Na kauzu upozornila právě kancelář veřejného ochránce práv, Finanční a ekonomické informace (faei.cz) si ho prostudovaly. Jeho historie sahá až do covidu-19, kdy měli mnozí podnikatelé, jimž pandemie zasáhla do jejich byznysu, nárok na kompenzační bonus.
To byl i případ podnikatelky, která se svou společnicí provozuje od roku 2016 penzion Sněžná na Šumavě. Kvůli pandemii musely na podzim 2020 nabídku svých služeb radikálně omezit. Podnikatelka proto postupně podala na finanční úřad několik žádostí o kompenzační bonusy za různá období.
Finanční úřad jí však hned ke dvěma z nich neformálně sdělil, že výše požadované částky neodpovídá jejímu nároku. Podnikatelka tedy v dobré víře uposlechla radu, žádosti přepracovala a nárokovanou sumu snížila.
Následně se však ukázalo, že rada finančního úřadu byla nesprávná. Původní žádost však již podnikatelka stáhla, a tím přišla o možnost získat plný kompenzační bonus. Ombudsman Stanislav Křeček na takový postup finančních úřadů opakovaně upozorňoval. Proto zahájil takzvané systémové šetření, v němž Generální finanční ředitelství žádal o změnu této praxe.
„Pokud má úřad za to, že je žádost neoprávněná, je namístě vydat odůvodněné rozhodnutí, proti kterému se bude moci žadatel bránit. Není přípustné, aby úřad kohokoliv odrazoval od podání žádosti či naléhal na její změnu,“ uvedl Křeček.
„Takový postup, byť někdy vedený dobrými úmysly, je nepřípustný u jakéhokoliv úřadu,“ dodal ombudsman. Generální finanční ředitelství na základě šetření ombudsmana tehdy upozornilo finanční úřady, že nemohou vyvíjet jakýkoliv nátlak na žadatele, aby vzali svou žádost zpět.
Pomohl až soud
Pro příslušnou šumavskou podnikatelku ale už bylo v tu chvíli pozdě. Když se pokoušela finanční orgány přesvědčit, že měla na kompenzační bonus nárok v plném rozsahu, dozvěděla se, že náprava již není možná.
Obrátila se tedy na ministerstvo financí, avšak ani tam neuspěla. Podnikatelka se proto rozhodla bojovat dál: „Celou situaci jsem vnímala velmi nespravedlivě. Uzavření penzionu pro nás bylo pohromou,“ konstatovala.
Doufala totiž, že část výpadku příjmů pokryje právě kompenzační bonus. „Když mi zaměstnankyně finančního úřadu řekla, že mám nárok jen na část peněz, bylo to pro mne těžké pochopit, ale věřila jsem jí. Následně se ale ukázalo, že to nebyla pravda,“ uvedla podnikatelka.
S tím, že peníze, na které měla nárok, nedostane, se nehodlala smířit. V dalším kroku oslovila ombudsmana. Ten jí doporučil, aby se obrátila na soud, kde nakonec uspěla. Dosáhla toho, že jí stát dlužnou částku vyplatí i s úrokem z prodlení a částí soudního poplatku.
„Díky detailní znalosti metodiky Finanční správy jsme přesně věděli, v čem všem finanční úřad postupoval v rozporu se zákonem a interními pravidly, protože těch procesních vad bylo v tomto případě více,“ sdělil Václav Čepelák z advokátní kanceláře BDO Legal, která se v případu angažovala.
Operace Hunter
Není to poprvé, kdy finanční úřad prohrál soud. Na veřejnost se ale více dostávají informace o úspěšných akcích Finanční správy. Na začátku roku například informovala o kontrolně-exekuční akci s názvem Hunter. Týkala se dovozu spotřební elektroniky ze Spojených arabských emirátů.
Na základě spolupráce s Celním úřadem Praha Ruzyně obdržel Finanční úřad pro hlavní město Prahu informace týkající se dovozu zboží v deklarované hodnotě více než 44,6 milionu korun. Dovozcem byla riziková obchodní korporace, která import neuvedla ve svých daňových přiznáních k DPH.
Proto byly vydány zajišťovací příkazy na dosud nestanovenou daň. Exekutoři finančního úřadu poté vydali exekuční příkazy na prodej movitých věcí a celou zásilku elektroniky zabavili. Šlo o více než dva tisíce mobilních telefonů, notebooků a tabletů.
„Opakovaně se ukazuje, že spolupráce celních a finančních úřadů je pro účinný boj s daňovými úniky nezbytná. Tento úspěch je ukázkou efektivity koordinace mezi našimi úřady a důkazem dobře nastavené spolupráce,“ uvedl Václav Žemlička, ředitel Finančního úřadu pro hlavní město Prahu.
