Předčasné volby ve Francii: Nečekaný šok pro evropskou ekonomiku

Emmanuel Macron po prohraných eurovolbách způsobil ve Francii politické zemětřesení, které nenechalo pařížskou burzu klidnou. Největší obavy vzbuzuje státní rozpočet, který je již nyní v hlubokém deficitu a který by mohla ohrozit případná krajně pravicová vláda.
Macronova oponentka Marine Le Penová, šéfka strany Národní sjezd, získala jasnou většinu křesel v nedávných volbách do Evropského parlamentu. Ilustrační foto: Foto-AG Gymnasium Melle, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=45585285

Vzhledem k tomu, že Francie je druhou největší ekonomikou v Evropě, mohly by volby narušit stabilitu nejen na domácí scéně, ale i v celé Evropě. To může znamenat novou překážku na cestě k hospodářskému oživení po letech krize.

Začátkem týdne obletěla svět zpráva, že francouzský prezident rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby, jejichž první kolo se bude konat 30. června. Toto rozhodnutí přišlo poté, co Macronova oponentka Marine Le Penová, šéfka strany Národní sjezd, získala jasnou většinu křesel v Evropském parlamentu.

To vyslalo jasný signál, že krajní pravice má v současné době ve francouzské politice navrch. Takto brzký termín voleb však dává různým politickým oponentům málo času na přípravu a organizaci. Na základě toho můžeme tento Macronův krok považovat za strategické rozhodnutí.

Nicméně mnozí analytici jej považují za nebezpečnou hru. V úterý prezident prohlásil, že i když jeho strana nezíská potřebný počet křesel v parlamentu, nehodlá odstoupit ze své funkce, což evropské trhy trochu uklidnilo.

Teprve nedávno ratingové agentury snížily úvěrové hodnocení Francie z AA na AA-. Nyní analytici varují, že nová populistická vláda by mohla zpochybnit stanovený plán na snížení deficitu státního rozpočtu, který parlament schválil již na konci loňského roku.

Plán počítá s deficitem ve výši 5,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v letošním roce a se schodkem ve výši 4,1 procenta HDP v roce 2025. Vyšší schodek státní pokladny by mohl přimět Evropskou unii k zásahu a aktivaci tzv. postupu při nadměrném schodku.

Francie se rovněž potýká se státním dluhem ve výši 110 procent HDP. Výnos francouzských desetiletých státních dluhopisů v průběhu týdne vzrostl a dosáhl nejvyšší úrovně od listopadu 2023.

Výkonnost desetiletých francouzských dluhopisů za pět let. Zdroj: tradingeconomics.com, David Matulay, InvestingFox

Index CAC 40, který zahrnuje největší francouzské společnosti, se po nedělním vyhlášení předčasných voleb propadl a v pátek se dostal na nejnižší úroveň za posledních pět měsíců. Ušetřeny nebyly ani další evropské akcie, například ty z indexu Euro Stoxx 600, ale dopad na ně byl mírnější.

Ztráty na evropských trzích zmírnily pozitivní údaje o inflaci v USA, neboť se ukázalo, že v květnu klesla více, než se očekávalo, a oživily se naděje na snížení úrokových sazeb amerického Fedu v letošním roce. CAC 40 je však i nadále nejhorším výsledkem mezi hlavními evropskými indexy.

V souvislosti s těmito událostmi klesla hodnota eura i vůči ostatním měnám, zejména vůči americkému dolaru. Měnový pár EUR/USD dosáhl nejnižší úrovně od začátku května. Politické události ve Francii však nebyly jediným důvodem tohoto poklesu.

Zatímco euro oslabilo, dolar posílil díky dobrým údajům o zaměstnanosti v USA, které podpořily očekávání, že Fed prozatím ponechá úrokové sazby beze změny, a to i přes výše zmíněné pozitivní údaje o inflaci.

Vůči euru posílila také britská libra, přičemž pár EUR/GBP se obchodoval na nejnižší úrovni za téměř dva roky. Libra získává na hodnotě především díky vysokým úrokovým sazbám ve Spojeném království, které by měly ještě nějakou dobu zůstat nad úrovní eurozóny.

Události na francouzské politické scéně a jejich dopad na trhy jsou důkazem, že země je jedním z hlavních motorů evropské ekonomiky. Evropská unie se pomalu vzpamatovává z problémů způsobených pandemií, válkou na Ukrajině a související energetickou krizí.

Případná politická nestabilita v tak významném členském státě, jako je Francie, by mohla celý proces zpomalit a zabránit dalšímu hospodářskému růstu. Je proto důležité si uvědomit, že zdánlivě jednoznačný vývoj událostí může narazit na neočekávanou proměnnou.

Autor je analytik společnosti InvestingFox
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 2
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  1. IG Ivo Gregor

    Co říká Kalousek na 110 procentní deficit francouzského rozpočtu, my máme asi jen 40 a podle něj je to katastrofa. Nebojí se o malé francouzata. Proč už teď neřeší, kdo to bude za 60let splácet. Naše odpovědná vláda už v tom má jasno.

    • J J

      Samozřejmě je to průšvih a utěšovat se tím, že je to „jen“ 40 %, zatímco jiní jsou na tom hůř, by nebylo úplně moudré. Stát a jeho výdaje je třeba zásadně ořezat.

      Mimochodem, nechápu obavy z pravicové vlády zmíněné ve článku. Pravicová vláda by měla ze své podstaty podstatně méně rozhazovat a plýtvat na rozdíl od levicové, tudíž by to mělo být pro ekonomiku jedině dobře.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB