Půjčky si podle indexu častěji berou lidé s vyššími příjmy, kteří je využívají především na dlouhodobé výdaje, jako je například nákup auta nebo bytu. S exekučním řízením se osobně nebo alespoň v rámci jedné domácnosti setkala pětina Čechů.
Pozitivním zjištěním je fakt, že dlouhodobě se počet lidí v exekuci snižuje. Podle červnových dat Exekutorské komory počet lidí v exekuci za posledních pět let klesl bezmála o pětinu. Do splácení svých dluhů Češi nejčastěji investují maximálně 20 procent svého měsíčního příjmu.
V případě 5,4 procenta případů však výdaje přesahují polovinu příjmů. Mezi těmito lidmi pak převažují ti, kteří mají potíže se svým příjmem vycházet. S tím souvisí i to, že nadpoloviční většinu příjmů vynakládají na splácení úvěru především lidé, kteří si půjčují i na běžné výdaje.
