Eurozóna už pro Česko není elitním klubem

Analýza
Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost české veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje. A měla by se tedy vyvíjet i diskuse o euru.
Eurozóna dnes již není elitním klubem, jakým bývala v době, kdy Česko do EU vstupovalo. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Postupnou proměnu eura – a eurozóny – reflektují třeba hodnocení ratingových agentur, zpravidla se zhoršující. Jak to nejnověji demonstruje prosincové zhoršení ratingu Slovenska agenturou Fitch na nejhorší úroveň od října 2005 – tedy od doby, kdy Slovensko mělo ještě před přijetím eura, a dokonce před vstupem do „předpokoje“ eura, systému ERM II.

Vskutku, Slovensko má dnes – s eurem – horší rating, než když ještě platilo korunou, a dokonce ještě ani nebylo zapojeno do předvstupního mechanismu pro přijetí eura! Nejde o výjimku. Již jen pět z dvaceti zemí eurozóny má podle agentury Fitch lepší rating než Česko.

Jde o Německo, Rakousko, Nizozemsko, Lucembursko a Finsko. Nikdy v historii nemělo tolik zemí eurozóny stejný nebo horší rating než Česko, což samo o sobě staví otazník za výhodnost vstupu Česka do eurozóny. Naopak, dluhová zátěž této měnové unie neustále narůstá – a její souhrnný rating se ruku v ruce s tím zhoršuje –, přičemž přímé náklady s tím spojené by v případě přijetí eura neslo i Česko.

PSALI JSME:
Slovensko dokládá, že přijetí eura má na rating dané země převážně negativní vliv

Když Česko 1. května 2004 vstupovalo do EU, mělo dle agentury Fitch celkem 100 procent členských zemí eurozóny, včetně Řecka, lepší rating než ČR. Nyní, po loňském zhoršení ratingu Francie, už je to jen 25 procent zemí eurozóny. To je docela sešup za necelých 20 let! Lepší rating než ČR mají nyní jen již výše zmíněné země.

Zhusta se zhoršující ratingy členských zemí eura, zdaleka nejen Francie a Slovenska, jasně říkají, že eurozóna dnes již není elitním klubem, jakým bývala třeba právě roku 2004, kdy Česko do EU vstupovalo.

Jenže tuzemští politici, ale i mnozí veřejní komentátoři, pokud jsou vůbec schopni k euru zaujmout alespoň trochu zevrubnější a promyšlenější stanovisko, jako by se zasekli v době před dvaceti lety. Takové zatuhnutí v minulosti je stěžejním důvodem oné plytkosti celé diskuse o euru. Euro je viděno jako všelék na rozličné neduhy – je to přece měna elitního klubu a Česko je postkomunistická, zaostalá země!

PSALI JSME:
Zhoršení ratingu Francie podtrhuje, jak moc se eurozóna od roku 2004 změnila

Bez hlubší analýzy tak dnes stoupenci eura tvrdí třeba to, že by s ním Česko neprocházelo tak mimořádně vysokou inflací. Ale o co zastánci eura tento svůj názor – předkládaný navíc často jako danost, o níž se snad ani nepochybuje a nediskutuje – opírají?

Vždyť jakmile by měli tuto údajnou danost podepřít alespoň trochu validním argumentem, ocitnou se v úzkých. Proto právě celá diskuse o euru „raději“ končí jen u povrchních výkřiků, které jsou nehodné snad i branže politiky, tedy branže nutně zjednodušených hesel a zkratek.

Že prý česká koruna neochránila Česko před inflací… A proto prý máme chtít euro. A co švédská koruna? Ta také neochránila Švédsko před inflací? Vždyť zatímco v Česku rostou podle dat ze sklonku loňska ceny energií meziročně o 35 procent, nejvíce v OECD (Organizace pro spolupráci a hospodářský rozvoj, pozn. red.), ve Švédsku o 19 procent klesají, tedy výrazněji než v eurozóně.

PSALI JSME:
Euro není automatem na solidní rating. Slovensko je toho důkazem

Navíc, v uplynulých letech se inflace ve Švédsku – zemi EU, jež setrvává mimo eurozónu – vyvíjela prakticky totožně jako v eurozóně samotné. Ale například ve Švýcarsku byla a je inflace po celou tu dobu znatelně nižší než v eurozóně.

Švýcarský frank tedy chrání před inflací lépe než švédská koruna a euro švédská koruna a euro zase lépe než česká koruna? A proč přesně? Má takové tvrzení nějaké platné zdůvodnění? A mohli bychom ho vidět?

Vždyť v uplynulých pohnutých čtyřech letech zpevnil švýcarský frank vůči dolaru jako jedna z mála měn světa, což ale česká koruna také. Naopak euro a švédská koruna vůči dolaru za tu dobu oslabily. To vše dokládá, že z vyšší inflace v Česku než v eurozóně lze korunu vinit jen stěží.

PSALI JSME:
Koruna je v éře covidu a války na Ukrajině po švýcarském franku druhou nejvýkonnější evropskou měnou

Pravda je tedy jinde, než míní stoupenci eura. Pokud by totiž Česko platilo eurem, pak by dokonce mělo nynější inflaci velmi pravděpodobně výraznější, než tomu bylo a je s korunou. Zaprvé proto, že koruna od začátku ruské invaze na Ukrajinu oslabila – např. vůči dolaru – méně než euro. Oslabování měny je přitom proinflační.

Zadruhé proto, že díky setrvání při koruně Česko mohlo zvýšit základní úrokovou sazbu výrazně výše než eurozóna. Čím vyšší úrok, tím silnější jsou protiinflační tlaky. Jestliže by tedy Česko platilo eurem, a ne korunou, jeho obecná inflace by se podobala třeba té estonské. Tudíž by se nezastavila pod úrovní dvaceti procent, ale kulminovala by třeba kolem úrovně 25 procent.

Dokonce i české ministerstvo financí, které se jinak k rychlému přijetí eura staví zamítavě, na svých stránkách jako stěžejní výhodu eura uvádí to, že „učiní Česko atraktivnější zemí pro přímé zahraniční investice“.

PSALI JSME:
Euro v Česku je už zavedeno. Kdy nebudou za kačky ani rohlíky, je otázkou času

Ale ani to není pravda. Mezi lety 2010 a 2022 narostly totiž na Slovensku přímé zahraniční investice na obyvatele o devět procent, zatímco v Česku o 57 procent, jak spočetl sám slovenský exministr financí Ivan Mikloš, tedy stoupenec eura.

Tentýž politik navíc dále konstatuje, že před přijetím eura, v letech 1998 až 2010, rostly na Slovensku přímé zahraniční investice výrazněji než v Česku. Slovensko se navíc podle něj nyní potýká s jedním z největších odlivů mozků v EU. Talenty ze země přitom utíkají nejčastěji nikoli do eurového zahraničí, nýbrž do bezuerového Česka.

Euro tedy evidentně není ochranou před inflací; byla by s ním v Česku pravděpodobně vyšší. Není nutně ani magnetem zahraničním investicím. A navzdory slibům politiků není ani pojistkou prosperity, jež by bránila odlivu mozků. Naopak, pro „mozky“ umí být stále atraktivnější země, jako je Česko, setrvávající u své národní měny.

PSALI JSME:
S eurem by byla inflace a zadlužování Česka vyšší

Jakou odpověď mají stoupenci eura na tato fakta? Nejspíše se vzmůžou na výkřik, že kdo nechce euro, je zaostalý čecháčkovský zápecník nebo rovnou ruský agent; a že teprve s eurem bude Česko patřit na Západ a bude členem elitního klubu.

Který už ale, jak víme, zase tak elitní není. A navíc, pokud s eurem bude Česko patřit konečně na Západ, souhlasili by lidé, kteří to tvrdí, s tím, že tam nyní už takřka patnáct let patří Ficovo Slovensko? A že tam naopak nepatří Dánsko, Švédsko nebo Švýcarsko?

Stoupenci eura ale hlavně stále dluží tuzemské veřejnosti odpověď na jednoduchou otázku: Jaká je – a vážně stačí jedna jediná – nezpochybnitelná zásadní ekonomická výhoda eura pro českou společnost jako celek?

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Euro ohrožuje budoucnost Evropy, říká nobelista Joseph Stiglitz

Zavřít reklamu ×
  1. Ten článek bohužel příliš objektivní není… Euro samozřejmě není samospasitelné – jen může podpořit pozitivní trendy. Není přece náhodou, že vysoký rating i ekonomickou úroveň (i snesitelnou inflaci) si uchovávají země, které se od počátku 20. století v hlavních ukazatelích hospodářské vyspělosti i životní úrovně pohybovaly vždy na špici: Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Norsko, Lucembursko, Nizozemsko (po 2. světové válce se k nim přidaly Rakousko, Západní Německo, později Finsko). To nesouvisí a nesouviselo s měnou, ale s mírou zodpovědnosti politiků, obecně nízkou měrou korupce i tolerance k podvodům atd. Naopak Slovensko nepřestalo být atraktivní kvůli tomu, že přijalo euro, ale protože mělo zkorumpovanou vládu, za níž se vraždili nepohodlní novináři, a následně procházelo zoufalou politickou nestabilitou s vládami očividně nekompetentních politiků…
    Výhody eura jsou známé – a pan Kovanda o nich jistě ví, jen je neuvádí:
    1) Lidem se sníží výdaje za nehorázné platby bankám (a směnárnám) na kurzových rozdílech.
    2) Firmy nebudou muset udržovat rezervy na hrazení kurzovních rizik (které následně promítají do cen konečných produktů).
    3) Obchodníkům se sníží prostor pro ziskuchtivé tlačení cen vzhůru, protože 7,50 euro v Dolním Dvořišti bude očividně více než 7,00 euro ve Freistadtu (a ne že se to ztratí v nejasnosti, jakým kurzem to zrovna přepočítat…). Jak upozorňuje Jan Švejnar, současná inflace je inflací ZISKOVOU (firmy mají rekordní zisky, protože cítily šanci vysát peníze z lidí, kterým mesaliance ODS-ANO-SPD před 3 lety prudce snížila daně) – a existence koruny k tomu poskytuje dodatečný prostor. Tzn. euro by v tomto směru snižovalo inflaci.
    4) ČNB nebude moci napříště „čarovat“ s umělým oslabováním koruny, na základě JEDNÉ (podle mě mylné) ekonomické teorie – jako v letech 2013-2017, kdy vypustila do oběhu 2,5 bilionu nových korun, držela tak měnu o 10-15 % pod její tržní úrovní – a my všichni jsme to zaplatili v drahých dovozech (a ještě jsme v zahraničí „zchudli“).
    5) A konečně se nebudeme muset bát jakékoli větší mezinárodní krize, která vždy vede obchodníky ke zbavování se rizikových aktiv, včetně malých měn, a tedy k devalvacím (a následnému zdražování dovozů a „zchudnutí“ při cestách do zahraničí).

    • „4) ČNB nebude moci napříště „čarovat“ s umělým oslabováním koruny“

      Argument, že ČNB pracuje špatně a Evropská banka bude pracovat dobře, je špatný. To je mentalita sluhy – neumíme si vládnout sami, musíme poslouchat někoho chytřejšího – v Praze, ve Vídni, v Bruselu. Ani Evropská centrální banka nemá patent na rozum a může zvolit chybnou taktiku. Členy bankovní rady ČNB volí prezident, na obsazení ECB máme mnohem menší vliv.

  2. Je velmi smutné, že mi nechcete můj polemický, ale velmi věcný (a na výzvu autora přímo reagující) komentář už pět hodin schválit. Zřejmě tedy schvalujete jen komentáře podpůrné a oslavné…

    • Omlouváme se, měli jsme technické obtíže, Váš příspěvek zadržoval z nejasného důvodu Akismet (umělá inteligence).
      Děkujeme za pochopení, redakce

  3. Euro je politický projekt, ekonomicky nesmyslný. Je to klasické bolševické poroučení větru-dešti. Naživu ho drží politicky řízené pseudoekonomické zásahy, které by si žádný zodpovědný ekonom nedovolil. Ale proč nezahynout spolu se zbytkem stáda. Není nad jednotné bučení.

  4. Přijetím Eura bychom museli vzít závazek splácet podstatně větší fiskální dluhy většiny zemí eurozony, Podívejte se hlavně na jih Evropy-Ŕecko, Itálie, Śpanělsko, myslím si, že nemusím dále rozebírat jaké procento HDP by poté tvořil fiskální dluh. Dnes jej máme kolem 44%, po přijetí eura by byl počítejte nejmín kolem 70%. Za druhé, proč všichni příznivci eura uvádíté hloupě, že výměna peněz z korun na eura stojí velkou částku, v porovnání se zvýšením fiskálního dluhu ta výměna vychází na směšné drobné. U velké inflace může za tento nebezpečný jev hlavně politika naší centrální banky, což konečně přiznal bývalý guvernér Rusnok.

  5. Povšimněme si autora článku. Je to zaměstnanec banky. Kdo á největší profit z udržení koruny? No přece banky, to jsou ti, kteří inkasují ty transakční náklady. Každý kdo vymění euro za korunu nebo korunu za euro zaplatí poplatek a ten je příjmem banky. Proto bankéři milují korunu, je to jejich biliónový byznys.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Na přestupném roce vydělá stát miliardy korun

Přestupný rok má na ekonomiku samozřejmě vliv. Je to jeden den k dobru. Ovšem jak pro koho. Na přestupném roce, tedy na dnešním dni „navíc“, vydělávají extra peníze třeba lidé, kteří jsou placeni od hodiny. Naopak …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB